Souběh funkcí šéfů ve firmě: Běžná praxe, z níž se stala časovaná bomba

Jak se vyíjel problém souběhu funkcí

 

ZVĚTŠIT ČASOVOU OSU

Manažeři českých firem v posledních dnech houfně mění smlouvy se svými zaměstnavateli. Snaží se tak ochránit sebe i své firmy před důsledky, které pro ně může mít souběh funkcí jako zaměstnanců a členů statutárních orgánů zároveň. Takovým lidem totiž hrozí, že pracovní smlouvy, které uzavřeli, jsou neplatné.

Co poprask způsobilo? Poměrně nenápadné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, na které minulý týden HN upozornily. Soud v něm loni v prosinci jen potvrdil dřívější judikaturu Nejvyššího soudu, který několikrát rozhodl, že v jedné firmě není přípustný souběh funkcí člena statutárního orgánu a zároveň zaměstnance (například v roli ředitele). Takovému zaměstnanci vůbec nevznikla pracovní smlouva, řekl soud.

Nepříjemné probuzení

Problém probudil i firmy, které ho dlouho nebraly vážně. "Volají nám i společnosti, které byly vůči naším upozorněním neprůstřelné. Teď ale najednou požadují rychlou nápravu," potvrzuje Jan Spáčil z advokátní kanceláře Ambruz & Dark. "I zahraniční vlastníci českých firem nechápou, co se to teď děje. A jenom vyděšeně koukají," dodává Nataša Randlová, partnerka z kanceláře Randl Partners.

Ostré stanovisko k panující situaci zaujala i Hospodářská komora. "Došlo k bezprecedentnímu narušení právní jistoty v celém českém podnikatelském prostředí. Za situaci nese výrazný díl odpovědnosti státní správa," uvedl v prohlášení Petr Kužel, prezident komory.

Běžná praxe

Podobný souběh funkcí je přitom v českých firmách naprosto běžný. Problémy, které by mohl vyvolat, ovšem většina firem neřešila. "Tento způsob řízení firem má u nás dlouhou tradici a myslím, že by se neměl měnit na základě rozhodnutí soudu. I když samozřejmě pro právníky je reakce firem a jejich snaha o nápravu výhodná," připouští Randlová.

Zpochybnění zaměstnaneckých poměrů šéfů firem může mít dopady jak na firmy, tak i na manažery.

Manažerům hrozí, že přijdou o plnění za nemocenské či důchodové pojištění, které roky v dobré víře platili. A které se dá podle názoru části právníku "vrátit" jen za poslední tři roky.

Na rizika spojená s důchody upozornila i včerejší internetová konference poradenské společnosti Deloitte. "Může se stát, že člověk, který byl ve funkci od roku 1995 a zároveň byl po patnáct let zaměstnancem, tak o těch patnáct let v proplácení důchodu přijde," uvedl v konferenci Robert Bezecný z Delloite. I Bezecný doporučuje počkat na stanoviska ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí.

Pro podniky je zase komplikací, že mzdy šéfů v souběhu bude zřejmě nutné dodanit. A to i za více let zpátky. A to proto, že původně byly daňově uznatelné.

Dalším problémem může být nutnost doplatit těm, co byli ve statutárních orgánech, odměny. Nestačí, že dostávali mzdu ve své druhé, výkonné funkci. Naopak tuto mzdu mohou firmy po manažerech požadovat vrátit.

Stanoviska České správy sociálního zabezpečení i Generálního finančního ředitelství jsou zatím velmi obecná. Očekává se, že dnes se na jednání tripartity k celé situaci vyjádří poprvé i členové vlády.

Nejistota je nejhorší

"Nejhorší je současná nejistota, ta podnikatelům vůbec nepomáhá," říká Radek Halíček z poradenské společnosti KPMG. "Očekáváme, jak se k situaci postaví státní správa. Pravděpodobně bude muset dojít ke změně zákonů," dodává Halíček, podle kterého nelze nechat osoby v nejistotě, jaký důchod - a jestli vůbec - jim bude v budoucnosti přiznán.

Firmy se zatím snaží něco vymyslet samy. "Řešíme to intenzivně, hledáme nové členy do statutárních orgánů, což není tak jednoduché. Doufáme, že se s tím legislativně něco udělá, sdělil HN Lukáš Chmel, ředitel firmy Chladicí věže Praha

Řešením pro šéfy firem "v souběhu", jak se do budoucna vyhnout možným problémům, je zatím podle oslovených právníků například rozvázat pracovní poměr a jako statutární orgán uzavřít smlouvu o výkonu funkce. Ta může zajistit práva velmi blízká právům vyplývajícím z pracovní smlouvy.

Například úhradu pracovního úrazu, na kterou má zaměstnanec nárok, si člen statutárního orgánu může vyřešit uzavřením komerčního připojištění.

"Ale společnost stále může zbavit placeného místa člena statutárního orgánu okamžitě a bez náhrady, zaměstnanec má výhodu v ochranné výpovědní lhůtě," uvádí Spáčil.

Většina právníků se v tuto chvíli shoduje, že stát by měl pohlížet na lidi, kteří sociální pojištění platili, bez ohledu na to, zda byli po právní stránce systému účastni.

ANKETA: Co s problémem souběhu funkcí?