Místo jádra vítr pro Němce. Merkelová podpořila čistou energii

Německo v pondělí spustilo svůj první komerční projekt větrných elektráren v Baltském moři. Jednotku s označením Baltic 1 slavnostně otevřela kancléřka Angela Merkelová. Propaguje tak klíčovou technologii na cestě Německa od jaderné energetiky, uvedl v pondělí operátor větrného parku, společnost EnBW.

Projekt Baltic 1 začal dodávat elektřinu do sítě, dodal operátor. Park s instalovaným výkonem 48,3 megawattu se nachází zhruba 16 kilometrů severně od poloostrova Zingst. Jeho výstavba trvala tři roky a jeho výkon pokryje spotřebu elektřiny v 50.000 domácnostech.

Merkelová prohlásila, že zapojením větrného parku Baltic 1 do sítě začíná nová éra výroby elektřiny v Německu. Země se rozhodla postupně upustit od jaderné energetiky, která nyní zajišťuje téměř čtvrtinu elektřiny vyrobené v Německu, a nahradit ji obnovitelnými zdroji energie. V rozhodnutí Německa sehrála podstatnou úlohu havárie jaderné elektrárny Fukušima po březnovém zemětřesení a tsunami v Japonsku.

Baltic 1 je pilotním projektem před třemi dalšími větrnými parky, které chce EnBW v Severním a Baltském moři instalovat. Jejich celkový instalovaný výkon má být 1200 megawattů.

Pro srovnání: jaderná elektrárna Temelín má výkon 2000 megawattů. Větrná elektrárna se navíc bude blížit instalovanému výkonu jen za ideálních podmínek.

Následujícím projektem o 288 megawattech bude Baltic 2, dříve označovaný jako Kriegers Flak, a jeho výstavba pravděpodobně začne v příštím roce, napsaly agentury Reuters a AP.

Mořské větrné parky jsou sice nákladnější na výstavbu, ale výkonnější.

Celkem 21 turbín pro Baltic 1 dodal koncern Siemens. Manažeři strojírenského podniku při spuštění parku uvedli, že jde o významný krok Německa na cestě k energetice z udržitelných zdrojů.

Německá vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít Německo v mořských větrných elektrárnách instalovaný výkon 10.000 MW. Mořské větrné elektrárny dodávají o třetinu více elektřiny než pobřežní, protože vítr je na moři silnější a rychlejší, napsaly agentury Reuters a AP.

Kdy doslouží reaktory se rozhodne v červnu

Nový termín opuštění jádra chce Merkelová nechat schválit hned po vypršení tříměsíčního moratoria, kterým německá vláda v polovině března pozastavila účinnost loňského prodloužení životnosti všech německých jaderných reaktorů v průměru o 12 let. Se zemskými premiéry by se k jednání o něm měla znovu sejít 3. června. O tři dny později chce kancléřka novelu zákona o atomové energii schválit v kabinetu, aby ji 17. června mohla odsouhlasit horní komora německého parlamentu, Spolková rada.

Opoziční sociální demokraté (SPD) požadují návrat k původně dohodnutému termínu opuštění jaderné energetiky do roku 2022. Podle předsedy vlády spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko za SPD Erwina Selleringa je tento rok pro uzavření poslední jaderné elektrárny nejzazším termínem.

Analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus uvedl, že se permanentní odstávka německých jaderných elektráren dala očekávat. Na trh s elektřinou ve střední Evropě to podle něj bude mít dlouhodobé dopady. Sníží se současný převis výrobních kapacit nad poptávkou po elektřině.