Politici ve Washingtonu svádějí tvrdou bitvu o to, jak do budoucna omezit zadlužení Spojených států. Státní dluh USA již na jaře překročil 14 bilionů dolarů a pokud politici nezvýší do 2. srpna strop pro státní dluh, hrozí, že vláda bude muset omezit až 40 % státních výdajů.
To vše za situace, kdy je každý desátý Američan bez práce a ekonomické oživení po krizi, která vypukla v roce 2008, je natolik slabé, že není vyloučený návrat recese. Důvěra amerických spotřebitelů počátkem července klesla a je nejníže od března 2009.
Dluhová krize v posledních týdnech dělá opět vrásky na čele také evropským politikům, když se potvrzuje, že první záchranný balík pro Řecko nebude stačit a vážné problémy s financováním státního dluhu mají kromě Irska a Portugalska, které již obdržely záchrannou půjčku, také Itálie a Španělsko.
V čem se situace USA a eurozóny podobá a v čem je jiná? Jak se může odrazit na kurzu eura k dolaru?
Čtenáři se mohou ptát také na případný dopad zvýšení DPH na 19 procent, jak jej navrhuje ministr financí Miroslav Kalousek a premiér Petr Nečas. Důvodem tohoto zvýšení je ostatně podle Kalouska právě snaha omezit další zadlužování Česka, tedy podobný problém, jako řeší USA a řada zemí eurozóny.
Online rozhovor
Dobrý den. Skoro polovinu amerického dluhu drží Čína a Japonsko, každý kolem 20 %. Jaký to může mít do budoucna vliv na světovou ekonomiku? Může na tom Čína vydělat?
Díky za pozvání do diskuze a všem zúčastněným přeji hezký den.
K Vaší otázce: Vedle ekonomických dopadů (vliv na devizové kurzy a úrokové sazby) může být držení dluhu jiného státu strategickou záležitostí. USA a Čína se drží vzájemně v šachu. USA potřebují někoho, kdo bude kupovat jejich dluh, Čína potřebuje, aby tento dluh neztrácel na hodnotě a zároveň aby mohla realizovat svou kurzovou politiku.
Dobrý den,
chci se zeptat, jak hodnotíte nové varianty návrhů rozpočtu ministra Kalouska, podle kterých se buď zvýší DPH, nebo se bude škrtat ještě více. Kterou variantu preferujete?
Celkový schodek veřejných rozpočtů letos dosáhne zhruba 160 mld. Kč (z toho státní rozpočet má na svědomí 135 mld.). Přiblížit se vyrovnaném financím bude obtížné a myslím, že by se na tom měly podílet opatření na straně výdajů i příjmů. Zvýšení DPH na 19 procent by byl vhodný krok. Nicméně stejně bude nezbytné pokračovat ve škrtech. Dosud realizované kroky byly jen začátek fiskální konsolidace.
Kdy naposledy nejaka euro-americka zeme byla v prebytku? Mam na mysli absolutni pokles vyse dluhu z beznych prijmu statu. Ne relativni pokles vuci aktualni vysi HDP, zmeny dane zmenou evidence ci statistiky. Ktera zeme ma dle Vaseho nazoru sanci nekdy dluhy temer(mit pouze pujcky na realne investice) splatit? Muzete doporucit zdroj pro dane informace?
Rozumně hospodaří Švédsko a Švýcarsko. Obě země si v posledních letech udržují přebytky cyklicky očištěného rozpočtového salda, a podařilo se jim to i v letech finanční krize. Dluh Švédska za posledních 5 let klesl z 50 na 40 procent HDP. Švýcarsku se to podařilo snížit zadlužení 72 na 55 procent HDP.
Z makroekonomického hlediska není nutné, aby byl veřejný dluh někdy splacen, klíčová je jeho dlouhodobá udržitelnost na stabilní a nízké úrovni v relaci k HDP. Určitý dluh mají i země, které disponují značným majetkem, který investují prostřednictvím sovereign wealth funds.
Dobrý den pane Marku.
