Poprvé po třech letech: ECB zvedla úrokové sazby. O čtvrtinu

Evropská měna po čtvrtečním zasedání měnového výboru Evropské centrální banky oslabuje. ECB sice podle očekávání zvýšila úroky, její šéf však uvedl, že výbor se zatím nerozhodl, zda úroky porostou i v dalších měsících. Zpráva o dalším zemětřesení v Japonsku pak pomohla k růstu jenu.

V 18:30 SELČ euro vůči dolaru kleslo o 0,32 procenta na 1,4288 USD a k jenu o 0,86 procenta na 121,38 JPY. Dolar vůči jenu oslabil o 0,59 procenta na 84,93 JPY, během asijského obchodování však dolar stoupl až na šestiměsíční maximum 85,54 JPY.

Evropská centrální banka ve čtvrtek opustila rekordně nízké úrokové sazby, když je podle očekávání zvýšila o čtvrtinu na 1,25 procenta.

Tímto krokem chce ECB předejít nebezpečí růstu inflace. Ta totiž v eurozóně v březnu stoupla už na 2,6 procenta, a ještě více se tak vzdálila cíli banky, který je stanoven na maximum dvou procent. Rozhodnutí banky se ale příliš nelíbí zemím na periferii eurozóny, které se potýkají se slabým růstem.

Inflaci zvedá především růst cen ropy a potravin a ECB se obává, že by to mohlo zvýšit inflační očekávání, což by vedlo ke spirále vzájemně se posilujícího růstu mezd a cen.

"Ještě jsme nerozhodli, zda budou následovat další zvýšení úrokové míry. Jsme připraveni podniknout nezbytné kroky k zajištění cenové stability," řekl Trichet.

Prezident ECB tak do značné míry splnil očekávání odborníků, podle kterých bude pro euro důležité udržet při životě očekávání dalšího zvyšování sazeb ve zbytku roku.

Růst sazeb má svá rizika

Mezi největší nebezpečí zvýšení sazeb v eurozóně patří možný dopad na země na periferii měnové unie, které jsou ohroženy dluhovou krizí.

Zatímco země, které se už plně dostaly z hospodářské krize (jako například Německo) vnímají boj s inflací jako jednu z priorit, státy, které se dál potácejí v problémech, mají opačný názor. Zvýšení sazeb by jim totiž mohlo dál zvýšit už často neudržitelně vysoké úvěrové náklady a může těžce dopadnout na tamní oslabené banky.

Podle některých ekonomů je proto růst sazeb předčasný a potenciálně nebezpečný.

"Obávám se, že utažení měnové politiky Evropskou centrální bankou zhorší hospodářský růst, rozpočtovou situaci a finanční tlaky na periferní země," uvedl Nouriel Roubini - ekonom, který jako jeden z prvních předpověděl hospodářskou krizi.

Rozhodnutí bez překvapení

Jean-Claude Trichet zpřísnění měnové politiky naznačil už na březnovém zasedání bankovní rady ECB. Ekonomové však upozorňují, že s dalším zvyšováním úroků bude ECB zřejmě opatrná, a to hlavně kvůli potížím, které mají nejslabší země eurozóny.

Průzkum agentury Reuters z minulého týdne nicméně ukázal, že banka bude zvedat úrokové sazby až do března příštího roku. Podle analytiků porostou sazby každý kvartál o 25 bazických bodů.

ECB držela sazby na rekordním minimu jednoho procenta od května 2009. Na rekordním minimu v pásmu nula až 0,25 procenta už dlouho drží sazby rovněž americká centrální banka (Fed).