Myšlenka na to, jak by vypadal exit některé z členských zemí z eurozóny, se opět vtírá do hlav investorů pří pohledu na růst výnosu dvouletého řeckého dluhopisu na 53 % (desetiletého na 20 %) a neschopnost země plnit závazky dohodnuté s věřiteli. (Více ZDE)
Hlavní ekonom UniCredit Bank Erik Nielsen přiznává, že odchod Řecka (nebo jiné členské země) z eurozóny je možný, ale označil ho za „téměř nepředstavitelný“, protože by měl více než dramatické důsledky.
„Každá smlouva sestavená podle řeckého práva je vedena v eurech. Každý věřitel by tak měl pohledávku vůči dlužníkovi, který by najednou měl veškeré příjmy v drachmách. Došlo by k bankrotům napříč soukromým sektorem a k naprostému chaosu,“ načrtává návrat Řecka od eura zpět k vlastní měně Erik Nielsen, který vede ekonomický tým banky UniCredit.
Superrychlé zavedení drachmy?
Podle dřívější analýzy týdeníku Economist by pro zabránění finančnímu kolapsu musela být drachma zavedena naráz a plošně. Řecká centrální banka by musela velmi rychle do oběhu dostat značné množství nové hotovosti, dále stanovit úrokovou míru, inflační cíl, a hlavně oficiální směnný kurz vůči hlavním světovým měnám.
Pak by podle ekonomů došlo k rychlému oslabování staronové řecké měny. Devalvace by ovšem znehodnotila úspory Řeků, a nešlo by tak vyloučit sociální bouře a vleklé soudní spory.
Na druhou stranou s vědomím těchto dopadů je zřejmé, že tento krok musí opravdu přijít zcela nečekaně a okamžitě, jinak by nastal run na banky a odliv peněz z Řecka (sledovatelný v zemi již delší dobu).
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
