BP útočí. Žaluje majitele plošiny z Mexického zálivu o 666 miliard korun

Britský energetický koncern BP podal kvůli loňské katastrofě v Mexickém zálivu žalobu na americkou společnost Transocean a další firmy. Transocean byl majitelem ropné plošiny Deepwater Horizon, která loni v dubnu explodovala a následně se potopila do moře. Při katastrofě zahynulo 11 lidí a havárie silně znečistila moře. BP teď po Transoceanu chce 40 miliard dolarů (asi 666 miliard Kč). Větší část peněz chce BP vysoudit rovněž po americké společnosti Halliburton.

BP svého obchodního partnera viní z nedbalosti a tvrdí, že jeho ropná plošina nebyla schopna provozu na moři. To ale Transocean odmítá a zároveň tvrdí, že požadovaná částka je nepřiměřená a žaloba nespravedlivá. Tržní hodnota Transoceanu se pohybuje pouze mírně nad 24 miliardami dolarů (zhruba 400 miliard Kč), a je tedy mnohem nižší, než jakou částku by měla firma uhradit BP.

"Deepwater Horizon byla prvotřídní ropnou plošinou, na které pracoval ten nejlepší personál. Jeho bezpečnost ohrozila společnost BP, tedy provozovatel vrtu Macondo," uvádí naopak Transocean. BP podle Transoceanu učinila několik rozhodnutí, jejichž smyslem bylo šetřit. Tím ale zvýšila rizika, jimž musel personál čelit. "V některých případech to byla rizika velmi vysoká," tvrdí Transocean.

Ve středu od havárie uplynul přesně rok a byl to i poslední termín, kdy mohly zúčastněné firmy vznášet k soudu požadavky na náhradu škod. BP se domáhá náhrady rovněž po jiné americké společnosti Cameron International, kterou také viní z nedbalosti, Halliburton zase podle BP zatajoval klíčové informace, s jejichž pomocí bylo možné katastrofu odvrátit, nebo alespoň omezit její dopady. Každá ze žalovaných firem podle BP nese na havárii díl viny a měla by rovněž nést následky.

"Jednoznačným faktem zůstává, že 20. dubna 2010 selhal každý jednotlivý bezpečnostní systém, zařízení i kontrola vrtu. Výsledkem byla havárie," píše se ve sdělení BP. Transocean žalobu nazval zoufalým pokusem, kterým se chce BP zbavit zodpovědnosti plynoucí ze smluv.

Soud proběhne v Houstonu

Loňská katastrofa v Mexickém zálivu byla výsledkem několika faktorů. Tím hlavním byl podle vyšetřovatelů prasklý podmořský vrt Macondo, který BP vlastnila ještě s dalšími partnery. Na projektu ale měla zdaleka největší podíl, a proto byla také označena za hlavního viníka. BP tvrdí, že náklady na likvidaci škod mají nést všichni, a to podle svého podílu.

Soudní spor kvůli úniku ropy do Mexického zálivu a škodám, které havárie způsobila, se odehrává v Houstonu, kde jej má na starosti soudce Carl Barbier. BP v oddělené žalobě soud žádá, aby Cameronu nařídil zčásti nebo zcela BP odškodnit. Cameron byl výrobcem pojistného ventilu, který se měl automaticky uzavřít, když vrt prasknul. BP chce dosáhnout toho, aby soud jasně řekl, že pojistný ventil selhal, a nezabránil tedy katastrofě. To by patrně mohlo dát BP i větší šance na náhradu škod.

BP už v souvislosti s katastrofou loni zaúčtovala mimořádné výdaje v objemu kolem 40,9 miliardy dolarů (přes 681 miliard Kč) a už do konce roku vynaložila zhruba 17,7 miliardy dolarů (téměř 295 miliard Kč). S dalšími výdaji ještě počítá.

Selháním pojistného ventilu se zabývala vyšetřovací komise. Experti z Norska, kteří zařízení testovali, pak zjistili, že do ventilu se dostal kus vrtací tyče, který tam uvízl. Když se měl ventil uzavřít, nesepnuly se nůžky, které mají vrt odstřihnout od soupravy a pak jej zapečetit. Tento nález se liší od původního stanoviska americké vládní komise, podle něhož za katastrofu mohla nekvalitní práce těžebních firem a špatný postup regulačních orgánů. Zjistilo se ale také, že pracovníci na ropné plošině se dopustili některých pochybení.

"Pojistný ventil selhal a nezajistil funkci, ke které byl zkonstruován. Tedy k tomu, aby zajistil vrt," tvrdí v žalobě BP. "Pojistný ventil byl špatně konstrukčně navržen, přitom existovaly i jiné konstrukční varianty, které problémy neměly," pokračuje BP. V tom mu dává zapravdu i zmíněná zkušebna, která došla k závěru, že pojistný ventil od Cameronu nebyl dobře konstrukčně navržen.

BP neuvádí, kolik chce na Halliburtonu vysoudit. Potenciálně by ale náhrada škod mohla vystoupit až na 42 miliard dolarů (asi 700 miliard Kč). K tomu úroky, výdaje na právníky a odškodnění nad rámec zaplacených škod. Není ale jasné, kolik peněz chce BP po Cameronu, nebo zda se nyní dožaduje pouze toho, aby soud uznal Cameron vinným.

Nerodí se ústřice

Únik ropy ale pochopitelně nedopadl jen na lidi. Americké centrum pro biodiverzitu nedávno zveřejnilo pochmurné odhady ukazující rozsah dopadu ekologické havárie na přírodu. Tragédie podle něj připravila o život kolem 6000 mořských želv, 26.000 delfínů a velryb, 82.000 ptáků a nespočetné množství ryb a bezobratlých živočichů. Následky úniku budou v oblasti Mexického zálivu znát desetiletí.

Zástupci rybářů i vědci z Louisianské univerzity se zase při rozhovorech se zahraničními novináři shodnou na tom, že se v zasažených částech zálivu nerodí nové ústřice, na příčině už ale ne. Podle vědců může být na vině umělé odkloňování místních toků, které mělo zabránit šíření ropy do vnitrozemí. Rybáři si zase myslí, že na vině jsou chemické látky používané k rozpuštění této suroviny.

BP ale ohledně obnovy oblasti hýří optimismem. „Jsme absolutně přesvědčeni, že voda je bezpečná. Místní obyvatelé i turisti nám říkají, že pláže nikdy nevypadaly lépe, plody moře jsou bezpečné a podmínky k rybaření vynikající,“ uvedli tento týden zástupci firmy.

Agentura Reuters, která je citovala, nicméně připomněla, že tomu není tak dávno, co moře na pobřeží zálivu vyplavilo přes 150 mrtvých delfínů. Příčina jejich smrti není známá. Velká část z nich ale byla mláďata počatá s největší pravděpodobností během neštěstí.