Kdybyste si mohl vybrat zemi, kde budete pracovat, která by to byla? A jaký obor byste zvolil?
Díky za odpověď a přeji hezký den.
Nejspíš Dánsko a zůstal bych rád ve svém oboru.
Včera Petr Zahradník na tomto webu přirovnal švýcarský frank k přístavu ve vodách evropské dluhové bouře. jak to vidíte vy? Existuje víc takových přístavů a jaké přístavy mají Američané?
Švýcarský frank má skutečně statut "bezpečného přístavu. Podobně se chová japonský jen, státní dluhopisy USA, zlato a stříbro.
Dobrý den pane Marku.
Jak vy osobně se dál vzděláváte a jaký typ dalšího vzdělání byste poradil někomu "in his mid 30`s"?
Díky za odpověď.
Mějte se.
Čerpám především ze zahraniční literatury: odborných knih, vědeckých prací i analýz kolegů z finančních trhů v zahraničí.
Zakopaný pes je podle mě v obchodování na burze. Měli by zakázat tyhle hrátky s imaginárními penězi. Chci se zeptat komu vlastně všichni dluží ? Nějak mi nejde na rozum, kdo má tu moc si takhle všechny podrobit.
Na konci je vždy člověk. Máte nějaké úspory? Máte je uloženy v bance? Banky a jiné finanční instituce tyto primární vklady investují do různých půjček jiným lidem, firmám, bankám a státům.
Dobrý den,
vláda preferuje nepřímé daně před přímými. Chtěl bych se tedy zeptat, když se zvyšuje DPH, proč se zároveň nesníží daně z příjmu fyzických osob nebo odvody na pojistné? Nebylo by lepší to udělat jako v Dánsku?
Děkuji za odpověď.
Ideální by skutečně bylo, kdyby zvýšení DPH byl kompenzováno například nižším sociálním pojištěním. Při výši deficitu našich veřejných financí si ale myslím, že by bylo vhodnější použít vyšší DPH ke snížení schodku.
Pokud by se DPH zvýšila výrazněji (jako například ve zmíněném Dánsku) nebo se zvýšily spotřební a majetkové daně, bylo by možné snížit přímě daně.
Dobrý den pane Marku.
Myslíte si, že má tento systém - tzn. žití na dluh na Západě, naději na přežití? Proč pravicová vláda vytváří obří dluhy? Proč neškrtne všechny investice,kromě těch na kterých se podílí EU? Ve večejných zakázkách se protočí ročně několik sovek miliard Kč, proč vláda tyto naše peníze neopoužije na splacení dluhů?
Díky za odpovědi.
Je proto více důvodů. Některé investice jsou takové povahy (rozsah, strategické zájmy), že je dobré, aby je zajistil veřejný sektor, případně ve spolupráci se soukromým sektorem. Bez veřejných prostředků by tyto investice nebyly realizovány.
Zároveň by výrazné seškrtání investičních výdajů negativně ovlivnilo celou ekonomiku (fiskální multiplikátor bývá i investic zpravidla nejvyšší). Při snižování deficitů je potřeba řešit dilema: rychlost konsolidace versus negativní dopad na ekonomiku.
Dobrý den pane Marku,
jak je možné, že v USA si jen "schválí" zákon o navýšení dluhu, natisknou se dolárky a vesele jedeme dál?? Není to absolutně proti ekonomickému principu?? Děkuji za odpověď.
USA nejsou pod tlakem nedůvěry investorů z důvodu obav o insolvenci. Jde o politickou záležitost. Dlouhodobě je ovšem současný kurz fiskální politiky USA neudržitelný, nicméně USA mají čas situaci řešit. Na rozdíl od některých evropských zemí.
Dobrý den,
můžete odhadnout, proč naše vláda brojí proti růstu státního dluhu, ale místo jeho splácení se snaží peníze ze zvýšení DPH přerozdělit do jiných kapitol rozpočtu. (např. doprava). Od roku 2008 se náš nejlepší ministr financí neustále jen plete, není dle Vašeho mínění čas aby byl odejit?
