Guvernér ČNB Singer: Podstata krize eurozóny?

Dluhová krize některých zemí eurozóny nebyla způsobena pouze fiskální nedisciplinovaností členských zemí, ale tím, že stávající eurozóna není optimální měnovou zónou a její instituce jí ani neumožňují k ní konvergovat.

Nedojde-li k náhlému zvratu politické situace v zemích „jádra“ eurozóny nebo v Německu, bude krize řešena převážně na úkor fiskálně spořádaných zemí eurozóny a rovněž důvěryhodnosti ECB a její měnové politiky.

Přestože toto řešení bude neúměrně drahé ekonomicky, pro elity eurozóny bude politicky méně nákladné, uvedl guvernér České centrální banky Miroslav Singer v prezentaci na téma podstaty současné krize uskupení zemí platících eurem.

Německo si úspěch předplatilo

Problémy eurozóny mají hlubší kořeny, než jen nezodpovědnou fiskální politiku některých zemí, uvádí Miroslav Singer ve své prezentaci na ČNB. Eurozóna podle něj sice podpořila vzájemný obchod (rovněž ku prospěchu blízkého okolí), ale nepřinesla očekávanou lepší alokaci kapitálu a ten začal proudit do ekonomik, které sice nabídly vyšší úrokový výnos, ale pouze za cenu vyššího rizika.

„Toto riziko věřitelé (většinou banky zemí „jádra“ eurozóny) nejprve ignorovali (předpokládali, že bude rizikovějším ekonomikám pomoženo); uvědomili si ho až v krizi a promítli do svých očekávání,“ uvádí guvernér ČNB. Poznamenává, že eurozóna podněcovala přehřívání některých „periferních“ ekonomik a pomalejší růst „jádra“.

„Na úkor životní úrovně Němců odplýval kapitál do rizikového státního i soukromého dluhu Irska a jižního křídla eurozóny, Německo si svůj stávající ekonomický úspěch předplatilo,“ uvádí Singer.

Více k tématu

ČNB zhoršila prognózu růstu ekonomiky, zvyšovat sazby chce „o něco rychleji“ - čtěte ZDE

Singer: Signály přicházející z ekonomiky zatemňují výhled na budoucí pohyb úrokových sazeb - čtěte ZDE

Singer: Krize nebyla nešťastnou událostí; robustnější oživení české ekonomiky od příštího roku - čtěte ZDE

Za hlavní problém zemí jako jsou Řecko či Portugalsko považuje jejich nízkou konkurenceschopnost (např. pomalý růst, vysoké primární deficity, deficity zahraničního obchodu a běžného účtu) a nedostatečné strukturální reformy k tomu, aby dokázaly řešit problémy eurozóny, která podle Singera musí zásadně změnit svůj institucionální rámec.

Guvernér ČNB na datech Eurostatu dokládá, že v důsledku reforem na trhu práce rostla její cena v Německu dlouhodobě výrazně pomaleji, než v jiných ekonomikách a mezera v konkurenceschopnosti mezi Německem a ostatními zeměmi v minulém desetileté narůstala.

Vývoj dluhu i rozpočtových deficitů v eurozóně se podle guvernéra ČNB začal zhoršovat v roce 2008, avšak ke skutečně prudkému zhoršení došlo v roce 2009.

Zatímco zadlužení v procentech HDP se posunulo od úrovně 65 % v roce 2007 na 70 % v roce 2008 a k úrovni 80 % v roce 2009, schodky ve stejném období narostly ze zhruba 1 % HDP na 6 % HDP.

V roce 2010 dluh k HDP v uskupení dále narostl k 85 % a loni pouze pět zemí celé Evropské unie plnilo maastrichtská kritéria. Byly to Švédsko a Dánsko stojící mimo eurozónu, dále z jádra eurozóny jen Lucembursko a dále Finsko a nováček a zároveň rekordman v těchto parametrech Estonsko.

Polovinu řeckého dluhu financují poplatníci ze zahraničí

Podle guvernéra Singera již před krizí fiskální politiky mnoha zemí představovaly problém a přetížením v průběhu krize se samy staly místo jednoho ze stabilizačních nástrojů zdrojem poruch a vyvolaly další fázi krize.