Nečas: Datum přijetí eura Českem teď nemá smysl stanovovat. Nevíme, co s ním bude

V současné době není pro Českou republiku dobré stanovovat termín přijetí eura. Na tiskové konferenci po zasedání vlády to ve středu řekl premiér Petr Nečas. Aktuální dluhová krize v eurozóně podle něj totiž z eura vytváří něco jiného, než co bylo obsahem smlouvy o přistoupení k Evropské unii z roku 2003.

"Není vůbec dobré stanovovat nějaká data o přistoupení k euru, protože není jasné, k čemu by se mělo přistupovat," uvedl předseda vlády. V květnu Nečas řekl, že Česká republika přijme euro tehdy, až náklady na udržení koruny budou vyšší než náklady na zavedení jednotné evropské měny.

Zdrženlivě se Nečas vyjádřil také k nápadům na vytvoření hospodářské vlády nad dluhy zmítanou eurozónou. Tento návrh vzešel z úterní schůzky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho.

Podle ministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska by byla evropská ekonomická vláda pro Česko nevýhodná a znamenala by ztrátu suverenity.

 "Ekonomická evropská vláda by znamenala ztrátu rozpočtové suverenity. A ztráta rozpočtové suverenity je ztráta suverenity jako takové. Jsem hluboce přesvědčen, že pro země, jako je Česká republika, by taková vláda byla nevýhodná. Jsme malá, liberální a proexportně orientovaná ekonomika a evropská vláda by logicky hájila spíše zájmy velkých hráčů. Když k tomu přičtu zmíněnou ztrátu suverenity, přijde mi to jednoduše kontraproduktivní," řekl Kalousek v rozhovoru pro IHNED.cz

Bič na hříšníky

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy požadují, aby v budoucnu EU pozastavila platby ze strukturálních a kohezních fondů těm státům, které nebudou plnit rozpočtová pravidla.

Vyplývá to z dopisu, který ve středu ráno poslali předsedovi Evropské rady Hermanu van Rompuy. Informuje o tom španělský deník El País, který má dopis k dispozici.

Státy, jejich zadlužení a rozpočtový deficit jsou vyšší, než požadují Maastrichtská pravidla, by musely předložit konkrétní plán na snižování deficitu. Jinak by jim příspěvky z evropských fondů byly odebrány.

V dopise se konkrétně zmiňuje kritérium, podle kterého nesmí být celkové zadlužení státu vyšší, než 60 % ročního HDP. Toto kritérium nesplňuje většina zemí EU, včetně Německa i Francie.

U České republiky (která ovšem zatím není členem eurozóny) je tento ukazatel kolem 40 %. Česko ale zatím neplní další Maastrichtské kritérium, podle kterého má být roční deficit rozpočtu do 3 % ročního HDP země.

V minulých letech byl tento ukazatel kolem pěti až šesti procent, letos by měl být blízko 4 %.

V dopise také píší, že země by měly nejpozději do léta 2012 zavést do národních legislativ zákon o vyrovnaných rozpočtech.

Eurem se v současnosti platí v sedmnácti zemích. Jako poslední ho zatím zavedlo Estonsko, jednotná evropská měna estonskou korunu nahradila na počátku letošního roku. Z východoevropských zemí se Estonsko stalo třetím členem eurozóny, po Slovinsku a Slovensku.