Někdy je komunikace vlády v oblasti veřejných financí zbytečně zmatená. Příkladem je výrok, že díky vyšší DPH bude vyrovnaný důchodový účet. Jde o míchání jablek s hruškami. Důchodový účet, tedy rozdíl mezi pojistným na SZ připadajícím na důchody a vyplacenými důchody bude dále deficitní, i kdyby byla DPH 100 procent.
Proč není Řecko vyloučené z euro-zóny, když se do ní dostalo podvodem, který pomáhali zorganizovat američtí bankéři, když se aktivně snažili zatajit pravý stav Řeckých financí?
Obecně, proč nejsou trestně stíháni bankéři, kteří nakupují dluhopisy nesolventních zemí a tím ohrožují vklady svých klientů?
Proč by měly tyto banky (a vysoké platy bankéřů) zachraňovat daňový poplatník, zvýšením daní (u nás třeba zvýšení DPH nad 17.5pct)?
To jsou otázky, které by měly směřovat do bruselských unijních institucí a k politikům členských zemí.
Trestně-právní otázky nejsou můj a hádám, že Vaše otázky jsou spíše řečnické.
Dobrý den ,
jaké bude mít podle Vás pád Eura důsledky na českou (popř. světovou) ekonomiku a společnost?
Z dlouhodobého pohledu může být návrat k národním měnám možná lepší než současný stav, nicméně informace o rozpadu eurozóny by mohly způsoby na trzích paniku. A rizikem je také to, že by s rozpadem měnové unie, mohlo dojít k zesílení protekcionismu mezi evropskými zeměmi a skončit celní unie a zóna volného obchodu.
Dobrý den,
ministr financí chce zvyšovat DPH, zatímco VV přímé daně firem a vysokopříjmových osob. To však podle ministra Kalouska sníží konkurenceschopnost ČR.
Můžete prosím odhadnout, o kolik by se musely zvednout daně firem a případně bohatých občanů, aby to státní pokladně nahradilo zvýšení DPH ze 17,5 na 19 %? Je snížení konkurenceschopnosti v takovém případě reálným rizikem? Děkuji za odpověď.
To jsou velmi jednoduché počty. Mezi oběma variantami DPH je rozdíl 22 mld. Kč. Statický výpočet ukazuje, že takové peníze by do rozpočtu přineslo zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob z 19 na 22,5 procenta.
Dopad na konkurenceschopnost? Pozitivní jistě ne.
Dobry den, pokud jediny zpusob, jak "splacet" dluhy je pujcit si JESTE VIC, neni to priznani bankrotu? Vy byste mi pujcil, kdybych vam rekl, ze to je na splaceni jineho uveru? 2) Kde se podle vas myli rakouska ekonomie, ktera tvrdi, ze cokoliv dela stat je neproduktivni a kdyz utraci stat, tak ty same penize chybi v soukromem sektoru?
Z pohledu veřejných financí není nic divného na refinancování dluhu dalším dluhem, pokud ovšem zůstává zadlužení stabilní a nízké a primární rozpočtové saldo je v průměru dlouhodobě vyrovnané či přiměřeně nízké (vzhledem k relaci růstu ekonomiky a výnosů z dluhopisů).
Neomylný není jenom stát, ale někdy i trh. Příkladem tržního selhání jsou přirozené monopoly.
Dobrý den, mohou při zhoršení dluhové krize, či z jiných možných důvodů ještě v dalších letech výrazněji klesat ceny nemovitostí ve Španělsku či v Portugalsku?
Omlouvám se, ale nesleduji trh s nemovitostmi na Iberském poloostrově. Nicméně je logické očekávat, že v případě recese by dále klesaly ceny nemovitostí.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat jaký existuje recept na řešení zadlužení států. Jsou tyto částky ještě vymahatelné či vrátitelné?
Jak by měly v současné době státy zachovat? Jaké by mohly být důsledky krachu Řecka, Španělska, Portugalska či Itálie na evropskou, potažmo světovou ekonomiku?
Děkuji za odpověď.
