Itálie již zřejmě je v recesi, varovala ratingová agentura Fitch

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings varovala, že dluhová krize v eurozóně představuje vážné riziko pro americký bankovní sektor. Dodala, že by v případě prohloubení krize mohla zhoršit výhled úvěrového hodnocení amerických bank.

"Pokud nebude evropská dluhová krize vyřešena včas a správným způsobem, mohl by se obecný úvěrový výhled amerického bankovního sektoru zhoršit," uvedla agentura. "Další šíření (dluhové krize) představuje vážné riziko," dodala. Upozornila, že americké banky v uplynulých několika letech posilovaly své obchodní aktivity v Evropě.

Akcie bank na tuto zprávu reagovaly silným poklesem. Morgan Stanley se propadla o téměř 8 procent. JP Morgan a Bank of America si pak pohoršily o zhruba 4 procenta.

Hospodářská krize a rekordní nezaměstnanost (nejvyšší v EU) přinesou nejspíš změnu vlády i ve Španělsku, kde v nedělních předčasných volbách zřejmě s převahou zvítězí opoziční Lidová strana (PP).

Skončí tak sedmiapůlletá vláda socialistů, kteří se v čele s Josém Luisem Zapaterem snažili zmodernizovat tradičně katolickou španělskou společnost a poprvé otevřeli frankistickou kapitolu dějin. Teprve ve svém druhém volebním období se zaměřili na ekonomické reformy, což už ale podle některých odborníků bylo pozdě.

Španělské vládní obligace se během dopoledního průběhu obchodování dostávají pod tlak. Výnosy na desetiletých španělských dluhopisech se dostaly na úroveň 6,6 procenta. To je nový rekord v historii eurozóny.

Španělské obligace jsou tak blízko 7% hranici, která značí dlouhodobu neudržitelnost dluhu. Nad ní se teď nacházejí výnosy u 10letých italských dluhopisů, které se drží na 7,12 %.

Španělsko má dnes v plánu aukci 10letých dluhopisů, z které by chtělo získat 3 - 4 miliardy eur.

Výnosy na desetiletých francouzských dluhopisech se dostaly na novou rekordní úroveň 3,8 procenta. Rozdíly mezi výnosy fracnouzských a německých dluhopisů jsou tak nejvyšší od vzniku eurozóny.

Francie má dnes v plánu jako Španělsko prodat dluhopisy za 6 až 7 miliard eur se splatností 2 roky a 5 let.

Své dno stále hledají cenné papíry na akciovém trhu. Na hlavních evropských burzách dochází k výprodejům, když britský FTSE 100 klesá o 0,9 %, německý DAX si pohoršuje o 1,03 % a francouzský CAC 40 propadá o 1,21 %.

Pražská burza z důvodu státního svátku neobchoduje.

Vývoj hodnoty indexu FTSE 100:

Aukce španělsckých 10letých dluhopisů byla úspěšná, když za ně země dostala 3,6 miliardy eur. Tady ale úspěch končí. Španělé si totiž dnes půjčili za rekordně vysokou cenu 6,97 %, což je nejvyšší hodnota od roku 1997.

Španělsko se tak silně přiblížilo ke kritické 7% hranici, podle které už není dluh dlouhodobě udržitelný. Země by tak mohla upadnout do dluhové spirály a investoři se od ní mohou brzy zcela odklonit, což by byl jen o něco menší problém, než kdyby nechtěli nakupovat itlaksé dluhopisy. Ani pro Španělsko totiž Evropa nemá peníze.

Výnosy (CDS) na španělských 5 letých dluhopisech se pak dostaly na 4,9 procenta, což znamená, že Španělsko zaplatí 490 tisíc eur za pojištění dluhopisů v hodnotě 10 miliard eur.

Změní se býk - ikona Španělska - spíše v ďábla, který roztočí dluhovou spirálu?

Robert Doucha, Verdi Capital

,,Na úvod svého blogu jsem si vypůjčil jeden citát: „Trvalou inflací mohou vlády zabavit, tajně a nepozorovaně, významnou část bohatství svých občanů“.   J.M.Keynes, Ekonomické důsledky míru

Nechci nijak snižovat například problém korupce v naší zemi. Chci se ale věnovat jinému tématu: hrozbě znehodnocení úspor a investic vysokou inflací. Potenciál této hrozby je obrovský, vždyť co se také dá čekat jiného ve světě extrémně předlužených států, jejichž dluh je však de facto veden v nekrytých měnách?"

