Kvůli dluhové krizi v eurozóně se ocitly všechny státy EU ve složité situaci, neboť problém jedné země se stává problémem ostatních. V rozhovoru pro agenturu DPA to řekla německá kancléřka Angela Merkelová.

Podle ní je proto potřeba do budoucna zabránit, aby se některé státy dlouhodobě bez kontroly zadlužovaly. V té souvislosti zmínila i možnost změny smluv o EU tak, aby mohly evropské instituce rozpočtovou stabilitu lépe kontrolovat.

Na otázku, zda je ohrožen evropský mír, německá kancléřka uvedla: "Všichni v Evropě jsme ve velmi obtížné situaci."

 

Euro je více než měna

Euro podle ní prožívá svou první velkou krizi za deset let svého fungování, a na světlo tak rychle vypluly všechny slabiny EU jako skutečnost dlouholetého neomezovaného zadlužování, slabá konkurenceschopnost některých ekonomik, ale i nedostatky v evropských smlouvách.

Tato slabá místa podle ní nyní musí být včas odstraněna, protože "euro je mnohem více než měna, představuje ideu sjednocení Evropy".

"Hospodářská a měnová unie byly vytvořeny na předpokladu, že každý bude dodržovat předpisy a to, co se odhlasovalo v Evropě. Protože tomu tak ale není, musíme z toho vyvodit správné závěry. Jsem přesvědčena, že potřebujeme změnu smluv," řekla kancléřka.

Vyslovila se konkrétně pro to, aby "Evropská komise nebo jiný členský stát měly právo žalovat" jinou členskou zemi u Evropského soudního dvora.

Merkelová se vyjádřila rovněž k aktuálním obavám, že se Itálie stane "druhým Řeckem". Kancléřka se připojila k názoru šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové, že problém Itálie nespočívá v její hospodářské situaci, ale v nedostatku důvěry.

"Tuto důvěru lze obnovit, pokud Itálie věrohodně uskuteční své (úsporné) plány. Důvěra je v současné situaci vzácná, potřebujeme jí víc. Už od (bývalého německého kancléře) Ludwiga Erharda víme, že ekonomie je z poloviny psychologie," řekla Merkelová.

Německo chce větší vliv v ECB

Křesťanští demokraté (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové pak chtějí zvýšit vliv Německa v Evropské centrální bance (ECB), k jejíž politice během nynější dluhové krize v eurozóně má Berlín řadu výhrad.

Podle návrhu usnesení pro nadcházející stranický sjezd v Lipsku by guvernéři národních centrálních bank měli napříště při rozhodování v bankovní radě ECB disponovat takovým množstvím hlasů, jaké odpovídá hospodářské síle země. Němci by jich tak měli nejvíc, napsal dnes deník Financial Times Deutschland (FTD).

Německo je sice nejsilnější ekonomikou eurozóny, v radě má však šéf německé Bundesbanky jeden hlas stejně jako zbývajících 16 guvernérů centrálních bank zemí měnové unie. Po změně rozdělení hlasů, jakou navrhuje CDU, by podle FTD Německu stačilo získat na svou stranu jen několik dalších států, aby mohlo případně zablokovat některá rozhodnutí ECB, s nimiž Berlín nesouhlasí.

"Prezidenti národních centrálních bank by měli napříště při všech rozhodnutích rady ECB hlasovat takovou váhou hlasů, která odpovídá ekonomické síle národních hospodářství," stojí v návrhu usnesení, který má list k dispozici.