Slovensko odmítá nejnovější návrh Německa a Francie na zavedení jednotného daňového základu pro firmy v zemích eurozóny. V Bratislavě to ve středu prohlásil ministr financí Ivan Mikloš. Sladění pravidel pro výpočet firemních daní je jedním z bodů takzvaného paktu konkurenceschopnosti, na němž se Berlín s Paříží dohodly začátkem měsíce.
"Chápeme racionálnost tohoto opatření, obáváme se však, že není reálné dosáhnout dohodu tak, abychom nemuseli zhoršovat slovenský daňový systém," řekl Mikloš.
Slovensko, které převzalo společnou evropskou měnu v roce 2009, v minulosti uskutečnilo daňovou reformu a zavedlo 19procentní daň z příjmů, což podle ekonomů pomohlo zemi přilákat zahraniční investory. Bratislava se proto už v minulosti stavěla proti úvahám sjednotit daňový základ pro firmy v celé EU. Od některých představitelů původní evropské patnáctky si za to vysloužila kritiku a obvinění z daňového dumpingu.
Pakt konkurenceschopnosti vedle kontroverzního návrhu na sladění daňových základů pro firmy počítá mimo jiné se závazkem států ke stabilitě veřejných financí. Až na návrh k větší koordinaci států při výpočtu daní Slovensko podle Mikloše pakt podporuje.
Na sblížení hospodářských a rozpočtových politik zemí eurozóny se minulý týden ministři financí nedohodli. Právě větším prohloubením hospodářské koordinace v Evropské měnové unii podmiňuje Německo svůj souhlas k případné dohodě o navýšení peněz v záchranném fondu EFSF, jež vznikl na podporu silně zadlužených ekonomik. Definitivní rozhodnutí přenechali ministři financí na březnový summit eurozóny.
Do stávajícího záchranného fondu eurozóny, jež byl měl po roce 2013 nahradit nový stálý záchranný mechanismus, státy přispěly celkem 440 miliardami eur (asi 10,7 bilionu Kč). Vyčleněné peníze by však podle analytiků nestačily v případě dluhových potíží některé z velkých unijních ekonomik.