CELÝ BLOG SI PŘEČTĚTE ZDE

V Římě a Miláně dnes podle agentury AP protestují vysokoškolští studenti proti rozpočtovým škrtům a také proti nedostatku pracovních příležitostí.

Italský Senát, horní parlamentní komora, má dnes hlasovat o důvěře nové vládě premiéra Maria Montiho, který předtím představí svou protikrizovou strategii.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek zopakovala, že je proti zapojování Evropské centrální banky (ECB) do řešení dluhové krize.

,,Jsem přesvědčená, že pouze politická dohoda pomůže vyřešit situaci," řekla kancléřka v Berlíně.

,,Pokud is politic myslí, že ECB může řešit kiri eurozóny, mýlí se," doplnila Merkelová a dodala, že i pokud by byla ECB věřitelem poslední instance, nemohl by zdárně vyřešit krizi.

ECB v minulých dnech znásobila své usilí utlumit krizi, když ve velkých objemech nakupovala dluhopisy problémových zemí jako je Itálie a Španělsko. Teď můžeme říct, že se tak dělo bezvýsledně.

Německá kancléřka také řekla, že si situace vyžaduje velkou dávku politické citlivosti, aby se zmírnilo napětí mezi členskými státy a eurozóny a těmi ostatními.

Řecké úřady rozmisťují v ulicích hlavního města Atén tisíce policistů. Oznámila to agentura AP. Úkolem policistů bude předejít násilnostem během pochodu, na němž se odpoledne očekává účast desítek tisíc lidí odmítajících protikrizová opatření kabinetu.

Časté demonstrace Řeků jsou reakcí na téměř dva roky trvající vládní snahu o úsporná opatření. Dnešní pochod by měl vést k velvyslanectví Spojených států v Aténách. Na demonstranty bude dohlížet kolem 7000 strážců zákona.

Protestní pochod se koná v den výročí krvavě potlačeného studentského povstání z roku 1973, které bylo předzvěstí pádu vojenské junty (1967-74). V tento den se v Řecku obvykle scházejí protivládní demonstranti a jejich shromáždění jsou často poznamenána násilnostmi.

Nová hlava itaslké vlády Mario Monti se v příštím týdnu sejde v  Bruselu s evropskými špičkami. Novinářům to oznámil předseda Evropské rady Herman van Rompuy, který hovořil s Montim v telefonickém rozhovoru.

,,Vyjádřil jsem plnou důvěru Itálii, že překoná současnou situaci a ve vší míře přispěje k řešení finanční krize v eurozóně," prohlásil Rompuy.

Nabízíme pár zajímavých článků ze světových médií, které se věnují dluhové krizi v Evropě:

Reuters - Analysis: Despite fuss, bank ready for some crisis flexibility

Spiegel - Euro Crisis Set to Claim Next Victim

Guardian - Eurozone bond markets in turmoil as France and Germany dig in over ECB

Commentator - The party´s over: Eurozone fear is changing the geopolitical map

Vedomosti - Ситуация в мировом банковском секторе все хуже

Řecko, sužované tvrdými dopady finančních problémů, má kolem 60 miliard eur v nevybraných daních. Ve zprávě o činnosti expertní mise v Řecku to dnes uvedla Evropská komise. Suma odpovídá zhruba čtvrtině hrubého domácího produktu Řecka. Jeho dluh dosahuje kolem 370 miliard eur, tedy kolem 160 procent HDP.

Expertní tým byl vytvořen s cílem pomoci s reformami. Podle šéfa týmu Horsta Reichenbacha, kterého citovala agentura AP, by až osm miliard eur mohlo být bezprostředně získáno a mohlo by pomoci Aténám se snížením jejich masivních schodků.

Zhruba polovinu sumy představují nevybrané daně, které souvisejí s právními spory, jež se o ně vedou. Tyto pře ale mohou klidně zabrat sedm až 12 let. Právě zlepšení mechanismů pro řešení takovýchto sporů bude jednou z priorit pro skupinu expertů z členských států unie a z Mezinárodního měnového fondu, kteří mají Řekům s reformami pomoci.

Podle zprávy je šance na získání peněz malá, rozsah problému ale ukazuje na pochyby ohledně účinnosti řecké daňové správy.

Dluhová krize nakazila evropské banky, jejichž zaměstnanci se teď bojí, že přijdou o své zaměstnání. Jejich obavy jsou na místě.

