Akciové trhy se stále nemohou vymanit z červených čísel a odrazit se k růstu. Problémy kolem Řecka a zatím absence důsledného programu na podporu problémových ekonomik eurozóny teď na finančních trzích dělají vrásky na čele bankéřům.
Zejména bankovní domy v Evropě se totiž stávají obětí sílící nedůvěry na finančních trzích. Velké evropské domy totiž drží velký objem řeckého dluhu, který by je mohl v případě vysokých odpisů potrápit.
Jenže současná nedůvěra v bankovní sektor se šíří světem jako nákaza, a tak momentální propady cenných papírů bank nepociťují jen ty evropské, ale také americké finanční domy.
Pokud se tedy podíváme na vývoj hodnoty evropského bankovního indexu STOXX Europe 600 Banking Index (Dow Jones STOXX Banks), můžeme zpozorovat, že se jeho hodnota meziročně propadá o zhruba 40 procent.
Podpořte IHNED.cz
Podpořte nás v anketě Křišťálová lupa 2011. Za vaše hlasy děkujeme!A výprodeje akcií i ztráta likvidity už ohrožují belgicko-francouzskou banku Dexia, která už v minulosti musela být zachraňována penězi daňových poplatníků. Mohla by se tak stát první obětí dluhové krize v Evropě.
Krvácení na akciových trzích nekončí. V říjnu by měly přijít další propady - čtěte ZDE
Banky v Evropě pykají za dluhovou krizi už více než rok. Potápí je samotné státy - čtěte ZDE
Jak velké problémy znamenají výprodeje akcií pro finanční domy? A jak je evropský bankovní sektor odolný proti případnému bankrotu Řecka? Měly by mu evropské špičky podat pomocnou ruku, jako tomu bylo v případě finanční krize ve Spojených státech před třemi lety?
Na to vše se můžete ptát poradce KPMG a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy, který právě odpovídá v on-line rozhovoru IHNED.cz.
- Upozornění redakce: Dotazy se budou zobrazovat se zpožděním. Děkujeme za pochopení -
Online rozhovor
Dobrý den, jak hodnotíte nový zákon, že mají být drobní investoři osvobození od daně až po pěti letech? Děkuji
Nepovažuji to za ideální, doplatí na to zejména menší investoři, kromě toho by to vedlo k velké administrativní zátěži (na straně plátců i státu), přitom výnos z daně není odhadován příliš velký.
Dobrý den,
máte na řešení dluhových problémů jasný názor, který vyjadřujete i veřejně? Řekněme, že placení těm, kteří jako soukromí investoři napůjčovali Řecku a teď by o ty peníze měli přijít, není morální a podkopává základní myšlenku kapitalismu. Každý se bojí následné paniky na trzích a financování státních pokladen, ale je otázkou jak velkému riziku bychom se vystavovali. Pokud někdo vytáhne na diskotéce zbraň samozřejmě vznikne panika a v davu bude ušlapáno např. 15 lidí, aniž by ozbrojený cokoliv dalšího udělal. Museli bychom počítat s (naštěstí jen finančními!) ztrátami, ale není tohleto už konečně ten bod, kdy se tomu postavit? Vždyť už poslední 3 roky socializujeme dluhy (nejen americké banky, ale General Motors atd.). děkuji
Bohužel "decision makers" často stávají před dvěma (či více) špatnými volbami. Rozumím tomu, proč se evropské autority rozhodly, jak se rozhodly: riziko nákazy (objetivní důvod) a neochota připustit, že to nebudou schopni vyřešit vlastními silami (subjetivní). Z toho důvodu došlo např. k odkladu zásahu ze strany Mezinárodního měnového fondu. Přitom evropské instituce nebyly na řešení těchto situací vybaveny, a to je jeden z důvodů, proč to probíhá takovou salámovou metodou. Osobně bych dal přednost radikálnějšímu řešení a odpisu (části) dluhů hned na začátku, nicméně lze snadno namítnout, že po bitvě je každý generálem. Na druhé straně platí, že pokud už se rozhodnete pro určité řešení, pak nemá smysl přiliš kličkovat a měnit rozhodnutí. V současné době již nejde o nic jiného než o snahu restrukturalizaci dluhů Řecka uřídit.
Dobrý den, ovlivní pád akcií Société Générale situaci Komerční banky v ČR. Není i ona v ohrožení po pádu akcií fr. banky v posledních měsících? díky za odpověď j.
Komerční banka je na matce do značné míry nezávislá: podléhá dohledu České národní banky, musí splňovat kapitálovou přiměřenost na národní úrovni, zde jsou také sledována kritéria likvidity apod. Zároveň je samozřejmě pravda, že ocitne-li se v potížích mateřská instituce, pro dceřiné společnosti to reputačně není příjemné.
Dobrý den. Stále se v médiích hovoří o možném bankrotu Řecka. Prosím Vás o vysvětlení, jak by prakticky takový bankrot vypadal? Koupí si snad Řecko jeho věřitelé a ono "zmizí" z mapy? Děkuji Vám za odpověď, nikde jsem ji zatím nenašel...
Uvažujme krajní řešení: Řecko oznámí svým věřitelům, že není schopné honorovat svoje závazky a vyzve k jednání o restrukturalizaci dluhu, tj. k dohodě, kolik je schopno věřitelům vrátit a v jakém horizontu. Obvykle se dlužnická země snaží takové dohody dosáhnout, protože kdyby "vypovědělo" dluhu zcela, mělo by později daleko těžší návrat na finanční trhy v budoucnu. V současné době probíhá řízená restrukturalizace dluhu, zatím zejména v podobě prodlužování splatnosti. I tak ale panuje na finančních trzích shoda, že Řecko nebude schopné dostát svým závazkům a bude muset dojít k výraznějšímu odpisu dluhu. Je to sice věštění z křišťálové koule, ale dle mého soudu by to mělo být spíše nad 50 procent, jinak bude mít řecká ekonomika do budoucna obrovské potíže se pod tlakem dluhů znovu zvednout.
Dobrý den,
mohla by být řešením současné fin. krise devalvace €ura vůči US dolaru??? Jak je tento scénář reálný???
Děkuji.
V posledních deseti letech se hlavní měny posunuly k plouvoucímu kurzu, tzn. že z(ne)hodnocení měn je určováno na finančních trzích, nikoli zásahy centrálních bank či vlád. Kurzy měn proto odráží víru investorů v sílu jendotlivých měn, tedy ekonomik. Euro například po svém zavedení rychle oslabovalo, pak naopak posilovalo. V současné době to vidím spíše tak, že se investoři nerozhodují, které ekonomice (US vs eurozona) věřit více, ale které věřit méně :-)
To že se Řecko před krachem nepodaří zachránit připouštějí už i samotní politici v Německu. Začíná se mluvit o tom že Německo chce samo opustit Eurozónu. Je s podivem jak vyklidilo své pozice v ECB, kde nemá už žádné zástupce. Poslední odešel před pár dny. To přece není normální pokud Německo nemá žádného zástupce v této instituci. Vše proto nahrává teorii, že se Němci připravují na něco a to něco může být i určitý způsob odchodu z Eurozony. Jaký je Váš názor na podivné chování Německa.
Odlišil bych chování Německa a jeho zástupců v ECB. Bývalý guvernér Bundesbanky Axel Weber se rozhodl rezignovat již před rokem, protože nesouhlasil s postupem ECB ohledně masívního nákupů dluhopisů. Bylo to jeho osobní rozhodnutí (kterému velmi rozumím). Z podobných důvodů se zřejmě rozhodl i Jurgen Stark, ale opět jde o jeho rozhodnutí. Jinak Německo v ECB reprezentováno je, a to v Governing Council prostřednictvím šéfa Bundesbanky, a právě to je orgán, který rozhoduje o měnové politice.
Dobrý den. Co si myslíte o nočním rozhodnutí ministrů eurozóny s pozastavením další podpory Řecku? Podle mě je potřeba se nějak už konečně rozhodnout. Buď pomoci, zavést intenzivní mezinárodní dohled na způsob krizového managementu a nucené správy, nebo s podporou skončit a představit koncepci řešení ztrát. Současný přístup neurčitých rozhodnutí a čekání s rukama v kapsách považuji za velmi škodlivý pro stabilitu trhů a podporující další ztráty.
Již výše jsem použil obrat "salámové" řešení; váš názor velmi koresponduje s vnímáním situace na finančních trzích.
Dobry den p.Tumo,
chtel bych se zeptat, jestli existuje nejaka studie, o tom, kolik % HDP by museli jednotlive evropske staty investovat do sanace svych bankovnich sektoru, v pripade bankrotu PIGS...
Nedavno jsem videl prehled 20 evropskych bank, ktere maji nejvetsi alokace kapitalu v techto zemich, a prislo mi, ze toto je ten pravy duvod, proc se s dluhovou krizi porad v Evrope nedari vyporadat. Proste nikdo krome Nemecka nema na to penize...
Dekuji predem za dotaz.
Nedávno byly publikovány stresové testy, které prováděla EBA (European Banking Agency), která je pověřené koordinací dohledu v zemích EU. Testy sice byly kritizovány, že nebyly dostatečně tvrdé (rozhodně jsou měkčí ve srovnání třeba s testy prováděné ČNB), ale na druhé straně se jednalo o velmi transparentní cvičení, protože byly publikovány expozice jednotlivých institucí vůči problémovým zemím. V případě náhlého krachu většího počtu zemí by se banky opravdu ocitly před těžkou řešitelnou situací, ale to nepovažuji za pravděpodobné. Situace Řecka se opravdu hodně liší od dalších zadlužených zemí, v případě ostatních by situace měla být snáze zvládnutelná.
Začíná být zřejmé, že Německo (resp. německý veřejné mínění) si vynutí rituální oběť v podobě defaultu Řecka. Jaký následně očekáváte vývoj?
- Bude Řecko přinuceno ostatními zeměmi (zejm. Německem) vystoupit i z Eurozóny?
- Jak Evropa zabrání rozšíření paniky, když EFSF2.0 není stále schválený a rozšíření na EFSF3.0 s řádově biliónovým objemem je pustá chyméra?
- Stane se zachráncem z nutnosti (tj. jediným subjektem schopným akce) nakonec ECB, která prostřednictvím SMP nakoupí portugalských, španělských a italských dluhopisů za stomiliardy až bilióny EUR?
Děkuji a ať se daří.
Jak jsem již uvedl výše, dříve nebo později dojde k daleko výraznější restrukturalizaci řeckého dluhu. Rituálně oběť sice zní atraktivně, ale nebude to první default v historii, takže to zase není potřeba tolik dramatizovat. Případné vystoupení z eurozony nepovazuji sice za pravdepodobne, ale rozhodne je predstavitelnejsi nez pred dvema lety. V kazdem pripade by stálo za to detailně popsat oba scénáře pro řeckou ekonomiku: tedy šance na růst v delším období v případě zachování členství v eurozone a v pripade vystoupeni.
Jak bude podle Vás reagovat koruna ve vztahu k EUR a USD? V posledních dnech ztrácí a to se o bankrotu Řecka jen mluví. Může CZK skutečně sehrát roli bezpečného přístavu, jak se o tom nedávno psalo? Je pravděpodobnější spíše byt i krátkodobé ale výrazné oslabení CZK?
Odpověď je trochu sázkou do loterie, dovolte mi uvést argumenty pro a proti. Bezpečný přístav: přes naše vlastní problémy s vývojem rozpočtů si v mezinárodním srovnání stojíme poměrně slušně, navíc vláda dává jasně najevo, že je připravena fiskální problémy řešit. Kromě toho máme nezávislou měnovou politiku a centrální banka na rozdíl od jiných zatím zdaleka nepoužila veškerý arzenál, který má k dispozici. Varianta oslabení: Geograficky zůstáváme součástí střední (a východní) Evropy a byť dnes investoři lépe rozlišují mezi situací jednotlivých zemí, přesto jsme se v posledních letech vždy "svezli" s ostatními zeměmi. Kolísání kurzu bylo sice menší ve srovnání s dalšími zeměmi (Polsko, Maďarsko,..), ale kurz šel zatím vždy stejným směrem. Naše expozice na země eurozony, zejména Německo, je navíc velmi silná a dost dobře si neumím představit, že bychom se dokázali odpoutat v míře, kterou známe ze Švýcarska. Závěr: v případě velkých problémů v Evropě by koruna mohla výrazně oslabit, ale podobně jako na začátku krize (2008-09) by pak došlo opět ke korekci.
jak je možné že jedna země dokázala před zraky světa si půjčit, vyrobit ve světě tolik penez že to potápí 500 milionou eu. nyní se vytváří další peníze s vidinou rozložení ohrožení do inflace eu. řecko má 11 mil obyvatel ze 500 milionu eu, z těch čísel se zdá že by rozložení dluhu řecka do eu mělo by zbytkovou hodnotou.
druhá otázka je jak dloho je možné udržovat rozdíl mezi nárůstem penez a stagnací platů cen. pokud není cenová hladina zvyšována je nutné zvýšit produkci, jak zvýšit produkci pokud je omezené možnosti těžby ropy a dalších energetických zdrůjů
nejedná se o krizi ropnou který byla způsobena staknací cen a platů, jako pokus o záchranu podniků zvýšenou produkci. snižením nákladů.
Investoři by se měli chovat racionálně, bohužel občas se v hodnocení rizika zmýlí. Nejde jen o Řecko, viz v nedávné době Island či řada jiných zemí v minulosti. Rizikovější země (ale obecně dlužníci) nabízejí vyšší výnos, což investory někdy zláká. V případě Řecka byla situace specifická tím, že nikdo nevěřil, že by eurozona nechala padnout členskou zemi. Reakce evropských autorit tomuto očekávání koneckonců odpovídá.
Tempo růstu peněžní zásoby: to je dlouhá debata mezi ekonomy a centrálními bankéři, která trvá desítky let. Při rychlém a dlouhotrvajícím nepřiměřeném tempu peněžní zásoby to bude mít vždy inflační důsledky - v tomto smyslu jsou snad všichni ekonomové monetaristi. Jsou ale období, kdy peněžní zásoba roste rychleji než platy, popřípadě nominální HDP a inflační důsledky to mít nemusí. Například česká ekonomika v posledních letech, neboť docházelo k rozšiřování tzv. finančního zprostředkování. Obecně řečeno, centrální bank zanechaly pokusů řídit měnovou politiku podle tempa růstu peněžní zásoby, protože vztah mezi růstem peněžná zásoby a růstem ekonomiky není dostatečně stabilní. Některé centrální banky ale peněžní zásobu jako určité vodítky používaly/jí (např. ECB).
Dobrý den,
myslíte si, že SNB při tomto stupni europroblémů dokáže udržet kurz EURCHF na deklarované hladině 1,20 alespoň do konce roku? Je šance, že banka svůj cílový kurz dokonce zvýší? Nebo to dopadne stejně, jako naposled, či jako u BoJ v srpnu?
Děkuji za odpověď
Vzhledem k tomu, že SNB bojuje proti apreciaci měny, nemá prakticky žádné omezení, protože zahraniční měnu může skupovat téměř donekonečna (trochu zjednodušuji). Udržet to tedy mohou. Osobně mě ale tolik nepřekvapily intervence, ale fixace určité úrovně kurzu. Exit z takové strategie pak není jednoduchý.
Dobry den pane Tumo,
vsude se mluvi o ztratach, ktere by banky musely zauctovat v pripade preceneni reckych (a dalsich problemovych) dluhu. Nikde se ovsem nepise o celkove expozici bank a pojistoven vuci temto problemovym zemim pres ruzne derivaty a CDS, pricemz prave ty de-facto polozily AIG, ktera by bez zhruba $200 miliard FEDu neprezila. Myslite si, ze predstavuji existujici CDS pro ceske (i kdyz to prilis nepredpokladam) a zahranicni (zejmena SocGen a Deutsche Bank) banky zasadni riziko srovnatelne se samotnym odpisem dluhopisu?
Dekuji za odpoved.
Souhlasím s vámi, že v případě českých bank by to neměl být problém, také tam žádnou výraznější expozici nepředpokládám. Co se týká zahraničních bank, je těžší se k tomu vyjádřit. Nicméně domnívám se, poučení z let 2008-2009 bylo dostatečné a že banky (a dohledové instituce) si tyto expozice již lépe hlídají.
Dobrý den pane Tůmo,
mohl byste mi prosím analyzovat důvod a způsob, jak by CB mohla snížit atraktivitu české měny (tedy usilovat o depreciaci) v souvislosti s nedávno publikovaným názorem, že česká koruna by mohla začít plnit úlohu švýcarského franku? Děkuji.
Jak jsem vysvětlil již výše, nemyslím, že by česká koruna nabyla podobné postavení jako švýcarský frank. Česká koruna v posledních deseti letech kromě dvou apreciačních výkyvů posilovala reálně cca o 3-4 procenta, osobně se domnívám, že se toto tempo posilování bude spíše snižovat. To souvisí se zpomalující se konvergencí naší ekonomiky, tedy pomalejšímu dohánění vyspělejších ekonomik. Proto si nemyslím, že ČNB bude potřebovat nástroje na snižování atraktivity koruny, nicméně nástroje centrální banky jsou vcelku dané: především úrokové sazby, v nouzi lze uvažovat o intervencích na devizových trzích, v řadě centrálních bank sáhly i k intervencím na peněžních trzích (odkupy dluhopisů - poskytování likvidity).
Co si myslíte o tzv. dokonalé bouři a následném celosvětovém přerozdělení majetku, které nás nejspíše brzy čeká? Souhlasíte s G. Celentem a jeho názory?
Omlouvám se, neznám G. Celenta, takže nemohu komentovat.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, co by podle Vašeho pohledu vyřešil návrat Řecka k národní měně. Je to čistě ekonomicky bez ohledu na politické aspekty rozumné řešení? Jaká jsou případná negativa?
Čistě ekonomicky si to představit lze. Neřeší to ale dluhový problém, odpis (části) dluhu by musel být součástí takového řešení. Pod obrovských tlakem by se ocitly řecké banky, které by pak potřebovaly likviditu, lidé by zřejmé v prvním návalu paniky hodně vybíraly svoje vklady. Řecká ekonomika by ale stejně zůstala hodně eurizovaná. Chtělo by to podrobnější analýzu, nebudu předstírat, že bych ji teď měl "v rukávu".
Jakými mechanismy jsou ohroženy i banky, které nejsou nijak angažovány v rizikových zemích, zejména v Řecku? Je to otázka obecné paniky investorů v celém bankovním sektoru nebo lze reálně očekávat při platební nechopnosti Řecka i reálné skutečné problémy i přímo nezúčastněných bank?
Finanční svět je hodně provázaný: první dopad by samozřejmě byl na finanční instituce s přímou expozicí, ale celkově by to ovlivnilo finanční trhy a vedlo v prvním okamžiku k velkému nárůstu rizika.
Dobry den, pane Tumo,
jak velky problem znamena pro evropsky bankovni sektor soucasna situace banky Dexia?
Nebude roznetkou pro spusteni padu dalsich bank?
Dekuji za odpoved.
Neznám detaily kolem banky Dexia, takže si to netroufám hodnotit. Ale obecně problémy jedné banky tohoto typu by systém jako celek nijak výrazně ohrozit neměly.
Dobrý den. Jaký je Váš osobní názor na další propad svět. ekonomik podobné té z USA.Bude se opakovat ? Nebo jaký vývoj na trzích dle vašeho názoru nastane.
Jsme na prahu propadu ve tvaru "W"
Děkuji za komentář .
To bych také rád věděl :-)
