Evropa má zásoby plynu na 60 let. Může se zbavit závislosti na Rusku

V Evropě se nachází obrovská naleziště plynu. Odhadovaných 624 bilionů kubických stop plynu (v přepočtu zhruba 17,67 bilionu metrů krychlových plynu) by mohlo evropskou poptávku pokrýt až na 60 let a mohlo by výrazně snížit závislost zemí na dovozu plynu z Ruska.

Současné technické možnosti přitom umožňují takzvaný břidlicový plyn vytěžit. Píše o tom v pátek deník Financial Times s odvoláním na studii americké US Energy Information Administration.

Pro srovnání, zásoby břidlicového plynu v USA se odhadují na 862 bilionů kubických stop. Ve Spojených státech přitom těžba břidlicového plynu již není žádným ojedinělým jevem, ale velmi prosperujícím oborem. Podíl břidlicového plynu na celkové americké produkci plynu již dosahuje zhruba 20 procent. USA ovšem i tak dosud musí značnou část své spotřeby plynu dovážet, ale nová naleziště by jim měla zajistit soběstačnost.

Těžit se bude v Polsku a Německu

Několik světových plynařských koncernů v Evropě si již zajišťuje půdu pro budoucí těžbu. Americký Chevron chystá těžbu v Polsku, kde již do nájmu získal zhruba 400.000 hektarů pobřežních vod. ExxonMobil už zahájil dokonce šestý vrt na severovýchodě Německa. "Nekonvenční těžba plynu by se v období mezi lety 2015 až 2030 mohla stát velkou výzvou pro tradiční exportéry jako je Rusko," uvádí zpráva US Energy Information Administration.

Zásoby břidlicového plynu jsou zřejmě i jinde v Evropě, mimo jiné v Rakousku, ve Švédsku a na Ukrajině. Česká republika zatím naleziště břidličného plynu zkoumá.

Těžaři se ale budou muset vypořádat s určitými problémy, které představují dopady těžby na životní prostředí. K těžbě takzvaného břidlicového plynu je třeba daleko více vrtů než u těžby klasického zemního plynu. Do vrtu se navíc pod velkým tlakem vstřikují chemikálie a další komponenty jako písek, aby se plyn uvolnil z horniny.

Nejzávažnější ekologické dopady takové těžby se týkají možného zamoření povrchových vod.  V USA se objevily zprávy o úniku zemního plynu z vodovodních kohoutků v domácnostech, píší Financial Times.

Francie v březnu vyhlásila zákaz těžby ropy a plynu z břidlice. Po měsíci ale zákaz odvolala na základě dvou podrobných analýz.

V minulém roce začala na zkoušku těžit plyn z břidlice také Čína v provincii Sečuan (na snímku).

Ve Spojených státech je pro firmy výrazně jednodušší zajistit půdu pro těžbu, k níž na rozdíl od mnoha evropských zemí patří i podzemní zásoby plynu či ropy. V Evropě je běžné, že práva na těžbu vlastní stát a určuje si za ně také nemalé poplatky.

"Proti Spojeným států Evropa postrádá detailní a spolehlivou geologickou studii, která komplikuje odhady pro těžbu nekonvenčního plynu," uvádí zpráva.

Gazprom nemá radost

Plány na těžby břidlicového plynu již začaly měnit strategii ruského energetického gigantu Gazprom právě především s ohledem na vývoj ve Spojených státech. Boom nekonvenčních zdrojů plynu pomohl loni Spojeným státům v posledních několika letech prudce zvýšit produkci a USA poprvé od roku 2001 v těžbě plynu předstihly Rusko. Ruskou produkci přitom zasáhl propad poptávky v Evropě, kterou oslabila hluboká ekonomická recese a zákazníci v západní Evropě se začali orientovat na dovoz levnějšího zkapalněného plynu (LNG).

"Máme s plynem z břidlice problém. To není jen názor můj, ale i názor Gazpromu," řekl před časem novinářům ruský ministr přírodních zdrojů Jurij Trutněv. Podle analytiků boom nekonvenčního plynu v USA prakticky zmařil pětiletý plán Gazpromu získat na americkém trhu plynu pomocí exportu LNG desetiprocentní podíl.