V krátkém období se ale kurz může od dlouhodobého rovnovážného kurzu odchylovat a tato odchylka odráží úrokové diferenciály. Pokud jsou sazby v USA nižší než v eurozóně, dolar bude k euru oslabovat. A to až na úroveň, která při následném posílení na dlouhodobý rovnovážný kurz vygeneruje návratnost, která vyváží současný úrokový diferenciál.
O kurzu eura a dolaru bychom podle ekonoma měli přemýšlet tak, jako kdyby šlo o kurz dolaru k měně klíčových zemí eurozóny – Německa, Francie a několika dalších zemí. Namístě je pak použít uvedený model „dlouhodobé kurzové kotvy“.
Euro je tedy silné proto, že německé sazby leží výš než sazby v USA (výnosy desetiletých dluhopisů jsou na přibližně stejné úrovni, očekává se ale, že ECB bude utahovat rychleji než Fed). Země na periferii se sice nacházejí v hlubokých problémech, také ale nabízejí vysoké výnosy. A relevantní arbitráží na měnových trzích jsou americké vládní dluhopisy a dluhopisy německé. Problémy Řecka a dalších zemí by se projevily oslabováním eura jen v případě, že by se ECB rozhodla pomoci jim inflační politikou. Podle Krugmana dokonce existují dobré důvody pro to, aby tak učinila, Němci to ale nikdy nedovolí.
Ekonom také poukazuje na to, že končící vládní stimulace představuje stále větší brzdu pro americkou ekonomiku. Používá k tomu graf od Goldman Sachs, který ukazuje přímý vliv federálního deficitu na ekonomiku (šedě) a efekt s multiplikátorem (modře) – zobrazeny jsou změny. Podle ekonoma by se situace mohla nadále zhoršovat:
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
