Německá disciplína je pro nás nejlepším receptem proti krizi, řekl Monti Merkelové

Jan Strouhal, editor HN Byznys

Ano, jste tu správně. Dnes opět pokračujeme v informování o dění kolem dluhové krize. A co nás dnes čeká? Tady je agenda:

• v 11:30 se sejde německé kancléřka Angela Merkelová s italským premiérem Mariem Montim. Budou samozřejmě jednat o krizi v eurozóně.

• ve 12:30 představí eurokomisař pro měnové zálěžitosti Olli Rehn kroky vůči několika zemím EU, které porušují rozpočtová pravidla. Jde o Madarsko, Belgii, Polsko a Kypr.

• Ženevské Světové ekonomické fórum bšhem dne představí zprávu o globálních rizicích. Ta se určitě dotkne i dluhové krize.

A některé statistiky, které budou také zajímavé pro trhy:

• v 9:00 vydá Spolkový statistický úřad Německa odhad o vývoji HDP za loňský rok

• v 11:00 z Bruselu dorazí zpřesněné statistiky o vývoji HDP zemí EU za třetí kvartál minulého roku

• ve 20:00 americký FED představí pravidelnou situační zprávu o vývoji ekonomiky, takzvanou Béžovou knihu

Je toho tedy poměrně dost. Jdeme na to...

 Americké akciové trhy v úterý posílily a hlavní indexy Wall Street vystoupily během dne až na maxima za pět měsíců. Investory povzbudily zlepšené vyhlídky komoditního sektoru a příznivé signály globální ekonomiky, což výrazně oživilo akcie těžařských společností a bank.

Dow Jonesův index v newyorském závěru vzrostl o 0,67 procenta na 12.462,47 bodu. Během dne překročil úroveň 12.500 bodů a dostal se nejvýše od 26. července. Širší index S&P 500 stoupl o 0,9 procenta na 1292,08 bodu. Index technologického trhu Nasdaq posílil o 0,97 procenta na 2702,50 bodu.

Nejvíce rostl sektor komodit a materiálů, který čerpal zejména z údajů o silném prosincovém růstu čínského dovozu mědi a z příznivých výsledků hliníkárenské společnosti Alcoa. Silně rostly také akcie průmyslových firem jako Caterpillar, jejíž kurz vystoupil o tři procenta.

Evropa si zahrává s ohněm a její budoucnost na pochybách, pokud krizi nebude brát vážně. Takto kriticky se na adresu politických lídrů EU vyjádřil šéf italské automobilky Fiat a amerického Chrysleru Sergio Marchionne.

Marchionne v proslovu na detroitském autosalonu přiznal, že situace v Evropě v příštích dvou letech negativně ovlivní ekonomické výsledky automobilky. Hledá proto dalšího partnera do je automobilového impéria, aby co nejvíce minimalizoval dopady krize.

Zrodí se další obr mezi automobilkami? Fiat a Chrysler zvažují alianci s francouzským Peugeot Citroën - ČTĚTE ZDE

,,Zahráváme si s ohněm. Jednou z věcí, kterou si musíme uvědomit, je ta, že svět je zcela propojený. Po Evropě se teď chce, aby řešila mnoho otázek. Pokud nezískáme důvěru trhů, budoucnost Evropy je na vážkách," řekl Marchionne.

Petr Kain, redaktor HN

Zatímco některé evropské banky trpí nedostatkem hotovosti, kterou potřebují na zajištění své dennodenní činnosti, společnosti na­opak během krize v obavách z dalšího ekonomického vývoje hotovost hromadily. K největším "střádalům" patří ropný koncern BP či automobilka Volkswagen.

CELÝ ČLÁNEK PETRA KAINA SI PŘEČTĚTE ZDE

Italský premiér Mario Monti před dnešní schůzkou s německou kancléřkou Angelou Merkelovou varoval před antievropskými náladami v Itálii, pokud jeho vysoce zadlužená země nezíská od Evropské unie za svůj úsporný program nějaké výhody, například v podobě snížení úrokových sazeb. Řekl to v rozhovoru pro deník Die Welt, v němž také odmítl samostatný postup Paříže a Berlína při řešení evropských záležitostí.

