ČEZ v zahraničí vydělal už 50 miliard. Investice se mu mají vrátit do dvou let

Léta politici i ekonomové zahraniční expanzi ČEZ chválili, v poslední době ji mnozí z nich začali zpochybňovat. Jaká je pravda? Pokud se plány ČEZ na hospodaření jeho zahraničních firem splní, měly by se mu nákupy v cizině zaplatit už do roku 2013. Vyplývá to z údajů, které HN získaly od zdrojů blízkých vedení společnosti.

ČEZ zatím na nákupy firem v osmi evropských státech od roku 2004 vynaložil 70 miliard korun (není v tom zahrnut vstup do Bosny, kde se ČEZ pokusil koupit důl a elektrárnu Gacko, transakce ale skončila roztržkou s místním partnerem a soudními spory).

Těchto 70 miliard korun jsou výdaje ČEZ na nákupy podílů v zahraničí. To jsou peníze, které by se měly vrátit do roku 2013.

Do nakoupených zahraničních firem ale ČEZ vkládal další dodatečné investice, celkově se tak výdaje na zahraničních expanzi od roku 2004 vyšplhaly na 100 miliard korun.

Ztráty hlavně v Albánii

Do konce loňského roku ČEZ na zisku EBITDA (před zdaněním a odpisy) ze zahraničí inkasoval 38,7 miliardy korun, do konce letošního roku to má být už 50,1 miliardy.

„Hospodaření zahraničních firem se stabilizuje, počítáme teď každý rok s nárůstem EBITDA ze zahraničí o 10 až 11 miliard ročně,“ řekl HN manažer z vrcholového vedení společnosti.

Šéfové ČEZ přiznávají, že v některých zemích má firma větší problémy, než čekali. ČEZ má vysoké ztráty především v Albánii. Tam v roce 2008 za 102 miliony eur koupil distribuční společnost, která těžce zápasí s neplatiči. Podobně se léta nedaří vyřešit problém s velkými státními dlužníky v Rumunsku – jen dráhy tu ČEZ dluží trvale v přepočtu kolem dvou miliard korun.

„Albánie či Rumunsko byla strategická rozhodnutí, šlo o to vstoupit na tyto trhy. V Albánii jsme počítali s tím že distribuce bude zpočátku ztrátová, ale trajektorie tu bude vzestupná. Nejsme tamním vývojem překvapeni. A problém v Rumunsku vyřešíme,“ říká nový generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Jak ale Daniel Beneš hodnotí kapitálový vstup do maďarského MOL v roce 2007, který analytici považují za nevýhodný? A jak na jeho hospodaření dopadne odchod z německého trhu, kde mimo jiné koupil polovinu dolů Mibrag? To vše se dočtete v úterním vydání Hospodářských novin.