Rok 2011 končí. Co nás čeká v tom příštím? Projděte si nejdůležitější změny

Od Nového roku stoupne snížená sazba daně z přidané hodnoty z deseti na 14 procent. Zdraží mimo jiné potraviny, léky, sociální a zdravotní služby, městská hromadná doprava, vstupenky na kulturu a sport, knihy, noviny, voda a teplo.

Výdaje domácností tak stoupnou zřejmě o stovky korun měsíčně. Od roku 2013 by se měly sazby DPH sjednotit na 17,5 procenta. Získané peníze půjdou na důchodový účet.

Změny DPH podle dřívějších propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Životní náklady důchodců by se měly příští rok zvýšit podle propočtů ministerstva, které neobsahují případné kompenzace, o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun.

Nízkopříjmovým domácnostem by měly náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta. Rovněž analytici předpokládají, že růst nižší sazby DPH zvýší výdaje domácností měsíčně o stovky korun.

Státní podpora stavebního spoření bude za letošní i za následující roky vyplacena v maximální výši 2000 korun za rok. Nová pravidla platí pro všechny, dokonce i pro smlouvy uzavřené před rokem 2004, tedy ty, které až dosud měly nárok na státní podporu 4500 korun.

Připsané úroky za rok 2011 budou zdaněny 15procentní sazbou. Vyplývá to ze změn zákona o stavebním spoření, které začnou platit od Nového roku. Novela potvrzuje změny, které byly stanoveny již loni.

Státní podpora za rok 2011 a dále je tak deset procent z ročního vkladu. Z toho vyplývá, že maximum, které se ročně vyplatí odeslat na stavební spoření, je 20.000 korun.

Parlament již loni podobný návrh jednou schválil, kromě jiného zdaňoval 50 procenty letos připsanou státní podporu. Později jej ale na návrh ČSSD zrušil Ústavní soud. Vláda proto přišla s novým, obdobným návrhem - tentokrát bez 50procentního zdanění, které mělo platit jen letos.

Tuzemské domácnosti od ledna čeká zdražení všech energií, připlatí si za elektřinu, plyn i teplo. Elektřina zdražuje kvůli vyšším cenám na burze a také kvůli příspěvku na obnovitelné zdroje. Plynárenské firmy zvedají ceny kvůli slabému kurzu koruny. Teplárny promítají do cen vyšší sazbu daně z přidané hodnoty a také dražší uhlí a plyn.

Dominantní dodavatel elektřiny v ČR společnost ČEZ od ledna zdražuje v průměru o 4,9 procenta. Zatímco pro letošní rok firma nakupovala megawatthodinu elektřiny v průměru za 48 eur (1240 korun), pro rok 2012 platila přes 54 eur. Pražská energetika zdražuje o 2,7 procenta.

Jen minimální zdražení chystá E.ON, který působí v jižních Čechách a na jižní Moravě - cenu elektřiny domácnostem zvedne o 0,1 procenta. Firma výhodně nakoupila energii na velkoobchodním trhu a také jí v příštím roce klesnou náklady na distribuci. Alternativní dodavatelé jako například Centropol Energy nebo Bohemia Energy se drží strategie udržovat ceny pod úrovní dominantních firem.

Zdražování chystají také plynárenské firmy. Pražská plynárenská od ledna zdraží domácnostem plyn v průměru o 2,6 procenta. Společnost RWE zdražila ještě v druhé polovině prosince o devět procent. E.ON zdražil na začátku prosince plyn pro domácnosti v průměru o 3,5 procenta, od ledna zatím zdražení neplánuje.

Firmy zdražování plynu odůvodňují slabým kurzem koruny vůči dolaru. Některé letos zvýšily ceny třikrát či čtyřikrát. V průběhu roku zdražovala plyn také drahá ropa.

Teplo podle Teplárenského sdružení v příštím roce zdraží od šesti do devíti procent. Některé teplárny ale avizují i vyšší zdražení, například v České Lípě vzrostou ceny o více než 14 procent. Teplárny v Jihočeském kraji zdraží až o 11 procent. Pražská teplárenská zvedne ceny v průměru o čtyři procenta.

Do cen tepla se promítá zejména zvýšení sazby DPH z deseti na 14 procent. Teplárny pro příští rok počítají také se zdražením uhlí a řada z nich nemá na příští roky zajištěny nové kontrakty na dodávky uhlí. Výrazně zdražil i plyn pro lokální vytápění.

Sazby elektronického mýta se od 1. ledna zvyšují o čtvrtinu z letošních průměrných pěti korun za kilometr. Výjimkou jsou vozidla, která splňují emisní normu euro 5 a vyšší. Stát by měl zvýšením sazeb získat 1,3 miliardy Kč navíc a celkově vybrat 9,5 miliardy. Dopravci tvrdí, že se jim i přes slíbené kompenzace zhorší podmínky pro podnikání.

Konkrétní výše mýtných sazeb kromě množství vypouštěných emisí závisí na počtu náprav vozidla a dnů v týdnu, kdy dopravce zpoplatněnou komunikaci využívá. Výjimku mají od loňského září autobusy veřejné dopravy, které platí pouze podle emisní třídy a ujetých kilometrů.

Zvýšení sazeb stát slíbil dopravcům kompenzovat množstevními slevami, které mohou dosáhnout až 13 procent. Poslanci ale nestihli schválit příslušnou novelu, a tak budou slevy zavedeny se zpožděním.

Cena dálničních kuponů pro osobní vozy od příštího roku podraží o 300 korun na 1500 korun. Devadesát korun si motoristé připlatí za měsíční kupon, který nově stojí 440 korun, na 330 korun se zvýší cena desetidenních známek. Letošní kupony platí do konce ledna.

Dálniční známky na příští rok jsou k dostání na více než 6600 prodejních místech. Pořídit je lze na většině čerpacích stanic či na všech pobočkách České pošty.

Ministerstvo dopravy zvýšení cen obhajuje nedostatkem peněz na údržbu a výstavbu nových komunikací. Od zdražení poplatků očekává zvýšení výběrů o 750 milionů, celý výtěžek úřad zpětně použije na opravy silnic.

Poplatek za zápis do katastru nemovitostí se od neděle zdvojnásobí. Od Nového roku vstupuje v účinnost novela zákona, která ho zvyšuje z dosavadních 500 korun na 1000 korun. Zvýšení poplatku má státu podle vlády přinést přes 300 milionů korun ročně. Zvýšení vláda zdůvodňuje tím, že nynější poplatek platí od roku 1994 a od té doby se nezvyšoval.

Na poplatcích katastrální úřady vyberou stovky milionů korun ročně. Například předloni to bylo 596 milionů korun, z toho 316 milionů korun bylo za vklady do katastru.

Vláda svůj návrh zdůvodňovala i tím, že v Česku se platí nejnižší správní poplatky za zápisy práv do katastru nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi EU. Například na Slovensku se za zápis platí 66 eur, tedy asi 1600 korun.

Od nového roku začne platit novela zákoníku práce. Změní podmínky odstupného, zavede nový výpovědní důvod a zdvojnásobí počet hodin, které bude možné odpracovat na základě dohody o provedení práce. Takzvaný švarcsystém je pro zaměstnavatele výhodný především proto, že nemusí za zaměstnance platit sociální pojištění či náhradu mzdy v době nemoci.

Novela zákoníku práce přináší i další změny. Mezi nejdiskutovanější patří vyplácení odstupného. Člověk, který odpracuje v podniku méně než rok, při propuštění dostane nově jeden průměrný měsíční plat. Pokud bude ve firmě od jednoho do dvou let, náležet mu budou dva platy. Když odpracuje více než dva roky, budou to jako dosud tří průměrných výdělky.

Další změnou je zavedení nového výpovědního důvodu. Zaměstnavatel totiž dostane možnost propustit zaměstnance, který hrubým způsobem poruší v průběhu prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnost. To se nelíbí odborům, podle kterých je opatření protiústavní. Zaměstnanec je totiž za porušení léčebného režimu trestán již odnětím náhrady mzdy, kterou mu zaměstnavatel vyplácí, a člověka nelze trestat dvakrát za totéž pochybení.

Od nového roku se také ze 150 hodin na rok na 300 hodin ročně prodlužuje doba, kterou lze v průběhu jednoho roku odpracovat na základě dohody o provedení práce (DPP).