Monti v interview několikrát zopakoval, že Italové přinesli oběť, když dobrovolně akceptovali radikální škrty prosazované jeho úřednickou vládou. "Pokud Italové nedostanou v dohledné době hmatatelné zisky za svou připravenost k šetření a reformám, vypuknou v Itálii protesty proti Evropě, které se rýsují už dnes. Budou namířeny také proti Německu, které platí za původce netolerance v EU, a proti Evropské centrální bance," míní italský premiér.

"Požaduji po Italech těžkou oběť, tu ale po nich mohou vyžadovat, jen pokud se za ni budou rýsovat konkrétní výhody," doplnil Monti.

Hrubý domácí produkt Německa vzrostl v roce 2011 o rovná 3 procenta. Předběžná čísla dnes zveřejnil Spolkový statistický úřad. Německá ekonomika tak rostla podle  očekávání.

Export naší sousední ekonomiky se meziročně zvýšil o 8,2 procenta, veřejné výdaje vzrostly o 1,2 procent a na investice dalo Německo o 8,3 procenta více než v roce 2010.

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE ZDE

Hlavní evropské akciové trhy otevřely ve středu do červených čísel. Pražská burza není vyjímkou, index PX klesá o 0,14 %.

Evropské komerční banky si přes noc u Evropské centrální banky uložily další rekordní částku. Tentokrát u ní nechaly 485,9 miliardy eur, což je opět rekordní hodnota.

Michal Valentík, investiční stratég ČP Invest

,,Evropa není homogenní celek a v těžkých dobách se to jenom potvrzuje. Každý stát si totiž začne hlídat svůj „píseček“, což se nyní začíná projevovat ve Francii. Evropa je ve světovém měříku bohaté území, proto si může dovolit i chybné projekty jako je jednotná měna. Ovšem všechno má své meze."

CELÝ BLOG MICHALA VALENTÍKA SI PŘEČTĚTE ZDE

Vláda ČR schválila vydání státních dluhopisů za 101,3 miliardy korun, které budou využity na úhradu části letošního schodku státního rozpočtu. Návrh, který ministerstvo financí předkládá každoročně, vychází ze zákona o státním rozpočtu pro letošní rok. Ten počítá se schodkem rozpočtu 105 miliard korun. Zákon umožňuje splatnost dluhopisů až 55 let. 

,,Navrhovaný zákon je technické povahy a jeho schválení je nezbytným předpokladem pro vydání státních dluhopisů ke krytí části rozpočtovaného schodku státního rozpočtu na rok 2012," uvedlo MF.

Statistiky přicházející z eurozóny čím dál více připomínají začátek dvojité recese. Řekl to nositel Nobelovy ceny za ekonomii roku 2009 Nouriel Roubini v rozhovoru pro list The Economic Times. dodal, že současná úsporná opatření, které prochází evropskými zeměmi, ještě více zhorší ekonomické podmínky eurozóny. Ta tak například ztratí konkurenceschopnost.

Roubini pak také na otázku ohledně případného rozpadu eurozóny odpověděl, že její konec nečeká v tomto roce. Podle něj se ale ve střednědobém horizontu 3 - 5 let mohou některé zěm rozhodnout, že z eurozóny vystoupí. V tom případě by mohl nastat konec eura.

CELÝ ROZHOVOR LISTU ECONOMIC TIMES V ANGLICKÉM JAZYCE SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

A teď pár "dobrých" zpráv z Itálie. Tamní veřejný dluh se na konci třetího čtvrtletí minlulého roku snížil k 4,3% HDP ve srovnání s 4,6 % ve stejném období roku 2010. Cíl italské vlády je poměr veřejného dluhu k HDP snížit na 3,8 % v tomto roce. Itálie proto přijala úsporná opatření, která by měla dosažení tohoto cíle zajistit. Úsporné balíky přijala země dohromady tři.

