Už i Řekové si myslí, že zbankrotují. Úsporná opatření ale přesto odmítají

Dvě třetiny řeckých obyvatel jsou přesvědčeny o tom, že se jejich země nevyhne bankrotu navzdory sérii úsporných opatření, která připravila tamní socialistická vláda. Zároveň jich přes 70 procent chce nadále zachovat evropskou měnu euro a nevracet se k původní drachmě.

Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který pro nedělní vydání týdeníku To Vima vypracovala agentura Kapa Research.

Pesimismus ohledně schopnosti země se bankrotu vyhnout projevilo 67,3 procenta lidí, přičemž 62,4 procenta je přesvědčena, že půjde nejpravděpodobněji o bankrot částečný s dohodou s věřiteli a že tím nebude ohroženo členství Řecka v eurozóně.

Zachování eura si přeje 70,5 procenta Řeků, ale jen 45,4 procenta souhlasí s tvrdými ekonomickými opatřeními, která "nebudou vždy spravedlivá". Naopak návrat k drachmě i s vidinou prudkého znehodnocení staronové měny a zchudnutí obyvatel si přeje 28,3 procenta dotázaných.

Dvě třetiny lidí v Řecku už také nevěří, že by se ještě podařilo zmírnit podmínky, za jakých má země dostávat další finanční pomoc ze strany eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.

Řekům se nelíbí nové daně

Většina Řeků také souhlasí s úspornými zásahy ve státní sféře. Pro plánované zeštíhlení přebujelého státního aparátu je 59 procent lidí, snížení platů státních zaměstnanců podporuje dokonce 83 procent dotázaných. Privatizaci podniků, v nichž má stát nějaký podíl a která má přinést další peníze do státní kasy, schvaluje 81 procent řeckých občanů.

Účastníkům průzkumu se nelíbí ale vyšší daně, snižování důchodů a zavádění nových poplatků. Například přes 75 procent dotázaných je proti nové dani z nemovitosti, kterou se bude platit souběžně s poplatky za elektřinu.

Nicméně přes 60 procent jich je připraveno daň platit, zatímco skoro 26 procent tvrdí, že to neučiní, a to i s rizikem, že jim kvůli tomu bude odpojen proud.