Dohodnuto: Eurozóna má záchranný kruh za 500 miliard eur

Ministři financí eurozóny se v pondělí shodli na vytvoření takzvaného stálého stabilizačního mechanismu (ESM). Ten po roce 2013 nahradí současný záchranný fond (EFSF), ale bude předluženým státům půjčovat levněji. K dispozici má mít celkem 500 miliard eur (zhruba 12 bilionů korun). Novinářům to v pondělí řekl náměstek ministra financí Tomáš Zídek.

Dohodu musí potvrdit summit EU, který se koncem týdne uskuteční v Bruselu. Česko se nicméně podle Zídka do ESM nezapojí, přestože nový mechanismus bude otevřený i zemím, které neplatí evropskou jednotnou měnou.

Členské státy eurozóny přispějí do pokladny ESM celkem 80 miliardami eur (téměř dvěma biliony korun) v hotovosti. Dalších zhruba 620 miliard bude mít mechanismus k dispozici na vyžádání v případě, že se některý ze států dostane do problémů například jako Řecko či Irsko v nedávné minulosti. Část peněz, přibližně 200 miliard eur, poslouží jako rezerva, na poskytování úvěrů tak ESM bude mít celkem 500 miliard eur.

Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond. V případě úvěrů se splatností tři roky by úroková sazba měla být o zhruba třetinu nižší než doposud. U úvěrů se splatností delší než tři roky by měla být levnější o zhruba čtvrtinu.

Nový klíč rozpočítávání příspěvků

Členské státy se rovněž shodly, že změní "klíč", podle nějž se rozpočítávají příspěvky členských států eurozóny. Dosud jejich výše závisela na váze hlasů v Evropské centrální bance (ECB), která se vypočítává z 50 procent podle výše HDP a z 50 procent podle počtu obyvatel.

Konečný kompromis počítá s tím, že výše příspěvku bude záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 na počtu obyvatel.

Pokud by Česko v budoucnosti vstoupilo do eurozóny, do ESM by přispělo nižší částkou, než by tomu bylo při zapojení za současných podmínek. Podle Zídka by Česko muselo přispět zhruba 100 miliardami korun, po změně "klíče" by to bylo několik desítek miliard korun. "Kdybychom vstoupili do eurozóny a tento klíč byl zvolen, tak bychom zaplatili o něco méně," dodal.

Samotné zapojení do nového stabilizačního mechanismu podmínkou přijetí eura nebude, bude pouze jeho důsledkem. "V tom dnešním textu je vložená poznámka pod čarou, která zakládá skutečnost, že vstup do eurozóny je samostatnou záležitostí a až důsledkem vstupu do eurozóny je vstup do evropského stabilizačního mechanismu," uvedl Zídek.

Slováci změnou záchrany ušetří, ale tvrdí, že je to málo

Značné finanční prostředky díky změně "klíče" ušetří například Slovensko, které do eurozóny vstoupilo v roce 2009. Podle ministra financí Ivana Mikloše Slováci takto ušetří zhruba 1,17 miliardy eur, tedy přibližně 28 miliard Kč. Šéf slovenské státní pokladny si ovšem myslí, že eurozóna mohla jít ve změně vypočítávání jednotlivých příspěvků ještě dále.

"V klíči by vůbec neměl být počet obyvatel. Počet obyvatel je výrazně špatný a nespravedlivý pro všechny chudší země. Je to stejná situace jako by jste chtěli od chudého člověka, aby zaplatil daň z příjmu 40 procent, přičemž bohatý by zaplatil deset procent z příjmu. To je absurdní situace," řekl Mikloš po skončení jednání ministrů financí eurozóny.

ESM bude sídlit v Lucemburku stejně jako současný záchranný fond eurozóny a vznikne na základě smlouvy mezi členskými státy eurozóny. Současný EFSF funguje jako společnost s ručením omezeným, ESM bude finanční institucí.

"Shodli jsme se, že ESM bude mít vlastní charakteristiky, které zajistí dlouhodobě stabilitu eurozóny a bude mezinárodní finanční institucí," řekl novinářům šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

V čele evropského stabilizačního mechanismu bude stát rada guvernérů složená z ministrů financí eurozóny. Hlasovací právo ovšem budou mít i eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti a šéf Evropské centrální banky, kteří budou v ESM působit jako pozorovatelé.