Papandreu dostal důvěru, ale jako premiér skončí. Začnou jednání o široké vládě

Dow Jones uzavřel čtvrteční obchodování v zisku 1,76 % (na 12044,47b.). Nasdaq rostl o 2,20 % (na 2697,97b.) a S&P 500 připsal 1,88 % na 1261,15b.

Jorgos Papandreu čelí v posledních dnech velkému vnitropolitickému i zahraničním tlaku kvůli svému návrhu na uspořádání referenda o záchranném finančním balíku pro Řecko. Zda ale vláda hlasování přestojí, není jisté.

Ještě ve středu měla vládní strana PASOK ve 300členném parlamentu podporu 152 zákonodárců. Od té doby ale údajně už tři socialistické poslankyně daly najevo, že kabinet při hlasování o důvěře nepodpoří, a proto se dá výsledek dnešního hlasování jen těžko předvídat.

O pád vlády usiluje zejména nejsilnější opoziční strana Nová demokracie (ND), jejíž předseda ve čtvrtek Papandrea vyzval k rezignaci. ND požaduje vytvoření úřednické vlády, která by zemi co nejrychleji dovedla k předčasným volbám. Ty ale Papandreu, který zatím odstoupit odmítá, považuje za nejhorší možné řešení.

Podle čtvrtečních prohlášení řeckých politiků se ale zdá, že dohodu o finanční pomoci nakonec podpoří největší opoziční strana. Tím by pro ni hlasovaly více než dvě třetiny zákonodárců a i z Papandreova pohledu by už referendum bylo zbytečné.

Asijské akciové trhy uzavřou páteční obchodování v plusu. Nikkei (+1,86 %; 8801,40b); Hang Seng (+3,37 %; 19890,02b); Shangai Comp. (+0,42 %; 2518,58b).

Na pozitivní obchoování v Asii by měly navázat i západoevropské trhy. Ukazují to alespoň futures kontrakty na klíčové akciové indexy.

Jorgos Papandreu získal podporu 110 ze 151 členů vládní socialistické strany PASOK. "Chceme, aby byl naším lídrem a premiérem, neměl by odstoupit," řekl jeden ze zástupců strany.

Index VIX zamířil v průběhu zámořského obchodování zpět k hladině 30 bodů. "Index strachu" odepsal více než 6 procent.

Po případném vyloučení Řecka z eurozóny v případě nepřijetí záchranného plánu by za určitých okolností mohlo následovat i vyloučení země z Evropské unie. Naznačil to dnes podle agentury AFP francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti.

"Nepřijetí plánu znamená opuštění eura, nepřijetí plánu Řeky znamená odchod z Evropy," řekl Leonetti rozhlasové stanici Europe 1. Dodal však, že si takový vývoj nepřeje.

Úvahy o možném vyloučení Řecka z měnové unie v případě nepřijetí dohodnutého řešení dluhové krize ze summitu EU z 27. října už ve čtvrtek poprvé otevřeně vyslovili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Jun Azumi (ministr financí, Japonsko): "The crisis in Europe is causing a global systemic crisis including Asia. Rather than creating a new global framework, everyone is expecting the IMF to become more proactive. The focus of debate is how to set up a firewall but we consider that the IMF should become one big wall."

Nicolas Sarkozy (prezident, Francie): "We will not meddle in Greek politics, but we must defend Europe and the eurozone. If the euro explodes, Europe will explode."

Angela Merkelová (kancléřka, Německo): “What counts for us is actions. So far, I don’t really see those actions.”

Jorgos Papandreu (premiér, Řecko): "We had a dilemma – either true assent or a referendum. If the assent were there, we would not need a referendum. We must hail the fact that main opposition party New Democracy will vote for the loan deal."

prohlášení vládní strany PASOK: "We want George Papandreou to be PASOK leader and prime minister, not to step down."

Situace kolem zadluženého Řecka nabírá na obrátkách.

Tamní parlament bude dnes hlasovat o důvěře vlády premiéra Jorgose Papandrea, krizi eurozóny pak už druhým dnem řeší zástupci G20.

