Kvůli arabské vzpouře rostou ceny ropy, začíná to ohrožovat světovou ekonomiku

Ceny ropy se v posledních týdnech utrhly ze řetězu. Nepokoje v Libyi mají za následek to, že jen za posledních sedm dní podražila severomořská ropa Brent na dvouapůlleté maximum 110 dolarů za barel. Také cena americké lehké ropy překonala hranici 100 dolarů za barel. Podle odborníků se tato cenová "jízda" jen tak nezastaví a brzy by mohla dokonce ohrozit oživení světové ekonomiky.

Hlavním nebezpečím je podle analytiků možnost rozšíření nepokojů do dalších států regionu, především pak do Íránu a Saúdské Arábie, dvou významných producentů černého zlata. "V případě, že by se nepokoje rozšířily i do Saúdské Arábie, mohla by cena ropy vylétnout i o desítky dolarů," domnívá se analytik společnosti X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.

Takové zdražení by mohlo ceny ropy vynést až k úrovním kolem 150 dolarů, na nichž se nacházely na vrcholu finanční krize. To by byl pro světovou ekonomiku velký problém. V rozvíjejících se zemích, mezi něž patří například Čína, Indie či Brazílie, se již nyní projevují silné inflační tlaky. Domácnosti v těchto zemích vydávají značnou část svých příjmů za potraviny a energie, přičemž podle analytika společnosti Colosseum Štěpána Pírka se současné zdražení ropy do cen energií teprve promítne.

"Kvůli zvýšeným inflačním tlakům budou muset centrální banky těchto zemí přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, což v důsledku ztlumí ekonomický růst," říká Pírko.

To by mohlo posléze zbrzdit i globální ekonomický růst, protože právě rozvíjející se země jsou považovány za jeho hlavní tahouny. Celosvětovou ekonomiku ostatně utlumí vysoké ceny ropy samy o sobě. Lidé zaplatí více za energie, tudíž neutrácejí tolik peněz za jiné zboží a služby.

Zpomalení ekonomiky by se pak nevyhnulo ani Česku. Podle Pírka by rostoucí cena ropy dopadla hlavně na turistický průmysl, dopravu či chemické odvětví, projevila by se však v podstatě všude. "Na nedávném zdražení pečiva se zčásti podepsaly i rostoucí náklady na dopravu, takže je vidět, že drahá ropa se nakonec projeví i na ceně rohlíků," říká Pírko.

Analytici se shodují na tom, že události v severní Africe a na Blízkém východě jsou sice impulzem, jenž vyhnal ceny ropy vzhůru, avšak prvotní příčinu zdražení suroviny je třeba hledat jinde.

"Ceny ropy rostou již několik měsíců v řadě. Hlavním důvodem je měnová politika centrálních bank, především pak té americké," říká Brychta. Centrální banky totiž pumpují do ekonomiky peníze ve snaze nastartovat její růst, a tak je na trzích nebývalé množství volných peněz, které pak končí mimo jiné v investicích do komodit.

"Když se pak objeví takový nabídkový šok jako nyní, je to pro růst ceny ropy obrovský impulz. Myslím, že kdyby k podobné krizi, jaká se nyní odehrává v severní Africe, došlo před dvěma lety, na cenu ropy by to nemělo takový vliv, protože v ekonomice jednoduše nebylo tolik volných peněz," tvrdí Brychta. Podle Pírka stojí za růstem ceny ropy i další faktory, např. silná poptávka po surovině na rozvíjejících se trzích. Zároveň se zvyšují i náklady na těžbu ropy.

"Tradičně těžená ropa již pomalu, ale jistě dochází a vytěžit ropu z hlubokých vrtů či kanadských písků je dražší," říká Pírko. Cena ropy podle něho v budoucnosti pomalu, ale jistě poroste.