Vždy existuje řešení. Někdy rozumné, jindy špatné. V případě Řecka prakticky neexistuje řešení, které by spoléhalo jen na fiskální disciplínu a růst ekonomiky, dluhy už jsou moc velké a bude potřeba je snížit s účastí veřejných prostředků (ostatních členů eurozóny) i soukromého kapitálu (ztráty z investic do dluhopisů). Itálie či Španělsko mají šanci se z problémů vyhrabat dosahováním primárních přebytků, za podmínky, že se situace uklidní a výnosy dluhopisů opět klesnou.
Bankrot všech PIIGS by eurozóna nebyla schopna absorbovat, výrazné ztráty by utrpěly banky, pojišťovny a další investoři. Na trhu by mohl vzniknout tzv. Lehman moment ... na konci by byla další recese, tentokrát ovšem hlubší a delší.
Dobry den, chtel bych se zeptat na jednu otazku. Proc se nase vlada tak vehementne drzi vsemozneho skrtani, kdyz musi vedet, ze tim jen bude brzdit rozvoj a spotrebu. Nebo jsou to takovi diletanti, kdyz ze vsech stran slysime hlasy ekonomu, ze skrty nic neresi ?
Diky
Fiskální konsolidace o je řešení dilematu: rychlost snižování schodku versus negativní dopad na ekonomiku. Pokud začínáte včas z relativně nízké úrovně schodku, můžete konsolidaci rozložit do více let a naplánovat s ohledem na hospodářský cyklus. Pokud hasíte situaci na poslední chvíli a jste pod tlakem finančních trhů, musíte škrtat hlava (a zvyšovat daně), i když víte, že to ekonomice výrazně ublíží.
V českém případě bych ale snižování rozpočtového schodku neoznačil za nijak překotné. Navíc v případě malé otevření ekonomiky jsou fiskální multiplikátory relativně malé, takže dopady fiskální restrikce na ekonomiku jsou poměrně malé.
Dobrý Den,
jakse dotkne krach eura české koruny? Můžeme v souvislosti stím či s vysokým zadlužením ČR připustit měnovou reformou v nasledujicích letech.
Česká ekonomika je výrazně ekonomicky propojená s eurozónou. Potíže v eurozóně nebo její rozpad, by tak nejspíše dopadly krátkodobě negativně na českou měnu v relaci k USD či jiným měnám. Koruna se chová tak, že ztrácí, když roste averze k riziku a naopak. Rozpad eurozóny by zvýšil averzi k riziku výrazně.
Veřejné zadlužení ČR naštěstí stále ještě není možné označit za vysoké (to neznamená, že není užitečné jeho další zvyšování zastavit).
Dobrý den,
za jak dlouho si myslíte, nastane v USA hyperinflace, když nyní je napumpováno v jejich ekonomice značný objem peněz, který však není krytý?
Prozatím není důvod se obávat inflace. Pokud se například použije Taylorovo pravidlo (porovnání nástrojů měnové politiky se stavem ekonomiky: HDP a inflace), vychází, že Fed provádí správnou měnovou politiku (včetně QE).
Klíčovým okamžikem bude rozpoznání momentu, kdy bude muset Ben Bernanke otočit kormidlem na druhou stranu. Pokud by trvala měnová stimulace déle, než bude potřeba, potom jsou na místě obavy z vysoké inflace. Ten moment zatím nenastal.
Jste skutečně přesvědčen, že se vše vyřeší bohorovnou reformou, kterou předvádí politici s naprostou ignorancí základních ekonomických pravidel? Ludvig von Mises popsal rakovinu byrokracie s obdivuhodnou přesností a dle mého názoru neexistuje pokojná cesta obrody hospodářství.
Po dvou či třech pokusech, které vždy skončí na zvýšení daní a potažbo zabržěním ekonomiky, kdy lidi na tom budou už opravdu bídně, je málo co ztratit.
Česká ekonomika potřebuje dvě reformy, které by měla probíhat zároveň: snížit rozpočtový schodek a zatočit s korupcí. Ani bez jedné to dlouhodobě nedopadne dobře.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
