Eurozónu přijdou reformy draho, říká odcházející šéf Bundesbanky

Eurozónu mohou podle odcházejícího šéfa německé centrální banky Axela Webera současné reformy přijít velmi draho. Píše to v dnešním komentáři pro deník Financial Times. Podle něj by se země platící evropskou jednotnou měnou měly držet pravidla, že finanční pomoc ostatním státům je zapovězena a každý nese odpovědnost sám za sebe.

Weber, který ještě donedávna patřil k favoritům na zisk postu šéfa Evropské centrální banky, se v komentáři zásadně rozchází s názory, které v současnosti převládají mezi politiky EU a zejména eurozóny. "Zaprvé a především, je na členských státech, aby konsolidovaly své veřejné rozpočty a zahájily ekonomické reformy. Finanční pomoc je pouze doplněk, který má získat čas a celý proces trochu uhladit," píše Weber.

Eurozóna má v současnosti záchranný fond (EFSF), do nějž se státy zavázaly přispět celkem 440 miliard eur (zhruba 10,8 bilionu Kč). Podle některých politiků a ekonomů ovšem současný rozsah fondu nestačí a měl by se zvětšit pro případ, že by se do potíží dostala některá z velkých ekonomik eurozóny. To Weber ovšem zcela odmítá s tím, že by výrazně vzrostlo riziko pro daňové poplatníky, protože právě oni nakonec pomoc problémovým zemím zaplatí.

"Jsem spíše skeptický k některým návrhům na rozšíření záběru (EFSF) a zmírnění pravidel odsouhlaseného rámce. Pokud by nakonec byly odsouhlaseny, vedlo by to k oslabení zodpovědnosti účastníků na finančním trhu a členských států, vytratil by se tlak na zodpovědnou fiskální politiku a riziko by se přesunulo na stranu daňových poplatníků," uvedl šéf Bundesbank, který svojí současnou funkci opustí koncem dubna.

Zadní vrátka pro eurobondy

Weberově kritice ovšem neušel ani takzvaný stálý záchranný mechanismus (ESM), který má nahradit současný fond (EFSF) po roce 2013, kdy vyprší jeho platnost. Vadí mu především úvahy, že by ESM měl pro země, které budou potřebovat pomoc, nabízet nižší úrokové sazby než současný EFSF. "Vnímám nebezpečí výrazného snížení (úrokových) sazeb u ESM pod úroveň EFSF. Jde víceméně o zavádění eurobondů (jednotných dluhopisů pro eurozónu) skrz zadní vrátka," dodal Weber.

Šéf Bundesbank ovšem nesouhlasí ani s možností, že by ESM mohl vstupovat na trh s dluhopisy a jejich odkupem pomáhat zadluženým zemím, tak jak v současnosti občas činí Evropská centrální banka. "Takové nákupy by se potýkaly se značnými organizačními problémy, především pokud jde o jejich objem, načasování a podmínky. Vzhledem k přímé podpoře obsažené v ESM by navíc státy v problémech byly již chráněny před vysokými úrokovými sazbami na trhu," píše Weber.