Evropská ekonomika zrychluje růst, táhne ji Německo. A má být lépe

Růst ekonomiky Evropské unie i eurozóny v 1. čtvrtletí letošního roku značně zrychlil. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku HDP EU i eurozóny vzrostlo o 2,5 procenta, loni to bylo o 2,2 v celé unii a 2,0 procenta v eurozóně.

Růst HDP zemí platících evropskou jednotnou měnou je pro ekonomy překvapením. Trh sice očekával v případě mezičtvrtletního srovnání zrychlení, ale jen na 0,6 procenta.

Zásluhu na rychlejším růstu má především vývoj v největší ekonomice EU, kterou je Německo.

Komise vylepšila prognózu

Evropská komise i v  této souvislosti mírně zlepšila výhled ekonomiky Evropské unie a eurozóny pro letošní rok navzdory dluhové krizi, která otřásá některými zeměmi platícími eurem.

Hrubý domácí produkt eurozóny má letos vzrůst o 1,6 procenta namísto v minulé prognóze uváděným 1,5 procenta, ekonomika celé evropské sedmadvacítky má stoupnout o 1,8 procenta proti dříve předpovídaným 1,7 procenta. V příštím roce má evropská ekonomika svůj růst dál zrychlit.

,,Hlavním sdělením naší prognózy je, že hospodářské oživení v Evropě je pevné a pokračuje navzdory vnějším turbulencím a napětí na trzích se státními dluhy," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn.

Německo rekordně rostlo

Poslední den v týdnu byl v Evropě zavalen smrští dat z evropských ekonomik. Statistické úřady jednotlivých zemí totiž přišly s prvním odhady o stavu hospodářství za první čtvrtletí tohoto roku. Vyjímkou nebyla ani Česká republika, které HDP meziročně vzrostlo o 2,5 procenta.

Česká ekonomika ale v porovnání s výsledky ostatních zemí Evropské unie pokulhávala. Příslibem do budoucna ale může být prudký růst německé ekonomiky. Český export totiž z 80 procent směřuje právě tam.

Německý hrubý domácí produkt se totiž v prvním čtvrtletním zvýšil nejprudším tempem od znovusjednocení země v roce 1990. HDP vzrostlo meziročně o 5,2 procenta. Růst překonal očekávání analytiků, kteří jej podle agentury Reuters odhadovali na 4,2 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku se HDP meziročně zvýšil o 3,8 procenta.

Slovensko stagnuje

Vyšší růst než v Česku zaznamenala i ekonomika Slovenska, země, kam směřuje druhý největší objem českého zboží hned po Německu. Tamní HDP vzrostl o 3,5 procenta, tedy stejným tempem jako v posledním čtvrtletí roku 2010.

Slovenská ekonomika by v letošním roce zejména kvůli úsporným opatřením vlády na ozdravení veřejných financí měla ubrat z tempa. Výsledky zřejmě negativně ovlivní také nezaměstnanost, která patří k nejvyšším v rámci Evropské unie. V prvním kvartálu však podle statistiků zaměstnanost v hospodářství meziročně stoupla o dvě procenta.

Maďarsko se slibným výhledem

Uspokojivé výsledky představil statistický úřad v Maďarsku. Meziroční tempo růstu maďarské ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí zrychlilo na 2,4 procenta z 1,9 procenta v předchozích třech měsících.

Podle analytika Daniela Bebesyho z firmy Budapest Fund Management údaje naznačují, že vládní prognóza, která počítá v celém letošním roce s nárůstem ekonomiky o tři procenta, je realistická. Bebesy upozornil, že vzhledem k příznivým hospodářským údajům z Německa a Francie lze očekávat, že export zůstane motorem maďarské ekonomiky.

Údaje ale zveřejnily i další země. Například francouzská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí díky oživení investic stoupla o procento proti předchozím třem měsícům, kdy se zvýšila o pouhých 0,3 procenta.

Španělská ekonomika pak vzrostla nejprudším tempem za polsední dva roky, když se její aktivita meziročně zvýšila o 8 desetin procenta.