Mario Monti se ale dnes nechal slyšet, že za tuto "oběť" bude chtít od EU odměnu, o čemž se v této on-line reportáži dočtete níže.

Nová smlouva Evropské unie, která by měla Evropu více fiskálně sjednotit, v sobě bude zřejmě obsahovat klauzuli, podle které by země nemusely dodržovat vyrovnaný schodek rozpočtu (vyrovnaný je trochu zavádějící, je povolená tolerance schodku 0,5 % k HDP, pozn. red.), a to během doby ekonomického poklesu nebo nepředvídatelných událostí. Vyplývá to zpracovní verze smlouvy, kterou získala agentura Reuters.

Banka HSBC vydala žebříček největších ekonomik světa. Ne ale za loňský rok, ani za letošní. Banka se podívala do budoucnosti a žebříček se tak vztahuje k roku 2050.

Tady je pořadí prvních deseti:

1) Čína

2) USA

3) Indie

4) Japonsko

5) Německo

6) Velká Británie

7) Brazílie

8) Mexiko

9) Francie

10) Kanada

Řekové chtějí zavést retroaktivní kolektivní klauzule ke každému vydanému dluhopisu, píše Wall Street Journal, který má tuto informaci od MMF, EU a ECB. Smyslem této klauzule je, že pokud 75 % všech věřitelů Řecka bude souhlasit s odepsáním určité části dluhu, o které se ještě vyjednává, toto odepsání pak bude povinné i pro zbylou čtvrtinu věřitelů. 

,,Ano, chtějí tyto klauzule zapracovat k vydaným bondům, ale nezbytně je nechtějí použít," řekl zdroj listu WSJ.

Mezitím ještě z Řecka přicházejí zprávy, že se jeho vyjednavači blíží ke zdárnému konci ve vyjednávání s věřiteli. Kolik procent ale odepíší, je zatím otázkou. Jisté je jen to, že to bude nejméně 50 %.

Evropští politici pak začínají přiznávat, že Řecko bude potřebovat další peníze, než které mu byly přiděleny.

Pražský akciový trh dopoledne mírně oslabil. Hlavní index PX klesá o 0,62 procenta na 892,3 bodu. Burzu táhly dolů především akcie energetické skupiny . Bankovní emise a naopak mírně posílily.

Podle Pavola Mokoše z Patria Direct pražská burza mírně ztrácí, když investoři na západoevropských burzách vybírají zisky po zprávách o tom, že ratingová agentura Fitch by mohla snížit rating Itálie.

Evropská komise ostře kritizovala Maďarsko kvůli nedodržování rozpočtových pravidel. Budapešť, nad níž se tak vznáší riziko uvalení sankcí, podle Bruselu neudělala dost v boji proti přílišnému rozpočtovému schodku. Ten dlouhodobě překračoval "povolená" tři procenta hrubého domácího produktu.

"Fiskální disciplína je klíčová k posílení důvěry v našich veřejných financích," zdůraznil eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn.

Maximální povolenou výši rozpočtového schodku v současnosti porušuje naprostá většina členských zemí EU. Evropská komise, která v EU dohlíží na dodržování pravidel, s nimi kvůli tomu také vede patřičné právní procedury. Hodnotí, zda činí dost na snížení schodků na patřičnou úroveň.

Před tiskovou konferencí Angely Merkelové a Maria Montiho v Berlíně se podívejme v rychlosti na Řecko. Tamní ministr Michalis Chryssochoidis totiž uvedl, že schodek rozpočtu za loňský rok bude ve výši 9,6 % HDP. Je to tedy zhruba o půl procentního bodu více, než je vládní cíl.

Řecký ministr financí pak doufal, že loňský schodek bude dokonce jen ve výši 7,5 % HDP.

Jan Strouhal, editor HN Byznys

Angela Merkelová s Mariem Montim si dávají na čas. Tiskovou konferenci měli začít už ve 13:00, ale stále po nich není vidu, ani slechu.

