Přesně před 10 lety, v první den roku 2002, bylo v zemích Evropské měnové unie zavedeno hotovostní euro. Kulaté výročí společné evropské měny, kterou se v současnosti platí už v 17 státech, připadá na období, kdy se stále častěji objevují úvahy zpochybňující její další existenci.

Pro bezhotovostní platby se začalo euro používat v lednu 1999. O tři roky později získala evropská měna svou fyzickou podobu a občané dostali do rukou první eurové bankovky a mince.

V době svého vzniku bylo euro vnímáno jako nástroj k dosažení hospodářské stability. Už na počátku ale existovaly i kritické hlasy, podle nichž nemůže měnová unie fungovat v tolika různorodých ekonomikách.

K původnímu tuctu států platících eurem se postupně přidalo dalších pět zemí, včetně Slovenska. Jako poslední země vstoupilo do eurozóny přesně před rokem pobaltské Estonsko.

Nikdo neví, co by rozpad způsobil

V posledních měsících evropská měna skutečně čelí vážným problémům, které souvisejí s vysokým zadlužením některých zemí, zejména Řecka. Jestli jde o pouhé zakolísání, nebo zda jsme svědky začátku konce eura, se možná ukáže již v průběhu roku 2012.

"Vstupujeme do roku 2012 s velmi špatným výhledem a čím dál realnější možností, že některé země eurozónu opustí," uvádí šéf jedné z největších britských bank Standard Chartered Peter Sands. "Nemělo by se to podceňovat, protože nikdo neví, co to přesně způsobí. A to i v případě, že by odešlo jen Řecko," varoval Sands.

Dánsko chce zachránit euro, i když ho dvakrát odmítlo

Uprostřed krize, kdy se nahlas hovoří o konci eura, převzalo předsednictví EU Dánsko od Polska. Kodaň stanovila hospodářskou odpovědnost EU za hlavní cíl svého předsednictví a chce podporovat německou snahu o posílení fiskální disciplíny v Evropě.

Sami Dánové se přitom ve dvou referendech odmítli připojit k euru a vzdát své koruny. Jejich premiérka Helle Thorningová-Schmidtová, která svůj úřad zastává teprve tři měsíce, ale prohlásila záchranu eura za svůj hlavní úkol.