Další změnou v novele je to, že by pracovní smlouva na dobu určitou neměla přesáhnout tři roky. Nyní maximální doba činí dva roky. U stejného podniku by se neměla opakovat víc než třikrát po sobě. Zaměstnanci, kteří okamžitě zruší pracovní poměr, také mohou v budoucnu dostat od zaměstnavatele při odchodu méně peněz než v současnosti. To znamená, že pokud nebude výpovědní doba smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem prodloužena, dostane náhradu za dva měsíce. V současnosti náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku.

Nově bude možné dočasně přidělit zaměstnance k jinému zaměstnavateli, aniž by přidělující zaměstnavatel byl současně agenturou práce. Dosud totiž mohou zaměstnance dočasně přidělovat pouze agentury práce. Dále novela umožňuje sjednat mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas u všech zaměstnanců. U vedoucích zaměstnanců bude možno tímto způsobem ocenit veškerou práci přesčas, u ostatních zaměstnanců maximálně práci přesčas do 150 hodin v kalendářním roce.

První radikální změny, které přinesly reformy ministra Leoše Hegera, se projevily už 1. prosince 2011. Pacienti platí za den v nemocnici regulační poplatek 100 korun místo 60 korun. A pojištěnci mohou přejít k jiné zdravotní pojišťovně jen jednou za rok s půlroční čekací lhůtou - dříve to bylo možné k prvnímu dni čtvrtletí a bez čekací lhůty.

Od 1. ledna 2012 si poprvé pacienti budou moci připlatit za prvních 18 položek nadstandardní péče (lehčí sádra, lepší oční čočka a některá očkování). Zároveň bude zrušena platba za položku na receptu - pacienti dají 30 korun za celý recept, nikoliv už za každou položku na receptu.

Další změny přijdou od 1. dubna 2012, kdy pacient získá větší práva na informace o svém zdravotním stavu i poskytovaných zdravotnických službách, bude platit ty léky, které nejsou výhradně na recept (cena nebude rozhodovat, původní omezení na léky do 50 korun padlo), vznikne nárok pacienta na podrobnou informaci o prováděném výkonu, pacient si bude moci oficiálně vybrat nemocnici, kde chce být léčen, pacient má právo na další názor (před vážnou operací smí postup operace i diagnózu konzultovat s dalším lékařem, pojišťovna to zaplatí).

Dále se prodlouží dojezdová doba záchranky z 15 na 20 minut, nemocnice jen výjimečně budou smět odmítnout pacienta, nikdy ale pacienta, který je v bezprostředním ohrožení života, očkování proti rakovině čípku uhradí dívkám od 13 do 14 let pojišťovny. Nastanou i změny v umělém oplodnění - pojišťovna uhradí čtyři cykly, když v prvních dvou se zavede jedno embryo. Zůstává i dosavadní varianta tří pokusů za život s více embryi.

Upraví se i pravidla pro anonymní dárce zárodečných buněk. Darovat vajíčko budou moci ženy od 18 do 35 let, muži sperma od 18 do 40 let. Ženy budou moci podstoupit dobrovolnou sterilizaci od 21 let. Ze zdravotních důvodů, třeba při rakovině, ji mohou podstoupit po písemném souhlasu od 18 let, mladší se souhlasem zákonných zástupců, odborné komise a soudu. Léčebnou kastraci půjde od dubna 2012 provést pacientovi po dovršení 25 let, který v minulosti spáchal násilný sexuálně motivovaný trestný čin. Pacientovi v ochranném léčení jen se souhlasem soudu.

V oblasti nemocenského pojištění bude denní výše nemocenského činit 60 % vyměřovacího základu. Nárok na nemocenské vznikne až od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Po dobu prvních 21 dnů pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Tento režim by měl platit až do roku 2013. Současně se ruší odpočet poloviny náhrady mzdy pro zaměstnavatele (odchylky pro malé zaměstnavatele do 25 zaměstnanců).

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – jeho sazba nadále zůstává ve výši 25 % pro zaměstnavatele (z toho na nemocenské pojištění 2,3 %, na důchodové 21,5 % a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) a 6,5 % pro zaměstnance. U osob samostatně výdělečně činných dojde ke zvýšení sazby nemocenského pojištění z 1,4 % na 2,3 %. Základ pro placení pojistného na nemocenské i sociální zabezpečení bude „zastropován“ na 48násobku průměrné mzdy. U pojistného na zdravotní pojištění zůstávají sazby stejné jako v roce 2011 a maximální základ pro placení pojistného činí nadále 72 násobek průměrné mzdy.

Od 1. ledna 2012 budou firmy v Česku trestně odpovědné. Nový zákon dopadá na právnické osoby, které mají v ČR sídlo, podnik, organizační složku, majetek nebo výkon činnosti při spáchání vyjmenovaných trestných činů. Trestný čin se přisuzuje právnické osobě, dopustil-li se jednání jejím jménem, v jejím zájmu či v rámci její činnosti člen statutárního orgánu, osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby, osoba vykonávající řídící nebo kontrolní činnost nebo rozhodující vliv na řízení a za specifických podmínek i zaměstnanec. Trestní odpovědnost přechází na právního nástupce.

Druhy trestů jsou: zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, věci či jiné majetkové hodnoty, peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz účasti ve veřejných zakázkách, soutěžích a koncesním řízení, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku; uvedené zákazy mohou být uloženy na 1-20 let.

Novela trestního zákona řeší rovněž tresty napříč EU. Na odsouzení v členských státech EU se bude nově hledět jako na odsouzení tuzemskými soudy, a to za podmínky oboustranné trestnosti, kterou budou posuzovat samostatně orgány činné v trestním řízení (policie, státní zastupitelství, soudy). Novela dále umožní „automatický“ (bez předchozího posuzování oboustranné trestnosti) zápis informací o odsouzení českého občana jiným členským státem EU do Rejstříku trestů. Notifikovaná rozhodnutí však budou jen v opisech z Rejstříku trestů, nikoliv ve výpisech.

Dále se snižuje četnost vazebního přezkumu – obvinění budou moci opakovat žádost o přezkum nejdříve po 30 dnech od právní moci předchozího rozhodnutí. Stížnost státního zástupce proti propuštění z vazby při zprošťujícím rozsudku nemá nově odkladný účinek, obvinění budou mít ve vazebním řízení právo na osobní výslech, nově bude možné vzdát se obhájce v některých případech nutné obhajoby, novela přináší i další omezení odůvodňování rozhodnutí a umožní použití videokonference k výslechu, mění se úprava odposlechů včetně rozšíření přípustnosti – na shodnou úroveň jako před novým trestním zákoníkem (odposlechy budou možné u trestných činů s horní hranicí trestní sazby minimálně 8 let, dále u trestných činů korupční povahy a dalších vyjmenovaných), obdobné u použití agenta, dochází ke změně u příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků a zkrácené přípravné řízení bude možné u trestných činů se sazbou odnětí svobody do 5 let.

Od ledna mají obce možnost více omezovat hazard. Budou moci zcela zakázat tzv. videoloterijní terminály. Ty, které jsou již v provozu, budou moci zakázat až 3 roky po novele v roce 2015.

Zpřísňují se také požadavky na provozovatele – rozšířením typů her, u kterých je požadován základní kapitál ve výši 100 milionů Kč; ten musí navíc být splacen pouze peněžitými vklady. Posiluje se také průhlednost vlastnické struktury, akcie na majitele nesmí mít nejen provozovatel loterie, ale ani jeho akcionáři, mají-li rovněž formu akciové společnosti.

Novela také podstatně zvyšuje horní hranice pokut, například za provozování her v kompetenci ministerstva financí bez povolení z 0,5 mil. Kč na 10 mil. Kč.

Právní úpravy loterií se dotkne i daňová reforma (zákon o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů), přesněji řečeno 4. část zákona, účinná od 1. 1. 2012. Podle ní se původní odvod z výtěžku nahrazuje odvodem z loterií a jiných podobných her, blížícím se svou povahou dani včetně placení čtvrtletních záloh. Správu odvodu budou vykonávat finanční úřady. Do dvou měsíců po uplynutí odvodového období bude nutné podat odvodové přiznání. Sazba odvodu činí jednotně 20 % pro všechny druhy loterií a her. U výherních hracích přístrojů a dalších technických zařízení poplyne 80 % odvodu obci, 20 % bude příjmem státního rozpočtu. U ostatních druhů loterií a her je určeno 30 % obci a 70 % pro státní rozpočet.