Americký prezident Barack Obama je podle deníku The New York Times (NYT) blízko dohodě s republikány o zvýšení stropu pro státní dluh. Bez ní zemi za dva týdny hrozí faktický bankrot, protože by neměla peníze na splácení svých finančních závazků. Dohoda prý obsahuje jak výrazné rozpočtové škrty, tak nové daňové příjmy. Republikáni přitom dosud jakékoliv zvyšování daní odmítali.

Nyní se šéf Bílého domu podle NYT dohodl s republikánským šéfem Sněmovny reprezentantů Johnem Boehnerem na reformě daňových zákonů. Změna by od roku 2012 snížila daně pro jednotlivce i firmy, zároveň by ale ukončila současné výjimky a daňové úlevy. Celkem by tak federální daně měly vynášet více než nyní. Škrty by podle dostupných informací zasáhly většinu programů federální vlády, včetně například dotací pro zdravotní péči pro seniory.

Obě strany jsou ohledně definitivní dohody opatrné. Bílý dům uvedl, že neočekává její uzavření v bezprostřední době. Rovněž Boehnerův mluvčí Kevin Smith možnou dohodu či alespoň pokrok v jednání popřel.

Jejich zdráhání je pochopitelné. Během několikatýdenních vyjednáváních zatím zhasly všechny naděje. Boehner ve své straně musí naslouchat konzervativnímu křídlu strany, jež kategoricky odmítá vyšší daně. Obama zase bude muset demokratům vysvětlit rozsáhlé škrty v sociálních programech, které strana tradičně považuje za svou prioritu.

Všichni ale stále svorně tvrdí, že nemohou dopustit nezvýšení stropu pro zadlužení země ze současných 14,3 bilionu dolaru. Většina ekonomů, ale i třeba americká centrální banka či Bílý dům se shodují, že by to mohlo mít katastrofální následky pro nejen americkou, ale i celosvětovou ekonomiku.

Wall Street připravuje nouzové plány

Obama původně jako nejzazší datum pro dohodu stanovil pátek. Přes současné informace o blížící se dohodě ale zatím není jasné, zda se mu přání vyplní. Americká média mezitím informovala, že jednotlivé státy unie, centrální banka Fed, ale i finanční firmy na Wall Streetu si připravují nouzové plány pro případ, že se politici ve Washingtonu včas nedohodnou.

Kongres stanovuje americké vládě strop pro zadlužení od roku 1917, aby získal kontrolu na výdaji vlády. Hranice pro dluh tehdy činila 11,5 miliardy dolarů. Do té doby američtí zákonodárci schvalovali každé nové dluhopisy, jež americká vláda vydala. Jen od roku 1962 se strop zvýšil čtyřiasedmdesátkrát, z toho desetkrát od roku 2001. Tak velkou politickou záležitostí jako letos, se však zvýšení stropu pro zadlužení stalo poprvé v amerických dějinách.

Spojené státy se s rychlým růstem zadlužení potýkají zejména v posledních letech. Mohou za to obří rozpočtové schodky, které například během vlády Baracka Obamy pravidelně překračují hranici bilionu dolarů. Jen v nynějším fiskálním roce, který skončí v září, deficit amerického rozpočtu podle odhadů stoupne na rekordních 1,5 bilionu až 1,6 bilionu dolarů. Za vysokými schodky je nedávná hluboká recese, ale i výdaje na válku v Iráku a Afghánistánu.

Jak rostl státní dluh USA a hlavní problémy ekonomiky

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist