Utah nevěří Fedu. Kromě dolarů nechá platit Američany i zlatem

V obchodech ve městě Salt Lake City se bude brzy moci platit i zlatými mincemi s vyraženým bizonem nebo orlem. Parlament státu Utah totiž schválil návrh zákona, který uznává jako platidlo i zlaté a stříbrné mince.

Utah nevěří americké centrální bance (Fed). Přesto si ale návštěvníci Utahu nemusí zatím cpát kapsy zlatými mincemi. Návrh zákona, který je nyní posuzován guvernérem, ruší daně z převodu zlata (to bylo dosud považováno za běžné aktivum, ne za platidlo). Dokud ale stejný krok neučiní i federální vláda Spojených států, budou mít papírové dolary nad zlatem stále navrch.

Nespokojených přibývá

Návrat ke zlatu na americkém západě je výtka určená Fedu, který si svou uvolněnou monetární politikou od roku 2007 získal více nepřátel než přátel.

"Fed je pohroma," říká například Jeff Bell z American Principles Project, konzervativní skupiny lobbistů, která prosazuje návrat ke zlatému standardu a pomáhala zákon protlačit v parlamentu. "Ben Bernanke, od té doby, co nastoupil do vedení Fedu, bojoval proti deflaci a stlačil úrokové sazby na neviditelné hodnoty." Někteří konzervativci věří, že právě tato politika vedla ke znehodnocení dolaru.

Centrální banka je v současné době mezi americkou veřejností velice neoblíbená a o návratu ke zlatu uvažuje, s různou mírou závažnosti, i několik dalších států.

Mezi lety 2003 a 2009 se propadl počet lidí, kteří si myslí, že Fed odvádí "dobrou", nebo dokonce "skvělou" práci z 53 na 30 %. Šestnáct procent respondentů v loňském průzkumu agentury Bloomberg by dokonce Fed zrušilo úplně. A nezdá se, že by popularita centrální banky měla v blízké době stoupnout. Brání tomu rostoucí ceny benzinu i potravin. Fed bude navíc jednou muset začít prodávat dluhopisy, které nakoupil během finanční krize a prodávat je bude za nižší cenu, než je nakoupil. Tyto ztráty sice nebudou ve skutečnosti nijak významné, ještě víc ale znechutí kritiky Fedu.

"Veřejnost je na Fed naštvaná a politici se snaží jejich hněv usměrňovat. Ne vždy to ale dělají logickou cestou," tvrdí Vincent Reinhart, bývalý pracovník Fedu, který je nyní členem konzervativního think tanku American Enterprise Institute. "Fed je považován za továrnu na nespravedlnost: lidé slyší o bankách, které jsou příliš velké na to, aby padly, a vyvodí si z toho, že oni sami jsou příliš malí na to, aby jim bylo pomoženo," dodal Reinhart.

Podle Reinharta navíc pociťují negativní efekty měnové politiky nejvíce Američané z nižších a středních vrstev. "Kvantitativní uvolňování způsobuje určitou míru inflace. Je nešťastné, že zvyšování cen nedopadá na všechny obyvatele stejně," dodal Reinhart.

Otázka ale zní, zda vůbec na popularitě Fedu záleží. Důvod, proč politici založili nezávislou centrální banku, byl ten, aby se částečně zbavili zodpovědnosti za stav ekonomiky. Centrální bankéři mohou nad výzkumy veřejného mínění jen pokrčit rameny. Pravdou je ovšem to, že se současné vedení Fedu snaží informovat a komunikovat s veřejností o své měnové politice mnohem dříve než v minulosti. Někdy to ovšem nevyjde.

Tento měsíc šéf newyorského Fedu Bill Dudley navštívil Queens, aby se zájemci diskutoval o ekonomice a práci Fedu. Jeho argumenty, že "nyní si za stejné peníze koupíte dvakrát tak výkonnější iPad 2 místo staršího iPadu 1", ale diváky nepřesvědčily. "iPadu se nenajím", ozvalo se z obecenstva.

Republikáni řadí zpátečku

Nicméně, vedení republikánů poté, co strana získala většinu ve Sněmovně reprezentantů, přehodnotilo svou "křížovou výpravu za zrušení Fedu", kterou vedl Ron Paul, přímočarý kritik americké zahraniční a měnové politiky. Brát hlasy příznivcům Liberální strany, třetí nejsilnější strany ve Spojených státech, když byli republikáni v parlamentu v menšině, se hodilo. Ale předvolávat centrální bankéře, aby se ze svých rozhodnutí před Kongresem zpovídali, se ale nyní už nehodí. Paulův výbor zabývající se měnovou politikou tak zřejmě nepředvolá Bernankeho, aby se zpovídal z jednání Fedu.

Přestože neoblíbenost Fedu u veřejnosti neovlivní bezprostředně měnovou politiku, může se odpor vůči centrální bance politizovat, což by pro Fed znamenalo velké riziko. Důkazem je republikánský senátor Richard Shelby, který se snaží ze všech sil zabránit jmenování nositele Nobelovy ceny za ekonomii Petera Diamonda do Rady guvernérů.

Míra nespokojenosti s centrální bankou má ale své meze. Na americkém západě se Jay Kaplan, profesor ekonomie na University of Colorado, podle svých slov nesetkává u svých 160 studentů kurzu bankovnictví s nějakou výraznou kritikou současné měnové politiky. "O zlech centrálního bankovnictví se příliš nediskutuje," říká Kaplan.

Další články FT otištěné v HN naleznete na www.ekonomika.ihned.cz/ft