Jak se situace může vyvinout? Ptejte se v online chatu ekonoma Aleše Michla. Odpovídat začne v 11:30.

Vstup do diskuze - ZDE

Itálie souhlasila s návrhem, aby na její postup při zavádění série reformních opatření dohlížela monitorovací mise Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Oficiální italské zdroje ale tvrzení agentury Reuters popřely a uvedly, že Itálie k ničemu donucena nebyla. Dohled MMF si údajně sama přeje.

EU a MMF by měly dohlížet na reformu penzijního systému, reformu pracovního trhu a na strukturální reformy. Měnový fond a Evropská komise budou postup hodnotit každý za sebe.

"Musíme se ujistit, že cíle Itálie jsou důvěryhodné a že je Itálie splní. Rozhodli jsme se proto, že do monitoringu zapojíme i MMF, využijeme tedy jeho vlastní metodologii. Italové nám řekli, že se s tím vyrovnají," poznamenal zdroj. Na reformách, na které bude EU a MMF dohlížet, se Itálie minulý týden dohodla s EU.

Chuť řeckého premiéra zahrát vabank o budoucnosti země a uskutečnit referendum podle všeho vydržela přesně čtyři dny. Čtyři dny, které stačily dohnat eurozónu na pokraj rozpadu (a stále ještě není jisté, zda k němu nějakým způsobem nedojde), kdy se zjistilo, že ani Čína, ani Rusko, ani žádná jiná velká a bohatá země nebude zachraňovat evropské dluhy, a kdy začalo být konečně jasné, o co všem aktérům doopravdy jde.

Celý komentář Julie Hrstkové - čtěte ZDE

Francouzský konzervativní deník Le Figaro poznamenal, že "psychodrama kolem referenda v Řecku" přiblížilo na dosah hypotézu vystoupení země z eurozóny". Výsledkem je jen vyhrocení situace. "Nyní je třeba zabránit tomu, aby platební neschopnost Atén vyvolala řetězovou reakci, která by rozezněla umíráčky eurozóny. Další obětí trhů by se stala Itálie, následovaná Španělskem a několika dalšími. Evropský bankovní systém by to nepřežil," varuje Le Figaro.

Konkurenční Le Monde píše, že "Řekům chybí Antigona, která by jim vysvětlila, že návrat k drachmě by jejich zemi vrátil na úroveň třetího světa". I referendum mělo být podle listu pokusem udusit v zárodku pokusy o marxistickou revoluci nebo tendenci k autokracii. List v této souvislosti připomíná řeckou občanskou válku z let 1947-1949 a vojenskou diktaturu z let 1967-1974.

Nejčtenější německý deník Bild se domnívá, že to byl nátlak Merkelové, hodný řeckého poloboha Herkula, jenž Papandrea přiměl k upuštění od referenda. "Otevřené hrozby zapůsobily! Kancléřka Angela Merkelová společně s hlavou Francie Nicolasem Sarkozym Řeky přiměli k rozumu. To bylo úžasné využití moci, jako od Herkula! Teď je kancléřka opravdová Angela Merkules!" oslavuje Bild.

Frankfurter Allgemeine Zeitung se domnívá, že reakce Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na Papandreovo ohlášení referenda znamená "historický posun" v eurozóně, neboť oba poprvé připustili vystoupení nějaké země z eurozóny.

Respektovaný švýcarský list Neue Zürcher Zeitung k odvolání referenda napsal, že z pohledu demokratické politiky je nepřijatelné, aby byli občané stavěni před lidové hlasování, které jim nedává jinou volbu než mezi "ano" a "amen pro status quo". "Tak se smělý Papandreův čin zredukoval na zoufalý kalkul šéfa vlády, jenž na vnitropolitické scéně už nemá co ztratit. To nic nemění na tom, že jeho postoj k právě dojednanému výsledku z Bruselu byl do očí bijícím proviněním vůči spolehlivosti a důvěře - a do značné míry byl nezodpovědný," napsal deník.

Liberální rakouský Der Standard konstatuje, že Papandreu prohrál svůj kredit, ale zpochybňuje i účinnost případného ustavení přechodné vlády, které prosazuje velká část řeckých politiků. "Takový kabinet nebude dost silný a odvážný, ale v dohledné době budou nové volby. V Řecku tedy od nynějška mají národní stav nouze, brutální sanaci a předvolební kampaň: to nejsou dobré předpoklady pro to, aby automaticky vzbudilo víc důvěry na trzích a mezi partnery v EU (a o to víc v eurozóně)," píše Der Standard s tím, že právě důvěryhodnost a předvídatelnost by v tuto chvíli byly pro Řecko tou "nejdůležitější měnou".

Nizozemský de Volkskrant píše, že v Řecku vládne politický chaos. "Formálně sice Řecku stále vládne Papandreu a jeho socialistický kabinet. De facto je od včerejška v Aténách u moci děsivá dvoukoalice. Jedna strana se jmenuje nespokojenost a druhá zmatek," napsal de Volkskrant. Přijít podle něj musí přechodná vláda národní jednoty.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos ujistil po telefonu šéfa Euroskupiny Jean-Claude Junckera, že referendum v Řecku o přijetí pomoci nebude.

Vlády největších zemí skupiny G20 podepsaly na summitu ve francouzském Cannes dohodu o společném postupu proti daňovým únikům. Díky ní by chtěly pro své státní pokladny získat navíc až desítky miliard dolarů, které se zatím schovávají na nezdaněných kontech. Dvoudenní summit, který dnes končí, se zaměřil hlavně na dluhovou krizi v eurozóně a na vývoj kolem Řecka.

Dohodu podepsaly vlády Spojených států, Číny, Německa a řady dalších významných zemí. Dohoda navazuje na snahu Spojených států a zemí Evropské unie přinutit k větší spolupráci Švýcarsko a další takzvané daňové ráje. V jejích bankách je patrně nejvíce kont s nezdaněnými vklady. Ve Švýcarsku je to díky jeho přísnému bankovnímu tajemství, v jiných zemích to může být jen kvůli jejich neochotě v potírání daňových úniků spolupracovat.

Na textu dohody se podílela Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) spolu s Radou Evropy. OECD odhaduje, že například Spojené státy kvůli daňovým únikům ročně přicházejí o zhruba 100 miliard dolarů (asi 1,8 bilionu Kč), mnohem menší Řecko asi o 30 miliard dolarů (asi 543 miliard Kč) ročně.

Odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Pohled na řeckou politickou scénu začíná připomínat akční film se špatným scénářem. Včera pod tlakem evropských politiků, opozice i vlastních poslanců řecký premiér připustil, že referendum vlastně být nemusí. Stačí mu souhlas opozice se záchranným balíkem v hodnotě 130 mld. eur doprovázeným 50%ním odpuštěním dluhu ze strany soukromých investorů.

To nebyla jediná včerejší pozitivní zpráva. Příjemně všechny překvapila ECB, která pod novým kormidelníkem (Mario Draghi) svižně zareagovala na vývoj v posledních týdnech a snížila úrokové sazby. Čekali jsme, že si ECB spíše počká na novou prosincovou prognózu, ale poslední vývoj na trzích ji pravděpodobně přesvědčil jednat okamžitě (rozhodnutí bylo jednomyslné).

Také se může jednat o předzvěst výrazného zhoršení stávající prognózy - sami očekáváme v příštím roce růst v eurozóně pouze okolo 0,5 % a lehkou recesi na přelomu roku. To navíc za předpokladu, že nevybuchne řecký problém. Co se týká reakce na další používání nestandardních operací na trzích, tak Mario Draghi zůstal velice opatrný. Trhům prakticky nic nového neslíbil a další intervence ve prospěch Itálie a Španělska zůstávají černou skříňkou, na kterou se nedá spolehnout.
 
