Ministři financí eurozóny se v Bruselu nedohodli ani na navýšení záchranného fondu (EFSF) a ani na sblížení vlastních hospodářských a rozpočtových politik.
Finální rozhodnutí šéfové státních pokladen nechají až na mimořádném summitu eurozóny, který se v belgické metropoli uskuteční 11. března.
"To, na čem jsme se shodli, je, že nic není dohodnuto, dokud jsme se nedohodli úplně na všem. Naše pozice se ale sbližují," uvedl nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager.
Opatření, o nichž ministři debatovali, se skládají především z případného rozšíření současného záchranného fondu (EFSF) a ze vzniku takzvaného permanentního záchranného mechanismu (ESM), který má po roce 2013 nahradit právě současný fond.
Součástí balíčku je i šest bodů navržených Německem a Francií, které mají vést k posílení konkurenceschopnosti v eurozóně.
Do záchranného fondu eurozóny země přispěly celkem 440 miliardami eur (asi 10,7 bilionu Kč). Podle ekonomů by ovšem tyto peníze nestačily v případě, že by se do dluhových potíží dostala některá z velkých unijních ekonomik, především Španělsko. Někteří politici tak volají po navýšení finančních prostředků, ale bez souhlasu Německa, které je vůbec největším přispěvatelem do fondu, se podobný krok nemůže uskutečnit.
"Z našeho pohledu není v současnosti nutné kapacitu EFSF zvětšovat. Tato debata vysílá trhům úplně špatný signál, protože mluvíme o navýšení v krátkodobém výhledu, a jen tak rozdmýcháváme spekulace o situaci v jednotlivých členských státech," uvedl Schäuble.
Německo nicméně případnou dohodu o navýšení peněz v záchranném fondu podmiňuje větším prohloubením hospodářské koordinace v eurozóně.
Země platící evropskou jednotnou měnou se podle šéfa ministrů financí eurozóny a lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera shodli na objemu finančních prostředků, kterými by měl disponovat nový stálý záchranný mechanismus (ESM), který začne platit po roce 2013 a již byl schválen EU. Podle dohody by mohl státům v problémech pomoci až 500 miliardami eur, tedy zhruba 12 biliony korun.
