Český paradox: Stát vybírá mýtné z brány, která nestojí. Přesto musejí řidiči platit

Ta mýtná brána nikdy nestála a patrně ani stát nebude. Státu už ale vydělala miliony korun a způsobila problémy tisícům řidičů. Těm začaly chodit výhrůžné upomínky a faktury za to, že pod ní v letech 2007 a v první polovině roku 2008 projeli bez zaplacení mýtného.

Dopisy s vyčíslenými nedoplatky za mýtné přitom začaly chodit až na přelomu letošního a loňského roku, tedy s tříletým zpožděním. U některých firem jde až o statisíce korun. Avšak z přiloženého přehledu nezaplacených úseků brzy zjistily, že něco nehraje. Naúčtované nedoplatky přesáhly dohromady deset milionů korun.

"Porovnávali jsme to s ostatními dopravci a zjistili jsme, že na nich byly většinou stále stejné brány," popisuje majitel firmy Bürger Transport Pavel Bürger, podle něhož se původně zdálo vysvětlení jednoduché: brány zřejmě měly poruchu a řidiči si nevšimli, že jim nepípla palubní jednotka, která hlásí průjezd pod bránou. Pokud totiž nepípne, jsou řidiči povinni zajet na nejbližší distribuční místo palubních jednotek – zpravidla pumpu – a mýtné za uvedený úsek doplatit.

"To se může stát. Jede kolem záchranka a vy to prostě neslyšíte. Nehledě na to, že máte sledovat hlavně cestu, a ne krabičky," kritizuje systém Bürger.

Kde ta brána je?

To však neplatí o mýtné bráně na 39. kilometru dálnice z Hradce Králové do Prahy, jež se na výpisech objevuje nejčastěji a kumuluje skoro čtyřicet procent vyúčtovaných nedoplatků. Kdo ovšem uvedenou silnicí projede, okamžitě přijde na to, že se mýtná brána na tomto místě nenachází, respektive je pouze v opačném směru na Hradec.

Když se o uvedené absurditě snažili dopravci jednat s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic (to po nich uvedené mýtné za průjezd neexistující bránou prostřednictvím advokátní kanceláře vymáhá), s překvapením zjistili, že byť není chyba na jejich straně, musejí platit.

Úředníci totiž argumentují, že není důležité, co je na silnici, ale co stojí ve vyhlášce. A tam je tato brána – respektive úsek, který má měřit – uvedena. Protože ve skutečnosti nestojí, za uvedený úsek nestrhla mýtné. Stát je tudíž vyměřuje dodatečně. A chybějící bránu vysvětluje tím, že v daném úseku často projíždí nadměrný náklad, například do přístaviště v Mělníku.

"Chystáme se na problematické místo podívat a navrhnout řešení: instalaci speciálně upravené mýtné brány, která by umožňovala průjezd nadměrných nákladů," uvádí mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.

Nepípla palubní jednotka? Tak měli doplatit!

Ale to nic nemění na tom, že dopravci mají mýtné za uvedený úsek zpětně doplatit. "Projeli fyzicky existující mýtnou bránou na 48. kilometru a poté fyzicky existující mýtnou bránou na 36. kilometru. Mezitímní mýtný úsek zpoplatňovaný chybějící bránou proto nezaplatili (nepípla jim palubní jednotka) a měli jej doplatit na nejbližším distribučním místě," vysvětluje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Jinými slovy: Řidiči si měli všimnout, že tam brána není – a zajet na nejbližší pumpu či jiné místo, kde lze mýtné zaplatit.

To ovšem dopravci označují za absurditu. "Je nesmysl, aby řidiči měli v hlavě všechny mýtné úseky a brány a hlídali si je," rozčiluje se tajemník sdružení autodopravců Martin Špryňar.

Na straně ŘSD stojí ale i ministerstvo dopravy."Dopravci skutečně daným úsekem projeli, není to tak, že bychom vyúčtovali něco fiktivního," brání resort mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. Jenže současně přiznává, že to dopravcům působí zbytečné problémy.

"Musíme být ale dobří hospodáři. Nevymáhání dlužných částek bychom neobhájili před kontrolními orgány," dodává Hanzelka a upozorňuje na jednu věc, že se totiž současné výzvy týkají pouze zaplacení dlužného poplatku bez jakéhokoliv penále. To přijde až v okamžiku, kdy dopravci po výzvě nezaplatí.

Od poloviny roku 2008 byl tento problém navíc již odstraněn – Kapsch, který systém pro stát provozuje, totiž přenastavil následující bránu tak, aby počítala celý úsek od poslední existující brány.

Nemohou zjistit, zda nedluží

Uvedenému problému se přitom dalo z větší části předejít: kdyby stát, jak již dříve slíbil, zřídil internetovou databázi, v níž by si mohli dopravci sami zkontrolovat, zda na mýtném nedluží. Podle Špryňara by ji totiž využívala velká část dopravců.

"Od počátku na to upozorňujeme, ale marně. Když přijdete na kontaktní místo, tak vám nemohou poradit a říct, jestli náhodou něco nedlužíte. Jediný, kdo má totiž databázi incidentů, je celní správa. A ta vám to říct nesmí," říká Špryňar. "Snažíme se to napravit. Od 1. dubna 2011 by měl být náhled do mýtného účtu možný."

Není to přitom první problém s doplatky za mýtné. Již loni na jaře Hospodářské noviny a server iHNed.cz upozornily na to, že ŘSD prostřednictvím advokátní kanceláře Němec, Bláha, Navrátilová vymáhá nedoplatky za mýtné za první polovinu roku 2007, které byly již ve většině případů dávno uhrazeny.

Převážně šlo navíc o deseti- až stokorunové částky. A advokátní kancelář přitom hrozila soudem a chtěla uhradit i vysoké penále. Tuto praxi po intervenci dopravců pozastavil tehdejší ministr dopravy Gustav Slamečka.