Já už to čekání nevydržím, takže předávám pomyslné žezlo našemu kapitánovi byznysové lodi Liboru Akrmanovi. To bude koncert! A těším se na příště.

Libor Akrman, vedoucí editor HN Byznys

Díky Honzovi za bezva dopolední práci, ale konec chození kolem horké kaše, jdeme přímo do nitra dění. Právě začíná tisková konference kancléřky Merkelové a premiéra Montiho.

Kancléřka Merkelová začíná zopakováním závěrů z pondělního setkání s francouzským prezidentem Sarkozym. Podle tehdejších i dnešních slov je velká šance na to, aby dohoda o fiskální integraci byla dokončena do konce ledna.

Zároveň Merkelová vyzývá Itálii, aby provedla rychlá a důležitá opatření v rámci strukturálních a rozpočtových reforem.

Příští summit EU se podle ní nebude soustředit pouze na rozpočtové deficity, ale bude také rozebírat možnosti podpory ekonomického růstu v Evropě.

Německá kancléřka vysvětlila také 45minutové zpoždění tiskové konference. Důvodem podle ní nebyly rozepře s jejím protějškem Montim, ale "protože toho bylo hodně, o čem debatovali."

Kromě plánů na podporu růstu v eurozóně, státníci rozebírali také způsoby této podpory, aniž by to stálo něco navíc - tedy strukturální možnosti.

Italský premiér Mario Monti začíná svůj proslov slovy, v nichž ujišťuje, že Itálie bude úzce spolupracovat s Francií a Německem na vyřešení eurokrize.  Všichni tři lídři již mají naplánovánou schůzku na 20. ledna.

"Německá disciplína je tím nejlepším receptem na překonání evropské dluhové krize," tvrí Monti. Podle něj již Itálie provedla řadu úsporných opatření a země již není v nebezpečí.

Merkelová: "Od začátku říkáme, že v rámci velkých ekonomik v EU chceme úzce spolupracovat, zvláště v eurozóně. Nemusím zdůrazňovat, že to neznamená to, že chceme vyloučit ekonomiky, které nejsou dost velké, ale věřím, že je to zvláště důležité pro nás pro všechny, kdo přispíváme ke stabilizaci eurozóny...

...chci také zdůraznit, že jsou opatření, která stojí peníze a opatření na podporu růstu, která se odehrají v oblasti strukturálních změn. Proto je důležité, abychom mluvili o změně zákonů hlavně na trhu práce v jednotlivých zemích.

V politice nikdy nelze mluvit o "posledních reformách" - svět se neustále mění a musíme se neustále přizpůsobovat... Evropu budeme v budoucnu potřebovat více, než méně..."

Monti: Německo i Itálie mají shodně zájem na urychlení růstu v eurozóně. Nutností je podle něj silnější a lepší jednotný trh.

Podle Montiho je také třeba přiěřeně snižovat úrokové sazby a prohloubit integraci EU. "Věřím, že finanční trhy uznají snahy a opatření, která Itálie provádí," dodal italský premiér.

Merkelová: "EU dále poroste i s dalšími novými členy ...Evropská populace a ekonomický vliv se v globálním měřítku zmenšuje. Pokud chceme zůstat bohatí, musíme být více konkurencechopní... jednotná Evropa je pro Německo výhodou."

...první letošním úkolem pro eurozónu je dořešení druhého programu na záchranu Řecka a dokončení vyjednávání s bankami, abychom se mohli koncetrovat na strukturální problémy eurozóny."

Monti se otřel i francouzsko-německý záměr na zavedení daně z finančních transakcí (tzv. Tobinova daň) v EU.podle něj její zavedení má smysl a použil i zajímavé přirovnání:

"V roce 1980 jsem se setkal s profesorem Tobinem (pozn. který je považován za duchovního otce výše zmíněné daně), který mi řekl, že daň je jako lochneská příšera, která se neustále objevuje a zase mizí."

"V příštích dnech nás čeká velký balík liberálních reforem," dodal

I dnes kurz eura vůči dolaru reagoval na projevy stáníků oslabením, ale bylo to méně než v pondělí při projevu Merkelové a Sarkozyho. Euro krátce oslabilo por úroveň 1,27 EUR/USD, aby se nad ní zase vrátilo.

A ještě jednu věc jsem z tiskové konference Merkelové a Montiho vynechal. Kancléřka prohlásila, že Německo by mohlo v rámci vstřícnosti a vyslání signálu trhům více přispět do stálého evropského fondu ESM.

A dodala také, že německá vláda souhlasí s tím, aby daň z finančních transakcí byla zavedena v EU, i přesto, že nad tím právě v unii nepanuje shoda.

Libor Akrman: Resumé Merkelové trojboje: Je třeba...

Tak máme za sebou třetí klíčovou, zásadní, důležitou a já nevím jakou ještě schůzku kancléřky Merkelové s dalším klíčovými hráči v partii dluhové krize (v pořadí Sarkozy, Lagardeová, Monti - 2 Francouzi a Ital na závěr - inu všechny cesty "vedou" do Říma - napadá mě).

Po její schůzce se Sarkozym a Montim jsme se dočkali tiskové konference, na nichž jsme se dozvěděli hlavně, co je třeba a co je v plánu pro další budoucnost eurozóny. Možná lepší odpovědi mohlo přinést setkání dvou mocných žen (Merkelová a Lagardeová - šéfka MMF), kde se zřejmě  točilo vše kolem Řecka, nicméně o tom se lze jen dohadovat, neboť výstup ze setkání nebyl. V tomto případě by asi neprošly závěry typu "je třeba...", což je u politiků (již více než rok) běžné.

Nezbývá než čekat na další mítink, schůzky a setkání. Ta nejbližší by měla být již 20.ledna, kdy se setkají lídři Německa, Francie a Itálie najednou - takže závěry ze dvou dnů, která zazněla dnes a předevčírem - uslyšíme najednou... Každopádně je třeba se sejít.

Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn má dnes napilno. Poté co se ozval kvůli Maďarsku, na které se jeho ústy dnes snesla kritika ze strany Evropské komise, poslal vzkaz i Španělsku.

Rehn vyzval tamní vládu, aby neprodleně pokračovala v zavedení dalších reforem, které povedou ke snížení nezaměstnanosti, která je nejvyšší v EU, a zaměřující se na snížení fiskálního deficitu.

HN Byznys se zeptal analytiků, jak hodnotí výsledky, resp. vyjádření Merkelové a Montiho po dnešní schůzce:

Miroslav Frayer, Komerční banka

Zajímavým prohlášením A. Merkelové bylo to, že Německo bude připraveno zaplatit více kapitálu při zahájení fungování fondu ESM, na což euro reagovalo mírným zpevněním. Nejednalo se ale o žádné silné vyjádření, protože vzápětí opět začalo oslabovat. Myslím si, že případné navýšení prostředků bude ještě ve velké míře diskutováno, protože to Merkelová podmínkovala součinností i s ostatními zeměmi, takže diskuse budou určitě pokračovat.
Problém, který ale nyní opravdu hoří, je Řecko. K tomu ale nic konkrétního nezaznělo.
Celkově ale komentáře nepřinesly nic závratného. Merkelová se snaží přesvědčit trhy, že se na summitu EU na konci ledna skutečně podaří najít kompromis a taková opatření, která by vyvedla Evropu z dluhové krize. Musíme si počkat na výsledky jednání na tomto summitu, potom se zřejmě dočkáme i silnější reakce na trzích.

Jan Bureš, Poštovní spořitelna

Postoj italského premiíre Montiho považuji za správný. Je čas posunout se za debatu o pouhých úsporách v národních rozpočtech. Problémem dlouhodobě nesolventních zemích (Řecko, Portugalsko) jsou strukturální deficity veřejných financí a běžných účtů platební bilance, které odrážejí velice nízkou konkurenceschopnost těchto ekonomik.
V řadě ekonomik by bylo na místě urychleně přijmout reformy na trhu práce a nezvyšovat dál zdanění pracovní síly, a to nehledě na krátkodobé fiskální dopady v jejichž mantinelech uvažuje MMF.
Pokud má euro vydržet, bude muset ECB navíc po delší dobu tolerovat vyšší německou inflaci, která může reálně zhodnotit německou euro-marku a oslabit euro-drachmu, aniž by muselo dojít k rozpadu měnové unie.

Pavel Sobíšek, UniCredit Bank

Registruji snahu zdůraznit všechny pozitivní momenty v boji s dluhovou krizí (fondy EFSF/ESM, úsporné rozpočty vlád, ekonomické reformy v Itálii). Fianční trhy ale teď prioritně zajímá spíš osud Řecka a schopnost jižního křídla eurozóny umísťovat na trhu dluhopisy. Reakce na jinak chvályhodné snahy Německa tedy zůstává chladná.

Současné ekonomické a sociální otřesy hrozí zvrátit přínos, který si svět v posledních letech vydobyl díky postupující globalizaci. Varuje před tím zpráva Global Risks 2012, kterou dnes vydalo Světové ekonomické fórum (WEF). K hlavním rizikům za posledních deset let patří chronická fiskální nerovnováha a prohlubující se nerovnost v příjmech.

"Poprvé za mnoho generací zjišťujeme, že řada lidí už nevěří, že jejich děti se budou mít lépe, až vyrostou," poznamenal šéf WEF Lee Howell, který se na zprávě podílel. "Ty problémy jsou akutní především v průmyslových zemích, které byly v minulosti zdrojem značné důvěry a smělých myšlenek," dodal.

Problémy, které má řada zemí ve fiskální oblasti, stejně jako nerovnost v příjmech, ohrožují růst globální ekonomiky. Podle zprávy totiž bývají zdrojem nacionalismu, populismu a protekcionismu. A to v době, kdy je svět pořád ještě náchylný k systémovým finančním šokům a potenciálně také vůči potravinové krizi a nedostatku pitné vody.

Zpráva se opírá o poznatky 469 expertů a zástupců nejrůznějších odvětví. Zjišťuje například, že naléhavější než obavy o životní prostředí jsou nyní obavy socioekonomického charakteru.

Denní souhrn Miroslava Adamkoviče, anayltika Komerční banky

Evropské burzy mažou část úterních zisků poté, co ratingová agentura Fitch uvedla, že pro zastavení dluhové krize musí ECB zvýšit objem nákupů vládních dluhopisů. Německý statistický úřad navíc uvedl, že největší ekonomika eurozóny je na hraně recese.
Nervozita na trhu je spojená také se zítřejší aukcí španělských a italských vládních dluhopisů, přičemž požadovaný výnos dnes v obou případech rostl.
Ze sektorového hlediska se nedaří ropným firmám, kde například akcie Repsolu upisují 5 % poté, co firma prodala část držených vlastních akcií s diskontem proti včerejšímu závěru.

Na jiném místě našeho webu můžete sledovat i jednu nekrizovou reportáž. Redaktor HN Petr Lukáč je přítomen na semináři Centra pro ekonomiku a politiku na téma: "Domy s nulovou spotřebou energi - Geniální návrh, nebo nesmyslná regulace EU?". Tento seminář moderuje prezident Václav Klaus a diskutujícími jsou Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu a obchodu, europoslanec Ivo Strejček (ODS), profesor Českého vysokého učení technického Karel Kabele a redaktor serveru Parlamentní listy Lukáš Petřík.

Pražská burza se po dni vrátila do červených čísel. Dolů zamířily hlavně oba bankovní tituly a elektrárenský ČEZ.

Hlavní index PX dnes klesl o 0,81 procenta na 890,6 bodu.

Podle Miroslava Adamkoviče z Komerční banky měly největší podíl na oslabení indexu PX po sníženém doporučení akcie ČEZ. Analytici banky JPMorgan snížili jejich cílovou cenu na 900 Kč z 980 Kč a rovněž doporučení snížili na "neutrální".

Akcie ČEZ dnes oslabily o 2,52 % na 777,90 koruny. Komerční banka klesla o 1,82 % na 3186 korun a Erste Group Bank ztratila 1,43 % na 316 korun.

Z větších emisí se dnes dařilo zejména Telefónice a pojišťovně VIG. Akcie mobilního operátora posílily o 0,26 % na 391 korun a akcie VIG zdražily o 1,66 % na 790 korun. Nejvíce dnes stouply cenné papíry technologické firmy KIT digital, a to o 2,52 % na 183 korun.

Europoslanci kritizují poslední návrhy vznikající smlouvy o rozpočtové kázni a disciplíně, na jejímž vzniku se ve snaze zachránit eurozónu dohodla v prosinci většina zemí EU.

Podle trojice vyjednávačů Evropského parlamentu, na které se dnes odkazuje agentura AP, by takový text prý nemusel být v souladu s existujícími smlouvami o EU.

Podle německého lidoveckého europoslance Elmara Broka, italského socialistického europoslance Roberta Gualtieriho a jeho belgického liberálního kolegy Guye Verhofstadta ale poslední návrh nezajišťuje, že rozhodnutí o uplatňování nové smlouvy budou přijímána normálními procedurami, s jakými kvůli zajištění demokratických principů počítají současné smlouvy EU.

Problém je například s tím, že rozhodnutí jsou stále častěji přijímána šéfy států a vlád na summitech, kterým nicméně mnohdy dominují lídři Německa či Francie. Následně jsou pak předkládána formou ber nebo nech být národním parlamentům. Europoslancům například také vadí, že v návrhu není "cestovní mapa" k zavedení eurobondů. Nedostatečně jsou prý také zapracovány jejich požadavky týkající se role parlamentu a Evropské komise.

V návrzích se rovněž změnil počet zemí, které by musely smlouvu ratifikovat, aby mohla vstoupit v platnost. Před Vánocemi se hovořilo o pouhých osmi zemích, následně to bylo navýšeno na 15. Nyní je to v poslední verzi 12.

Parlament bude postoj k nové smlouvě přijímat na zasedání příští týden ve Štrasburku.

Češi stále pesimističtěji hodnotí ekonomickou situaci své země. Zatímco jako dobrou ji vidí jen sedm procent dotázaných, jako špatnou či velmi špatnou ji v prosincovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) označilo 67 procent dotázaných.

Z časového srovnání vyplývá, že proti předchozímu šetření z listopadu 2011 vzrostl na počátku loňského prosince podíl negativního hodnocení současné ekonomické situace ČR o čtyři procentní body, proti říjnu 2011 o šest a v porovnání se začátkem roku dokonce o 15 procentních bodů.

"Aktuální hodnocení se tak již fakticky vrátilo k úrovni, kterou naše šetření zaznamenávala v období vrcholící ekonomické krize na přelomu let 2009 a 2010, ačkoli současný podíl negativního hodnocení stále ještě zůstává pět procentních bodů pod svým tehdejším absolutním maximem z března 2010," komentovali výsledky autoři průzkumu.

Ukončujeme dnešní on-line reportáž, večer se už žádná výzmaná zpráva či událost neočekává. Zítra ráno budeme opět pokračovat.

Na závěr si shrneme dění na burzách:

Pražská burza klesla o 0,81 %, dolů ji táhly oba bankovní tituly a ČEZ.

Evropské akcie dnes neudržely růst a oslabily po zprávě ratingové agentury Fitch. Ta zkritizovala ECB za nedostatečnou aktivitu a uvedla, že pokud se to nezmění, čeká euro kolaps.

Wall Street začal obchodování poklesem, v průběhu dne se však ztráty snižovaly.