Střední Evropa je lépe připravena na krizi než celá eurozóna, odhaduje Erste

Ekonomiky zemí střední a východní Evropy by podle studie Erste Group měly v příštím roce růst rychleji než eurozóna. Průměrný růst hrubého domácího produktu osmi zemí regionu by měl příští rok činit 2,6 procenta, zatímco ekonomiky zemí platících eurem by měly růst jen o 0,9 procenta.

Země střední a východní Evropy jsou mnohem lépe připraveny čelit i případné krizi, a to lépe než před třemi roky, vyplývá také ze studie.

Důvodem lepší pozice zemí střední a východní Evropy je posle analytiků Erste jejich poměrně nízká míra zadlužení, pokrok při snižování schodků rozpočtu a nižší schodek běžného účtu.

"Pokud dojde k silnému oslabení konjunktury v eurozóně, nezůstane ušetřena ani střední a východní Evropa. Tentokrát by ale země měly situaci zvládnout ve srovnání s eurozónou podstatně lépe," uvedl Juraj Kotian z Erste Group.

Méně zadlužené

Země střední a východní Evropy jsou podle něj podstatně méně zadlužené než západní ekonomiky.

"Žádná z osmičky zemí střední a východní Evropy se nenachází ve srovnatelně obtížné situaci jako periferní státy eurozóny ohledně nerovnováhy běžného účtu, únosnosti státního dluhu a potenciálních závazků bankovního sektoru," uvedl.

Ve srovnání se západními ekonomikami zůstává podle studie například státní dluh v zemích střední a východní Evropy na nízké úrovni, když průměrný státní dluh v poměru k HDP je 50 procent. V zemích platících eurem je to přitom 85 procent.

Ekonomiky zemí střední a východní Evropy se navíc podle Erste Group dnes nacházejí v naprosto jiné fázi hospodářského cyklu než před třemi lety.

"Stávající oslabení nemá na jejich hospodářský růst tak závažný dopad," uvádí studie.