Náklady italské vlády na půjčky dosahují neudržitelné hranice. Nepomohla ani ECB

Náklady italské vlády na půjčky se dnes dostaly na nejvyšší úroveň od vzniku eurozóny kvůli rostoucím obavám investorů z politické nejistoty v zemi. Výnos italských vládních dluhopisů se splatností deset let se vyšplhal až na 6,67 procenta, tedy nejvýše od roku 1997.

Přiblížil se tak sedmiprocentní úrovni, která je podle agentury Reuters z hlediska nákladů na půjčky považována za neudržitelnou.

Finanční trhy se obávají, že Itálie by se mohla stát další obětí dluhové krize v eurozóně. Roste tlak na odchod premiéra Silvia Berlusconiho a vytvoření nové vlády, která by uskutečnila ekonomické reformy potřebné k odvrácení finanční katastrofy. Berlusconi ale popřel zprávy, že uvažuje o rezignaci.

Investoři se obávají, že Itálie se dostane do situace, kdy bude podobně jako dříve Řecko, Irsko a Portugalsko potřebovat zahraniční finanční pomoc. Mohlo by se totiž ukázat, že italská ekonomika je na podobnou záchranu příliš velká.

Itálie je třetí největší ekonomikou eurozóny. Země se však potýká s pomalým tempem hospodářského růstu a silným zadlužením. Investoři chtějí, aby italská vláda rychle přijala opatření na podporu růstu a snížení nákladů, Berlusconiho pozice v parlamentu však ochabuje.

Podle agentury AP tak roste přesvědčení, že problémem je samotný Berlusconi, protože již nemá dostatečnou podporu k prosazení potřebných reforem. "Mohl by to být začátek Berlusconiho konce," řekl internetovému serveru BBC analytik Richard Hunter ze společnosti Hargreaves Lansdown.

Také univerzitní profesor politických věd James Walston se domnívá, že Berlusconimu rychle dochází čas. "Mohl by odejít zítra. Mohl by odejít příští týden. Vzhledem ke druhu tlaku, pod kterým se nachází a který přichází od jeho vlastních lidí, to bude spíše dříve než později," prohlásil.

---

HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE

---

ECB zdvojnásobila nákupy obligací

Růstu výnosů italských obligací nezabránila ani intervence Evropské centrální banky (ECB) na dluhopisových trzích. Banka v pondělí oznámila, že minulý týden více než zdvojnásobila nákupy státních dluhopisů. Vynaložila na ně 9,5 miliardy eur (téměř 240 miliard Kč) ve srovnání se čtyřmi miliardami eur v předchozím týdnu.

ECB se nákupem dluhopisů snaží zabránit šíření dluhové krize. Banka obnovila nákupy na počátku srpna a soustředí se na italské a španělské obligace. Novým šéfem ECB se minulý týden stal Ital Mario Draghi. Ten na své první tiskové konferenci upozornil, že kontroverzní program nákupu dluhopisů je dočasný a má omezený objem.

Analytik Next Finance Vladimír Pikora upozornil, že výnosy italských dluhopisů vyšplhaly na dosah hodnot, při kterých museli o pomoc požádat Řekové a Portugalci. "Řecko a Portugalsko jsou přitom maličké země. Itálie je obr. Její dluh ve výši 1900 miliard eur je gigantický," uvedl.

O Řecko podle něj "vlastně nikdy nešlo", Evropa jej zachraňovala jen proto, aby nepadla Itálie. "Ale teď už jsme v jiné fázi. Teď se bude zachraňovat Itálie, aby nepadla Francie. Protože s případným pádem Itálie eurozóna v dnešní podobě končí," sdělil.

Podle Pikory je jen otázkou času, než výnosy desetiletých státních dluhopisů Itálie překonají sedm procent. To je hladina, kterou trh považuje za dlouhodobě neudržitelnou a po jejím překonání Itálie požádá o pomoc, míní analytik.

,,Itálie chce tento týden prodat dluhopisy za 200 milionů eur. Pokud se jí to nepodaří, trh bude extrémně nervózní a žádost o záchranu se přiblíží," uvedl. Podle něj je ale otázkou, kdo by mohl pomoci. "Německo už na pomoc nemá - v zoufalství už začalo zvažovat i využití svých zlatých rezerv, což však dnes kancléřka Angela Merkelová nakonec vyloučila," připomněl analytik.