Dnes bude stěžejní sledovat další vývoj na řecké politické scéně. Pokud projde hlasování o důvěře vládě, mohou si trhy ještě hlouběji oddechnout. Jak ale ukázal počátek rozpravy v parlamentu, na velkou idylu a vládu národní jednoty to zatím rozhodně nevypadá. Nikdo také neví, jaký další plán může mít premiér Papandreu v záloze. Naposledy slíbil odstoupit z premiérského křesla, pokud koaliční poslanci v dnešním hlasování vládu podrží.

/Autor je hlavním ekonomem Poštovní spořitelny./

Podporu Evropskému fondu finanční stability (EFSF) na summitu zemí G20 v Cannes neslíbil prakticky nikdo z členských zemí. Podle agentury Reuters to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy řekl, že země G20 se shodly na zvýšení objemu zdrojů Mezinárodního měnového fondu, zatím ale nevědí, jak toho dosáhnout.

 Lídři největších evropských ekonomik se dnes na summitu G20 ve francouzském Cannes shodli na nutnosti posílení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF), ale nedospěli ke konkrétní dohodě o způsobu posílení. Podle agentur AP a AFP to oznámil prezident EU Herman Van Rompuy. Dodatečné prostředky mají být fondu poskytnuty "rychle, pokud to bude nutné".

Podle Van Rompuye ministři financí hlavních světových ekonomik nadefinují tři technické možnosti posílení fondu do "jejich příští schůze".

Podle agentury AP Van Rompuy oznámil, že se skupina G20 dohodla na posílení zdrojů MMF, ale světoví lídři nedospěli ke konkrétní dohodě, jak to učinit. Podle informací agentury DPA bylo záměrem posílení protikrizových funkcí MMF.

Italská vláda podle agentury AFP odmítá,  že by dohoda mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Evropskou unií (EU), podle které mají jejich komisaři dohlížet na zavádění klíčových ekonomických reforem v zemi, zároveň přinášela i celkový dohled MMF a EU nad Itálií.

,,Italská vláda nebude jednat pod taktovkou MMF nebo kohokoliv jiného," řekl ministr Berlusconiho vlády Altero Matteoli. ,,Jestli si to tak někdo představuje, je to absurdní!" dodal.

Francie a Německo následně řekly, že Řím může hledat jen "rady" u MMF ohledně zavádění italských ekonomických reforem.

Italský premiér Silvio Berlusconi s díky odmítl nabídku půjčky od Mezinárodního měnového fondu. Země ji podle něj nepotřebuje.

Rozhodnutí italského premiéra ale nemusí mít dlouhého trvání. Trhy se totiž čím dál více, s tím, jak se situace v Řecku blíží k přelomovému okamžiku, soustředí právě na Itálii.

To potvrzuje i fakt, že výnosy u desetiletých dluhopisů Itálie se v pátek vyšplhaly až na 6,25 procenta. Problém Itálie tak rozhodně není zažehnán a může se lehce prohloubit.

,,Celá stabilita Evropy teď záleží na tom, jak bude Itálie jednotná v reformách," řekl televizi CNBC finanční ředitel banky Commerzbank Eric Strutz.

Šéfka MMF Christine Lagardová prohlásila, že očekává rychle vyřešení řecké politické krize.

Rada pro finanční stabilitu zveřejnila seznam 29 finančních institucí, které jsou označeny jako "systémově důležité instituce", jinými slovy, jsou příliš velké na to, aby padly:

Bank of America

Bank of China

Bank of New York Mellon

Banque Populaire CdE

Barclays

BNP Paribas

Citigroup

Commerzbank

Credit Suisse

Deutsche Bank

Dexia

Goldman Sachs

Group Crédit Agricole

HSBC

ING Bank

JP Morgan Chase

Lloyds Banking Group

Mitsubishi UFJ FG

Mizuho FG

Morgan Stanley

Nordea

Royal Bank of Scotland

Santander

Société Générale

State Street

Sumitomo Mitsui FG

UBS

Unicredit Group

Wells Fargo

"Poznal jsem, jak obtížná situace zde panuje a mám sympatie k mým evropským kolegům. V Evropě je prostě moc institucí a pokus o jejich koordinaci je pracný a časově náročný, ale myslím, že se jim to podaří," uvedl na tiskové konferenci po summitu G20 americký prezident Barack Obama.

Přečtěte si, jak Financial Times  analyzují komuniké G20 - ZDE

ECB právě na trhu nakupuje dluhopisy Itálie. Jak poznamenává deník Financial Times, Mario Draghi právě zachraňuje Silvia Berlusconiho.

Silvio Berlusconi tvrdí, že odmítl pomoc MMF.

Šéfka MMF Christine Lagardová tvrdí, že žádná nabídka ani neexistovala.

Britský premiér David Cameron připustil, že summit G20 nenašel řešení na dluhovou krizi eurozóny. Dle něj však byly udělány "kroky vpřed".

Když se netočí euro, padají hlavy. Šéfové vlád Brian Cowen, José Sócrates a Iveta Radičová se s tím již setkali, ve Španělsku stojí José Zapatero před odchodem. V některých zemích eurozóny plně vzplál boj o moc, píše agentura DPA.

S řeckým premiérem Jorgosem Papandreuem se třesou i ostatní - dluhová krize stojí stále více politických špiček místo. Nyní bojuje Papandreu o své politické přežití. V Římě z hodiny na hodinu sílí tlak na Silvia Berlusconiho. Tito dva by byli čísly pět a šest, kteří by kvůli krizi přišli o úřad.

V řeckém parlamentu začala debata před hlasováním o důvěře. To však nebude dřív než za šest hodin.

Šéfka MMF Christine Lagardová poté, co naznačila, že Silvio Berlusconi lhal ohledně pomoci MMF, se znovu opřela do Itálie.

Ačkoliv šéf Evropské komise José Manuel Barroso Itálii pochválil za snahu o reformy, Lagardová uvedla, že plánované rozpočtové reformy "postrádají důvěryhodnost".

Irská vláda snížila odhad růstu domácí ekonomiky pro příští rok na 1,6 procenta z dříve očekávaných 2,5 procenta.

Vláda rovněž uvedla, že v příštím roce plánuje úsporná opatření v rozsahu 3,8 miliardy eur (95 miliard Kč), což je více, než původně předpokládala.

Krach americké makléřské firmy MF Global zasáhl i české investory, kteří obchodovali prostřednictvím některých tuzemských obchodníků s cennými papíry, jako je Colosseum nebo Fio.

Vklady investorů uložené u MF Global by prý neměly být ohroženy.

Pražská burza obrátila směr a následovala další evropské trhy do ztrát. Hlavní index PX dnes proti čtvrtku klesl o 0,57 procenta na 917,7 bodu.

Nejvíc oslabily akcie elektrárenské firmy ČEZ, tabákové společnosti Philip Morris ČR, textilní firmy Pegas Nonwovens a Komerční banky. Nejlépe se dařilo pojišťovně VIG, technologickému KIT digital a mediální skupině CME.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy uvedl, že chce zavést daň z finančních transakcí v celé EU do konce příštího roku.

Během dnešního obchodování oslabilo vůči americkému dolaru kvůli přetrvávající nejistotě investorů ohledně řešení dluhové krize v eurozóně. Trh nyní čeká na výsledek hlasování o důvěře řecké vládě.

V pozdních odpoledních hodinách jednotná evropská měna klesla o 0,5 procenta na 1,3738 USD.

Rudé vlajky zaplnily ulice před parlamentem, který bude v noci hlasovat o důvěře vládě.

Komunistická poslankyně Liana Kanelliová davu řekla, že řecko musí opustit EU a převzít kontrolu nad svým osudem.

Odskočme si na chvíli z Atén, Itálie a Cannes do starých stenozáznamů ze sněmovny.

Přesně před 91 lety, 4. listopadu 1920, tehdejší Národní shromáždění repuliky Československé projednávalo rozpočet.

A zazněla v něm věta, která je v souvislosti se summitem G20 a situací v eurozóně aktuální:

Správce ministerstva financí dr. Engliš tehdy pronesl:

"Bruselská konference apelovala na všechny bohaté, aby v této době hleděli přijíti všemožně vstříc. (Hlasy: Ale marně!)"

a pokračoval o daňových únicích (snaha o boj s nimi je de facto jedinou konkrétní dohodou ze summitu G20):

"Bylo to marné, poněvadž nepotřebovali bychom zákonů jiných než ty, které máme a kdyby se jen správně fatovaly příjmy, výnos daně z příjmů by musil býti desetkrát aneb aspoň pětkrát tak velký, jako jest nyní."

Premiér Papandreu plánuje v 22:30 SEČ vystoupit s projevem před hlasováním o důvěře vládě, informuje AFP. Před ním však bylo v 20:38 přihlášeno ještě 70 poslanců, tedy necelé dvě minuty na každého.

Agentura AP píše, že nejméně osm poslanců vládní strany PASOK odmítlo říct, jestli vysloví vládě důvěru. Přitom vláda má v parlamentu většinu jen dvou hlasů.

Když v pondělí večer použil řecký premiér Jorgos Papandreu slovo referendum, vyhodil tím do vzduchu minci hodně vysoko. Sázka na to, že takovým šokem dotlačí Řeky do kouta, aby mu přestali okopávat kotníky, když se snaží zachránit zemi, byla také hodně vysoká.

Zároveň mohl donutit evropské partnery, aby o něco zmírnili podmínky půjček. Místo toho kancléřka Merkelová z Cannes vzkázala Řekům, aby se rozhodli, zda chtějí být Evropany či nikoli.

Možná přesně to chtěl Papandreu, aby jeho spoluobčané slyšeli, protože jeho hlas v řecké vřavě už zanikal.

Mince už padá dolů a šance, že ji premiér zachytí, nejsou marné.

"Je jasné, že nyní musíme splácet dluhy, které vlády udělaly v minulých desetiletích."

"Tato dohoda (záchranný plán z eurosummitu - pozn. red.) je naší poslední možností, jak znovu postavit naši zem na dobrých základech."

"Pokud ji nepřijmeme, budeme žebráci."

"Tato dohoda nesmí být ztracena. Je to naše národní priorita."

"Vždy jsem tady byl, abych prolamoval tabu," řekl Papandreu. Poté se spustil strhující potlesk. 

"Zítra půjdu za prezidentem a budu ho informovat o záměru vyjednávat se čtyřmi stranami o společné vládě." Dosud vládne jen Papandreova strana PASOK.

Papandreův projev potvrdil taktiku, o které jsme informovali už včera - přinutit opozici, která kritizuje jakékoliv vládní škrty, aby se podílela na plnění záchranného plánu.

To opoziční lídr Samaraas během pátku odmítal s tím, že chce předčasné volby a poté hodlá vyjednat s lídry EU lepší podmínky.

Papandreu taky naznačil, že širokou koalici by vedl někdo jiný než on.

"Nová vláda bude v úřadu do konce února," sdělil ministr financí Evangelos Venizelos poslancům. Následně si podal ruku s premiérem Papandreem.

Zdá se, že vládě bude vyslovena důvěra, ale už zítra se bude jednat o široké koalici.

... ale jelikož se každý z 300 poslanců musí vyslovit zvlášť, může procedura trvat i víc než půl hodiny.

"Papandreu navrhne, aby se Venizelos stal premiérem a půjde domů," uvedl listu Guardian Venizelův poradce.

"Konzervativní Nová demokracie dala jasně najevo, že se na koalici podílet nebude. Nová vláda tak bude mít většinu 180 křesel," dodal.

Lídr opoziční Nové demokracie Antonis Samaras po hlasování o důvěře uvedl, že jeho strana je připravena pomoci s prozatímní vládou. Zduraznil však, že nadále nesouhlasí s vytvořením koaliční vlády bez předčasných voleb.