Ve středu například francouzská banka BNP Paribas oznámila, že by mohla snížit počty svých pracovníků až o 1 400 lidí. Italská UniCredit Bank, která v posledních týdnech doslova trpí krizí, plánuje, že do roku 2015 propustí 6 150 bankéřů. A mohli bychom pokračovat dále - Royal Bank se chystá snížit počet zaměstnanců o 3,4 %, španělská Intesa Paolo skoro 2 % a dánská Danske Bank dokonce až 9 %, vyplývá se statistik agentury Bloomberg.

Celkově by tak jen v Evropě mohlo o zaměstnání přijít až 100 tisíc bankéřů. A zveřejněné výsledky finančních domů za třetí kvartál naznačují, že může být ještě hůře.

Italský premiér Mario Monti měl projev před tamním senátem v Římě. Podle něj Itálie čelí velmi vážné situaci, která je svou závažností vyjímečná.

,,Italský veřejný dluh je na úrovni 120 % HDP, v podstatě je na tom stejně jako před 20 lty. Musíme přesvědčit trhy, že ho dokážeme snížit," řekl Monti.

Dodal, že budoucnost eura závisí na tom, co Itálie udělá v příštích týdnech.

Monti senátorům slíbil, že provede reformy trhu práce a důchodového systému. Země si pak podle něj nemůže dovolit vyhýbat se vyššímu daňovému zatížení.

Následující graf ukazuje rozdíl mezi výnosy na francouzských 30letých dluhopisech a výnosy na německých bondech stejné splatnosti. Graf zaznamenává hodnoty do úterý 15. listopadu. Křivka tak během posledních dvou dnů vystoupala ještě výše.

Světové ceny ropy začaly krátce po poledni kvůli šíření dluhové krize po eurozóně výrazně klesat a ropa Brent se propadla o tři dolary na barel. Propad na trhu nastartoval po nepříznivých aukcích španělských a francouzských státních dluhopisů, kde výnosy vzrostly nejvýše od zavedení eura.

Ropný trh se bojí, že šíření dluhové krize v eurozóně vyústí v nutnost přijímat další a další programy vládních úspor, které srazí evropskou ekonomiku do recese. Nepříznivé vyhlídky ekonomiky eurozóny ve srovnání s očekávaným oživením růstu v USA přispívají vedle technických faktorů k výraznému snižování přirážky Brentu k americké ropě, řekli analytici agentuře Reuters.

Ze zemí, jejichž výnos dluhopisů vystoupal na rekordy - tedy Španělska a Francie, přicházejí obranné hlasy.

Španělská ministryně financí Elena Selgadová prohlásila, že jde o pokračující  "systémový útok" na evroéské státní dluhy. ECB podle ní musí pokračovat v podpoře vládních dluhopisů prostřednictvím svých nákupů, dokud nebude zaveden další instrument.

Ve stejnou dobu uvedl Phillipe Mills, šéf francouzského vládního úřadu pro obsluhu dluhu, že poslední tlak na výnosy dluhopisů se stal "docela bizarním" a nemá nic společného s ekonomickou realitou.

"Co je jasné, že máme tržní prostředí, které se zlepšilo, které má svoji vlastní dynamiku, své vlastní sebenaplňující se proroctví a které je velmi daleko od jakéhokoli hodnocení nejrůznějších prvků fundamentální analýzy kterékoli země. V posledních dnech jsme mohli vidět pohyby cen, které jsou upřímně řečeno docela bizarní."

Sílící požadavky německé kancléřky Angely Merkelové na centralizaci rozhodování v eurozóně prostřednictvím změn smluv o Evropské unii dnes diplomaticky odkázala do náležitých mezí nová dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová. Ta zdůraznila, že v dnešní situaci musí mít přednost urychlené řešení dluhové krize před změnami dlouhodobějšího charakteru.

"Diskutovali jsme o změnách smlouvy, jimiž je německá kancléřka z dobrých důvodů pohlcena," řekla dánská premiérka na společné tiskové konferenci s Merkelovou. "Důležité ale je, abychom se nejprve zaměřili na řešení krize, a až později diskutovali o tom jak zajistit více disciplíny," dodala předsedkyně vlády podle agentury Reuters. Jakékoli změny smluv by podle ní ale měly mít "úzké zaměření", nejlépe jen na země eurozóny, k nimž Dánsko nepatří.

