Během posledních tří let se řešení ekonomických problémů v eurozóně, USA i Číně neustále odsouvalo do budoucna.

Vedení těchto zemí se vyhýbalo těžkým rozhodnutím, která jsou nutná ve vztahu k jejich fundamentálním ekonomickým, finančním a fiskálním problémům.

„Eurozóna si není ochotna přiznat, že některé z jejích členských zemí jsou insolventní a neschopné přežití a růstu v monetární unii,“ definuje Roubini klíčový problém evropského kontinentu.

Spojené státy pak odkládají fiskální konsolidaci a vyhýbají se strukturálním reformám – investicím do infrastruktury, vzdělání a dovedností a změně energetické politiky, které jsou nezbytné pro obnovení potenciálního růstu.

Čína si dále zachovává slabou měnu s cílem podpořit exporty a investice, v tomto ekonomickém modelu jsou ale úspory příliš vysoké a spotřeba nízká.

Politické úvahy vedou lídry z cesty

Viceprezident Evropské centrální banky Vitor Constancio tento týden prohlásil myšlenku o rozpadu eurozóny za absurdní a nepředstavitelnou.

Roubini však varuje, že právě takové politické úvahy brání evropským lídrům činit pevná rozhodnutí, která by vedla ke skutečným výsledkům v dlouhodobějším horizontu, a mohou vést ve svém důsledku k měnovým i obchodním válkám.

V USA se politické vedení vyhýbá bolestivým rozhodnutím kvůli blížícím se volbám, v Číně kvůli změně ve vedení země naplánované na rok 2012 a v eurozóně kvůli neschopnosti koordinovat politiku mezi 17 vládami členských zemí unie.

Zbývá vám ještě 30 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se