Německo zvýší odběr plynu z Ruska. Kvůli odchodu od jádra

Rusko nechá německé firmy těžit svá rozsáhlá ložiska nedostatkových vzácných kovů a oplátkou si zajistí v Německu výrazně větší odběr plynu. Řekli to v úterý ruští činitelé na návštěvě Německa.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv v rámci dvoudenních jednáních s německou kancléřkou Angelou Merkelovou předpověděl, že obchodní výměna mezi oběma zeměmi letos dosáhne rekordu.

Německo je pro Rusko v energetice klíčovým partnerem a pro ruský plynárenský kolos Gazprom je velkou příležitostí zejména rozhodnutí Berlína odstoupit od jaderné energie do roku 2022. Němečtí průmysloví výrobci zase potřebují přístup ke vzácným kovům, jejichž dodávky jsou v poslední době kvůli omezení exportu z Číny nestabilní.

"Tento rok s největší pravděpodobností dosáhneme rekordní pokrizové výměny mezi našimi ekonomikami a našimi zeměmi," řekl Medveděv.

Místopředseda ruské vlády Viktor Zubkov řekl, že Gazprom doufá ve zvýšení poptávky v Německu o 30-35 procent. Merkelová však čeká mírnější nárůst.

"Počkejme a uvidíme, co se bude dít," řekla Merkelová v Hannoveru, s tím, že část výpadku dodávek elektřiny nahradí Německo obnovitelnými zdroji. Minulý měsíc však přiznala, že Německo bude muset kvůli odchodu od jádra postavit dvakrát více elektráren na fosilní paliva, než se původně předpokládalo.

Zubkov, který je rovněž předsedou správní rady Gazpromu, v Hannoveru řekl, že ruské možnosti dodávek plynu do Evropy jsou prakticky neomezené.

"Máme s Německem a evropskými zeměmi dohody do let 2030 a 2031 a mohli bychom je doplňovat pouze dodatky o objemech. Pokryjeme veškeré Německem požadované objemy dodávkami přes North Stream a plynovodem Jamal-Evropa, takže s tím nebudou vůbec žádné problémy," prohlásil Zubkov.

Nord Stream by mohla posílit třetí větev

Podle ruského listu Kommersant nastolí Medveděv možnost rozšířit plynovod Nord Stream vedoucí z Ruska do Německa po dně Baltu o třetí větev. Gazprom by naopak odložil jihoevropský projekt plynovodu South Stream, kde se vleče povolovací řízení v Turecku.

První větev Nord Streamu o délce 1224 kilometrů a kapacitě 27,5 miliardy metrů krychlových ročně je už postavena, do provozu má být uvedena na podzim.

Druhou paralelní větví o stejné kapacitě má plyn proudit od konce příštího roku. Celkové náklady se odhadují na 7,4 miliardy eur a třetí větev Nord Streamu by podle odhadů přišla na další tři až čtyři miliardy eur.