Merkelová zdůrazňuje nutnost změn ve smlouvě o EU v poslední době velmi často, naposledy ve středu při návštěvě irského premiéra Endy Kennyho. Argumentuje dokonce tím, že převod některých pravomocí do Bruselu je klíčem k řešení dluhové krize, třebaže podle ekonomů to může mít vliv až v delší perspektivě.

"Jsem přesvědčena, že jedině politické řešení může tuto situaci vyřešit," prohlásila Merkelová dopoledne na průmyslové konferenci v Berlíně. "Průlom do nové Evropy nastane jen tehdy, když změníme naše smlouvy," uvedla.

Šílenství kolem dluhové krize v Evropě je podle vlivného manažera Marka Mobiuse "nafouklé".

"Je pravda, že výnosy dluhopisů rostou, lidé se bojí budoucnosti, ale z dlouhodobého hlediska jsou problémy zanedbatelné. Itálie je jistě schopná reforem, takže se jí podaří snížit zadlužení. Dokonce ani Řecko podle mě nakonec neopustí eurozónu. A bude to potřebovat. Světová konkurence totiž roste, mladé trhy rostou v průměru pětiprocentním tempem," poznamenal Mobius v rozhovoru pro ČT po brněnské konferenci poradenské společnosti Ertrag und Sicherheit.

Více z rozhovoru Mobiuse pro ČT- ZDE

Maďarská vláda oznámila, že zahájí rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o novém typu "pojistné" dohody, která nezvýší státní dluh a měla by pomoci obnovit přístup na finanční trhyv odbě, kdy panuje v eurozóně nejistota.

"(Ekonomický) růst vyžaduje primárně to, že si udržíme nezávislost," uvedl ministr financí v prohlášení. "Také to, ře dokžeme získat pro Maďarsko peníze na trzích. Přetrvávající krize v eurozóně by to však mohla ztížit."

"Proto by dobrým nástrojem mohla být nová forma spolupráce s MMF, který je v souladu s ekonomikou řízenou podle našich zájmů... Narozdíl od minulé dohody by nová dohoda neměla zvýšit dluh, jak by tomu bylo, pokud by se jednalo o půjčku, ale v podstatě by šlo o pojistku, která by zvýšila bezpečí investorů v Maďarsku."

Maďarasku od kolapsu veřejných financí pomohla půjčka 20 miliard eur v roce 2008. Ta však vypršela loni a Maďarsko nyní nemá žádnou smlouvu s MMF. Orbánova vláda zatím odmítala myšlenku na podpis nové finanční dohody s MMF.

Evropské burzy si ve čtvrtek připisují další propad, jehož příčina je v pokračující dluhové krizi v eurozóně.Německý DAX odepisuje 0,22 procenta, francouzský CAC 40 odpisuje 1,3 procenta, španělský IBEX ubírá 0,09 procenta.

Poklesem zahajuje i Wall Street. Index Dow Jones zahájil poklesem, když oslabil až na na 11 833 bodu, poté na chvíli otočil do plusu, ale nyní je zase v záperu o 0,07 % na 11 884 bodech, technologický index Nasdaq ubírá 1,7 procenta na 2640 bodů a S&P 500 je slab ší o 2,6 procenta na 1234 bodů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl, že do Řecka nepošle další peníze ze záchranného balíku, dokud neuvidí širokou politickou podporu. Zároveň chce mít od nové vlády ujištění, že bude naplno zavádět záchranný program, na němž se země dohodla s MMF a EU.

"Vítáme dohodu na nové vládě národní jednoty v Řecku jako krok k dosažení větší politické jistoty a stability," uvedl mluvčí MMF David Hawley. "Je důležité, aby jednotná vláda nyní sdílela svůj závazek na implementaci ekonomického programu a rozhodnutí, která učinili lídři na konci října."

Hawley také dodal, že mise MMF pojede do Itálie koncem listopadu, aby sledovala kroky nové vlády na cestě redukce dluhové zátěže.

"Jsme připraveni spolupracovat s koalicí, a jakmile uvidíme ujištění o široké politické podpoře pro úsporné kroky, potom můžeme přistoupit k ukončení páté revize."

Kurz eura dnes oživil z pětitýdenního minima vůči dolaru a vzhůru jej dostaly přísliby reforem nové italské vlády. Obavy z šíření dluhové krize eurozóny však trvají, a podle obchodníků tak mohou dnešní zisky brzy vyprchat.

Euro kolem 16:00 SEČ posílilo o 0,4 procenta na 1,3515 USD a vymanilo se z předešlého pětitýdenního minima 1,3420 USD. Vůči jenu evropská měna zpevnila o 0,3 procenta na 104,04 JPY.

Euro dopoledne klesalo pod tlakem nepříznivých výsledků aukcí státních dluhopisů ve Španělsku a Francii, které prohloubily obavy z šíření krize. Pozornost se však poté upřela na Itálii, kde šéf nové vlády Mario Monti označil za priority reformy důchodového systému a trhu práce, boj proti daňovým únikům a změny v daňovém systému. Itálie je nyní v centru dluhové krize, protože výnosy jejích dluhopisů se nyní pohybují kolem kritické hranice sedmi procent.

Evropskou měnu podpořily i příznivé ekonomické údaje ze Spojených států. Ty povzbudily chuť investorů na rizikovější aktiva, mezi něž patří i euro.

Dopady dluhové krize v eurozóně se tento týden prostřednictvím dluhopisů, jejichž výnosy výrazně rostly, projevily i v Rakousku.To nyní chystá velké úspory, aby vylepšilo svoji dluhovou pozici.

Podle Českého rozhlasu chybí rakouské vládě 40 miliard eur. Novým úsporným balíkem má kabinet částku získat do roku 2020. Klíčovou otázkou je, koho šetření postihne. V tom už vládní kabinet, který se skládá z koalice sociálních demokratů a lidovců, není tak jednotný a už vůbec ne jednotlivé spolkové země. Každá má velké kompetence, o které nechce přijít.

Největší úspory nastanou, podaří-li se důchodová reforma. Rakousko je totiž rájem mladých důchodců. Úsporný balík počítá se zvýšením věku pro odchod do penze a hlavně velkým omezením invalidních důchodů.

Řecko by mělo předložit soukromým věřitelským institucím své definitivní návrhy na snížení soukromého dluhu na polovinu do konce listopadu. Nyní se konají schůzky s jednotlivými věřiteli a jejich reakce na předběžné návrhy je zatím "smíšená". Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný činitel řeckého ministerstva financí.

"Očekávám, že nejpozději do konce listopadu bychom měli mít náš návrh hotov," řekl úředník. Dodal, že zástupci Řecka budou nyní jednat se soukromými věřiteli nejen v Evropě, ale zřejmě i v zámoří. Transakci v podobě výměny dosavadních řeckých dluhopisů za nové by chtěly Atény sjednat počátkem příštího roku.

Činitel uvedl, že vládní zástupci ještě nejednali s Institutem mezinárodních financí (IIF), který oficiálně reprezentuje přední světové banky. "IIF je jen jednou z protistran," řekl. Šéf IIF Charles Dallara ve středu v Aténách řekl, že pro velké manévrování není velký prostor. Uvedl, že jeho organizace chce hlavně zajistit, aby dohoda byla pro vlastníky řeckých dluhopisů dobrovolná.

Dohoda se soukromými investory je klíčovým pilířem druhého mezinárodního záchranného plánu pro Řecko. To od loňského května přežívá jen díky penězům z loňského záchranného balíku v objemu 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč) od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Když se letos ukázalo, že první záchranný plán nebude stačit, sjednala EU nový dvouletý program v hodnotě 130 miliard eur, jehož součástí bude odepsání poloviny soukromých dluhů.

EU se v létě dohodla, že Řecku soukromí věřitelé odpustí 21 procent dluhů, minulý měsíc to však zvýšila na 50 procent. Předpokládá se tak, že banky by měly Řekům odpustit jistinu dluhu nominální hodnotě asi 100 miliard eur z celkového řeckého dluhu 360 miliard eur.

Ratingová agentura Fitch dnes vydala prohlášení, v němž píše, že Itálie již pravděpodobně je v recesi.

"Itálie již pravděpodobně je v recesi a pokles aktivity napříč eurozónou staví novou vládu do mnohem těžší pozice. Zachování politické a veřejné podpory strukturálním reformám a úsporným opatřením bude výzvou tváří v tvář rostoucí nezaměstnanosti. Přesvědčit investory, že reformy budou účinné a pomohou oživit hospodářský růst ve střednědobém horizontu bude stejně, ne-li náročnější."

A jak naznačila Fich v prohlášení, že veřejná podpora bude obtížně získatelná, se odráží dnes v italských ulicích, které čelí řadě protest proti škrtům a také proti nedostatku pracovních příležitostí.

Evropě zbývá velmi málo času na odvrácení finanční katastrofy, napsal dnes v redakčním komentáři americký deník The New York Times (NYT). Dosavadní snaha evropských politiků podle něj nepřinesla řešení dluhové krize, ale spíše ji zhoršila. Šéfové zemí platících eurem v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou by proto měli přijít s novými kroky, které by zvýšily roli Evropské centrální banky a více sázely na prorůstové reformy, a ne jako dosud hlavně na škrty.

"Dva roky neomluvitelného nezvládání dluhové krize eurozóny až příliš předvídatelně vytvořily širší krizi důvěry trhů, která nyní ohrožuje celý sedmnáctičlenný blok. Vytvoření nových vlád vedených technokraty v Řecku a Itálii v tomto týdnu obavy neztišilo. Prakticky každá země eurozóny na to doplácí v podobě zvýšených úroků požadovaných věřiteli a klesajícím ekonomickým růstem," uvedl newyorský list.

Jedinou zemí, jež podle něj zatím netrpí, je Německo. Jeho ekonomiku zaměřenou na export pohání zahraniční poptávka a oslabení eura způsobené problémy sousedních zemí. Všechny evropské země ale podle NYT nemohou mít obchodní přebytky, zvláště když Berlín v Evropě prosazuje politiku, "kvůli níž jsou uzavřené továrny a dělníci bez práce".

Evropská centrální banka odvedla v boji proti šíření dluhové krizi dobrou práci a měla by dál hrát klíčovou roli ve snaze o obnovení finanční stability eurozóny. Řekl to dnes Charles Dallara, šéf Institutu Mezinárodních financí (IIF), který zastupuje přední světové banky. V eurozóně se nyní vedou spory o to, zda by měla ECB své protikrizové zásahy v podobě nákupů na trhu dluhopisů zesílit, nebo naopak utlumit.

"Myslím, že ECB za tři roky své kroky skutečně vystupňovala, a když se podíváme na první dny finančních tlaků v srpnu 2007, jsou dnes působivé," řekl Dallara. "Nadále považujeme aktivní roli ECB za nezbytný faktor stabilizace výhledu ekonomiky eurozóny," dodal na tiskové konferenci ve Frankfurtu. Dallara se tam setkal se zástupci bank a dalších finančních institucí, které jsou věřiteli Řecka a jednají o podmínkách, za nichž by odpustily Aténám polovinu dluhů.

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi prohlásil o svém nástupci Mario Montim, že byl přivítán stejně bouřlivě , jako když fanoušci fotbalového týmu Neapole vítali argentinského fotbalistu Diega Maradonu.

Hospodářský růst vyspělých zemí podle renomované americké organizace Conference Board v roce 2012 zpomalí na 1,3 procenta z letos očekávaných 1,6 procenta. Hůře na tom ale zřejmě budou i rozvíjející se země, které jsou po nedávné recesi tahounem světového růstu. Porostou o 5,1 procenta oproti letošním očekávaným 6,4 procenta. Světová ekonomika by celkem v příštím roce měla růst o 3,2 procenta, uvedla organizace.

Vyspělé ekonomiky by podle ní měly začít oživovat v roce 2013 a postupně by se měly vrátit k dvouprocentnímu ročnímu tempu hospodářského růstu, jehož dosahovaly před nedávnou recesí. Naopak u rozvíjejících se ekonomik lze očekávat, že budou v následujících letech postupně "ztrácet páru", řekl dnes novinářům v New Yorku hlavní ekonom organizace Conference Board Bart van Ark.

Conference Board je celosvětová nezávislá ekonomická výzkumná organizace, která se zaměřuje na hospodářské prognózy či třeba analýzy trhů. Publikuje například hlavní makroekonomické indexy či indexy důvěry spotřebitelů či šéfů firem.

Aktuální pohled na americký finanční trh. Index Dow Jones klesá o 1,78 procenta, index S&P 500 odepisuje  2,12 procenta a Nasdaq je v mínusu 2,19 procenta. 

V tuto chvíli končíme se sledováním dění na finančních trzích a dění kolem hledání řešení, jak vysvobodit eurozónu z dluhové krize. Dění pro vás budeme sledovat online zase v pátek.

HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE