Neziskový sektor je proti byznysu k ženám mnohem vlídnější. Zřejmě i kvůli nižším platům a menší prestiži. Na řadových pozicích a ve středním managementu tu potkáte mnohem více žen než v soukromých firmách, ovšem na nejvyšších postech je jich i ve veřejné sféře mnohem méně než mužů.
"Muži mají o nekomerční sektor menší zájem, ale ti, kteří zde působí, mají lepší podmínky než ženy," říká projektová manažerka společnosti Gender Studies Helena Skálová.
Poprvé v historii ankety 25 žen českého byznysu byly ve zvláštní kategorii vyhodnoceny také nejlepší představitelky veřejné sféry – ženy vědkyně, soudkyně, ředitelky neziskových organizací, nadací, ženy ze státní správy či politiky. Jejich jména - stejně jako jména nejúspěšnějších dam z byznysu - budou zveřejněna na slavnostním vyhlášení 7. listopadu, o den později se objeví na stránkách Hospodářských novin.
HN: Jaký je podle vás největší rozdíl mezi úspěšnou manažerkou v byznysu a ve veřejné sféře?
Základním smyslem komerční firmy je generovat zisk. Tento ekonomický tlak v nekomerčním sektoru není, nicméně jsou zde tlaky jiné – omezené rozpočty, úsporná opatření, nižší platové ohodnocení – na druhé straně pak větší míra stability a institucionalizace. Úspěšná manažerka v komerční firmě tedy musí svůj tým vést k maximální efektivitě měřitelné penězi, manažerka v nekomerční sféře má pak své odpovědnosti a měřítka "úspěšnosti" nastavená jinak – podle potřeb konkrétní organizace měřitelných dodržováním termínů, spokojeností klientů a klientek, loajality zaměstnanců a zaměstnankyň.
HN: V čem to mají ženy ve veřejné sféře snazší, v čem naopak obtížnější proti soukromému sektoru?
To není jednoznačné a neplatí to samozřejmě univerzálně, ale jako příklad lze uvést pravidelnou pracovní dobu s možností pružné doby začátku a konce na většině úřadů v České republice, která umožňuje nejen ženám lépe skloubit práci například s vyzvedáváním dítěte ze školky. V komerční sféře zase mohou zaměstnavatelé nabídnout různé i finanční benefity na podporu slaďování, na což v nekomerčním sektoru nejsou zdroje.
HN: Myslíte, že mají ženy v nekomerčním sektoru proti mužským protějškům nějaký hendikep, nebo dnes již úspěch záleží pouze na profesních a lidských kvalitách?
Vzhledem k tomu, že nekomerční sektor není tak prestižní, je zde menší zájem mužů o uplatnění. Na druhou stranu, ti muži, kteří zde působí, mají lepší podmínky. Platí zde fenomén "skleněného výtahu" – fakt, že jde o muže, značně urychluje profesionální kariéru. Dobrým příkladem je poměr učitelů a učitelek na základních školách, kde ženy výrazně převažují, ale již na úrovni ředitelů a ředitelek je situace vyrovnaná a muži jsou řediteli v padesáti procentech případů. Podobný nepoměr lze vysledovat i ve veřejné a státní správě.
HN: Je žen na vysokých postech ve veřejné sféře dost? Pomohly by kvóty, nebo je to nesmysl?
Stejně jako v komerčním sektoru zde platí, že čím výše jdeme hierarchií různých institucí, potkáváme stále méně žen. Osobně se domnívám, že je-li nějaká zaměstnanecká skupina (v tomto případě ženy) výrazně podreprezentovaná ve vedení, i když na řadových pozicích je silně zastoupena, jsou kvóty jako přechodné a vyrovnávací opatření na místě.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist