Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu navrhuje, aby Evropská unie a Mezinárodní měnový fond daly Aténám více času na splacení záchranného úvěru a žádaly i nižší úrok, než na jakém se Řecko původně dohodlo. Řecko by tak podle ministra mělo šanci dostat se z nynější dluhové krize. Papakonstantinu zároveň odmítl myšlenku, aby Řecko požádalo o restrukturalizaci dluhu.
Papakonstantinu se tak v rozhovoru s francouzským deníkem Libération stal prvním řeckým činitelem, který nastolil myšlenku dalšího zmírnění podmínek záchranného úvěru v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Na něm se Atény dohodly loni v květnu s tím, že úvěr budou čerpat postupně po dobu tří let a po průběžném plnění podmínek.
Banky mají na bankrotu Řecka ekonomický zájem, tvrdí šéf záchranného fondu - čtěte ZDE
Zadlužené Řecko prodává státní majetek, snaží se uklidnit investory - čtěte ZDE
Rozhovor s Papakonstantinem francouzské noviny otiskly pouhý den před příjezdem inspekce, která je složena z věřitelů Řecka. Evropská unie zemi snížila úrok a změnila splátkový kalendář už v březnu, aby Aténám poskytla prostor k nadechnutí. Řecko podle ministra žádnou restrukturalizaci dluhu neplánuje, i když trhy s ní částečně počítají.
"Bylo by lepší, kdybychom ještě víc prodloužili splatnost toho úvěru v objemu 110 miliard eur, který nám poskytli naši partneři, a kdybychom také snížili úrok. V takovém případě bychom mohli splatit i další splátky," řekl ministr.
Většina Řeků přiznává, že jejich země musí privatizovat
Většina obyvatel Řecka přiznává, že jejich země musí zprivatizovat část státního majetku, pokud se má dostat z nynější dluhové krize. Vyplývá to z průzkumu, který si u společnosti Public Issues objednal řecký list Katimerini. Zhruba 74 procent respondentů uvedlo, že je privatizace nutná, přibližně 69 procent dotázaných si myslí, že je také nutné posílit roli soukromého sektoru.
Výsledky průzkumu tak naznačují, že Řekové v otázce privatizace stojí za svou vládou. Ta má totiž privatizaci části státního majetku jako jeden z cílů. Peníze, které z prodeje majetku získá, chce použít na splacení části dluhu. Rozprodej majetku by měl vládě do roku 2015 zajistit asi 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu Kč).
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist