MMF není s Řeckem spokojeno, chce po něm mnohem tvrdší a důslednější reformy

Řecko se nachází na křižovatce a bude muset uskutečnit mnohem tvrdší a důslednější reformy, než jaké přijalo dosud. Řekl to německému nedělníku Welt am Sonntag šéf nynější mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Řecku Poul Thomsen.

Jeho slova podle agentury Reuters naznačují, že MMF si stále není jistý, zda současná jednání o uvolnění další části záchranného úvěru zadlužené zemi dopadnou pozitivně.

"Je zřejmé, že tento program (záchranných úvěrů) nebude fungovat, pokud vláda nenastoupí cestu, která si vyžádá mnohem tvrdší strukturální reformy než ty, k nimž zatím došlo," řekl Thomsen.

Inspektoři "trojky", tedy zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF, v pátek popřeli tvrzení řecké vlády, že na uvolnění tranše osmi miliard eur (199 miliard Kč) z loni sjednaného záchranného balíku se už s misí dohodla.

"Postupuje to dva kroky vpřed a jeden krok vzad. Řecká vláda chápe, že mnohé z nejobtížnějších změn zemi ještě čekají. Zároveň ale roste politická a silná únava," uvedl Thomsen.

Vyjádřil údiv nad silou masových nepokojů na protest proti úsporám, jichž je v Aténách svědkem, a řekl, že nic takového ještě neviděl. "Lidé vyjadřují svou frustraci někdy velmi nepříjemně," řekl. "Je to jeden z ošklivých aspektů mé práce."

Inspektoři "trojky", kteří v Řecku obnovili svou misi minulý týden, mají na vyvíjení tlaku na řeckou vládu ještě asi měsíc. Řecká vláda tento týden ujistila, že do poloviny listopadu bude schopna s financemi vydržet.

Řekové, kteří se v minulých letech neúnosně zadlužili, museli požádat mezinárodní partnery o finanční pomoc. Od MMF a eurozóny získali loni v květnu příslib balíku v celkové výši 110 miliard eur, z nichž nyní postupně získávají peníze.

Když se ale ukázalo, že tyto peníze stačit k záchraně Atén před bankrotem nebudou, odsouhlasila eurozóna v červenci druhý záchranný program v sumě 109 miliard eur.

Na summitu 17.-18. října by ale měli lídři EU diskutovat o přehodnocení červencové dohody s ohledem na nový vývoj. Především budou diskutovat o tom, zda by neměli soukromé věřitelé požádat o zvýšení procenta jejich odpisu řeckých dluhů nad rámec dosud dojednaných 21 procent.

Zvýšit podíl ztrát investorů v sobotu Řecku a EU doporučil investiční manažer největšího světového dluhopisového fondu Pimco Mohamed El-Erian.

"21. červenec je začátek, ale zdaleka nebude stačit na to, co Řecko potřebuje, aby vydrželo příliš vysokou dluhovou zátěž a vytvořilo podmínky, které jej navedou zpět na dráhu životaschopného růstu," řekl El-Erian řeckému listu Katímerini.

Vlivný člen německé vládní strany CDU však Řekům v jejich tisku vzkázal, že pokud chtějí získat výrazné oddlužení, musí se vzdát části své národní suverenity. Naznačil také, že nejlepší by pro ně byl úplný odchod z eurozóny.

"Jste velmi blízko bankrotu," řekl přední parlamentní činitel CDU Michael Fuchs řeckému listu Real News. "Nemůžeme se dohodnout na "sestřihu" (odpisu části dluhů) bez podmínek, takže Řecko se musí něčeho vzdát, něčeho jako části své národní suverenity - alespoň dočasně," uvedl Fuchs.

"Osobně nejsem stoprocentně přesvědčen, že to (členství Řecka v eurozóně) je pro Řecko to nejlepší dlouhodobé řešení, jímž by mohlo rychle získat zpět konkurenceschopnost," dodal německý poslanec.