Zrušit indexaci mezd Mzdy se dosud pravidelně zvyšují o inflaci v Belgii, Lucembursku, Portugalsku a Španělsku. Harmonizovat firemní daně To je otázka, kterou se Evropská komise zabývá několik let. Proti je nejen Irsko, ale také Česko a další menší země. Reformovat penzijní systém Musí se dostatečně přizpůsobit demografické situaci. Věková hranice odchodu do důchodu by se měla v EU sjednotit. Třeba na 67 let, jak to prosazuje Německo. Šlápnout na dluhovou brzdu Každá země eurozóny musí v ústavě zakotvit, že snižování veřejného dluhu je povinnost vlády. Odvrátit další bankovní krize Každý člen eurozóny zavede "systém na zvládání bankovních krizí". Zdroj: Handelsblatt
Německo odmítlo snahy o navýšení finančních prostředku v záchranném fondu eurozóny (EFSF) ještě před dnešním zasedáním ministrů financí eurozóny v Bruselu. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník La Tribune uvedl, že nic takového není v současné situaci potřeba.
"Z našeho pohledu není v současnosti nutné kapacitu EFSF zvětšovat. Tato debata vysílá trhům úplně špatný signál, protože mluvíme o navýšení v krátkodobém výhledu, a jen tak rozdmýcháváme spekulace o situaci v jednotlivých členských státech," uvedl Schäuble.
Ministři na jednání mají jednat o možném zesílení opatření, která mají evropskou jednotnou měnu chránit před další dluhovou krizí. Ve hře je mimo jiné i rozšíření takzvaného záchranného fondu eurozóny, kam členské státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond přispěly celkem 750 miliard eur (zhruba 18,2 bilionu Kč).
Země eurozóny přispěly do záchranného fondu celkem 440 miliard eur (asi 10,7 bilionu Kč). Podle ekonomů by ovšem tyto peníze nestačily v případě, že by se do dluhových potíží dostala některá z velkých unijních ekonomik, především Španělsko.
Někteří politici tak volají po navýšení finančních prostředků, ale bez souhlasu Německa, které je vůbec největším přispěvatelem do fondu, se podobný krok nemůže uskutečnit.
Více peněz, větší moc
Šéfové státních pokladen mají také jednat o opatřeních, která by v eurozóně prohloubila koordinaci rozpočtových politik. Německo nicméně případnou dohodu o navýšení peněz v záchranném fondu podmiňuje větším prohloubením hospodářské koordinace v eurozóně.
Berlín s Paříží se na začátku února dohodly na takzvaném paktu konkurenceschopnosti, který mimo jiné žádá zavedení jednotného daňového základu pro firmy v zemích platících eurem.
Německo-francouzský pakt nepotěšil některé další země eurozóny, které se cítily dotčeny tím, že s nimi o jeho obsahu nikdo nejednal. "Potřebujeme vědět, co Němci doopravdy chtějí, protože to zatím nikomu neřekli," citovala agentura Reuters nejmenovaný diplomatický zdroj.
Nejistota výsledků jednání se v pondělí bezprostředně podepisuje na kurzu eura. To na rozdíl od rsotoucích akciových trhů oslabilo na 1,3470 EUR/USD.
"Za pohybem může stát jednání ministrů financí eurozóny a nedůvěra v to, že se podaří dohodnout pravidla na snížení veřejných dluhů. Důležitým bodem je stále i navyšování záchranných fondů, ani zde se ale příliš nepočítá s konkrétním rozhodnutím. Pozitivní dojem z odstoupení egyptského prezidenta a vysokého nárůstu objemu čínského zahraničního obchodu nedokázal eurodolar ubránit před poklesem, ačkoli akciovým trhům nadále pomáhá v růstu," uvedl Tomáš Vlk ze serveru Patria Online.
