Daniel Křetínský (36)

Vzdělání:
V roce 1998 zakončil studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (titul JUDr. získal v roce 1999).

Kariéra:
Do roku 1999 působil v brněnské advokátní kanceláři Gottweis & Partner. Od roku 1999 do roku 2009 pracoval ve skupině J&T. Nastoupil jako právník, roku 2003 se stal partnerem se zaměřením na korporátní financování (v rámci ČR) a na starost dostal i celou oblast energetiky. V roce 2009 se stal šéfem představenstva a spolumajitelem Energetického a průmyslového holdingu.

Soukromí:
Jeho matka je též právnička, otec je vedoucím katedry teorie programování na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity.

Ekonom v iPadu

Ekonom (včetně tohoto článku) si můžete přečíst i na vašem iPadu.

APLIKACI STAHUJTE ZDE.

To, že se Daniel Křetínský, původem právník, během několika málo let naučil mistrně ovládat celý sektor energetiky, si týdeník Ekonom ověřil na vlastní kůži. Už asi po pěti minutách našeho rozhovoru nám záhadně "vysál" energii z nových baterií obou našich diktafonů.

Nenápadný miliardář působící dojmem dobře vychovaného hocha, jenž si dává pozor na jazyk, má v oblasti těžby uhlí, výroby elektřiny a teplárenství další "žraločí" úmysly, které se s obrazem neagresivního "slušňáka" příliš neslučují.

Jeho cílem je, aby se skupina EPH, jejíž je spolumajitelem a šéfem, v době všeobecné krize prodrala mezi evropskou energetickou špičku. Kvůli tomu se spolu s dalšími dvěma akcionáři (J&T a PPF) chystá utratit za nové akvizice relativně velké peníze.

"Částka, kterou jsme schopni během následujícího roku investovat, může přesáhnout tři miliardy eur," říká Křetínský v rozhovoru pro týdeník Ekonom o další plánované akumulaci energetického majetku. Přibližně miliarda by měla být z vlastních zdrojů, dvě půjčené.

Co je nyní vaším hlavním cílem v oblasti energetiky?

Dosáhnout stavu, kdy bude EPH standardní integrovanou skupinou s dobrou pověstí u zákazníků, s dostatečným zastoupením regulovaných aktiv a pravidelně bude dosahovat nejméně jednu miliardu eur EBITDA (zisk před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací - pozn. red.). Mohli bychom se pak porovnávat s dvojkami či trojkami z velkých evropských zemí, třeba s EnBW v Německu či s národními šampiony z menších zemí, jako jsou Slovenské elektrárne či s polským lídrem PGE. To by byl velký úspěch, který není nereálný.

Jak jste na tom s ukazatelem EBITDA nyní?

Čistě v energetice je to na úrovni mírně nad 300 milionů eur, přičemž rozvojem stávající činnosti - bez nových akvizic - jsme schopni se dostat přibližně na 400 milionů eur.

Do miliardy ale máte pořád ještě dost daleko. Kde chcete nakupovat?

Hlavní priority jsou dvě - regulovaná aktiva v Česku a na Slovensku a hnědouhelné elektrárny v Německu. Tento záměr souvisí s německými hnědouhelnými doly Mibrag, kde právě navyšujeme podíl na 100 procent.

Mibrag je dnes, kdy se u našich západních sousedů dost zásadně mění energetická politika, ohrožen rizikem nepokračování odběru uhlí nynějšími zákazníky. Tomu musíme předejít vertikální integrací - koupit existující elektrárny, které budou odebírat právě uhlí z Mibragu.

V rámci Mibragu chcete ale stavět i úplně novou elektrárnu.

Musíme usilovat o výstavbu nové elektrárny, protože jinak je budoucnost Mibragu velmi ohrožena. Dnes má dvě těžební lokality, jedna je United Schleenhain, druhá důl Profen. A právě Profen potřebuje získat nového zákazníka, aby měl dlouhou perspektivu. Kdyby jej nezískal, musel by začít rekultivovat a namísto kladného cash flow by začal generovat záporné a naše nedávná akvizice 50 procent Mibragu od ČEZ by byla velmi silně ztrátová.

Teď budeme jednat s celou řadou partnerů v Německu a hledat způsob, jak vytvořit optimální konsorcium, které bude řešit, kdo investuje peníze a kdo bude z elektrárny odebírat elektřinu. Především potřebujeme dlouhodobé partnery na odběr elektřiny, protože Mibrag sám nemůže nést plné tržní riziko. Je to tedy zásadní záměr a my musíme najít schéma, jak to realizovat. Na tom se teď intenzivně pracuje.

Dnes je už veřejným tajemstvím, že se na Slovensku zajímáte o koupi Slovenského plynárenského průmyslu, klíčového distributora plynu na Slovensku a také provozovatele plynovodu...

To asi nemohu zcela popřít, ale mohu vyloučit, že by jakákoli transakce proběhla v krátké době. Dokud na Slovensku nebude po předčasných volbách a nebude ustanovena nová vláda, nestane se v této věci nic podstatného. Byli bychom neradi, kdybychom byli zataženi do nějakých předvolebních politických debat. Bohužel se to přes toto naše rozhodnutí částečně a zcela neoprávněně stalo.

Myslíte jako skupina Penta v rámci slovenského skandálu "Gorila"?

S Gorilou naše rozhodnutí nic společného nemělo, ale dopředu jsme věděli, že před parlamentními volbami není rozumné o podobném tématu jednat. To platí obecně.

V Polsku, kde vlastníte černouhelnou těžební společnost Silesia, už žádné investiční příležitosti nevidíte?

Momentálně věřím akvizicím v Česku, na Slovensku a v Německu. Polsko by mohlo přijít v nějaké druhé vlně, nejdříve v letech 2014 či 2015. Nyní se nám zdá, že tam vládne neoprávněný optimismus ohledně hodnoty energetických aktiv. Poláci mají celou energetiku postavenou na uhlí, aniž by do svých kalkulací plně promítali dopad emisních povolenek. I při ceně povolenky sedm eur - přičemž jsem si jist, že Evropská komise se vynasnaží, aby stála více - to výrazně ovlivní ekonomiku polských černouhelných elektráren. A ty elektrárny se dostanou pod tlak.

Mimo jiné se dnes v Polsku staví nové černouhelné elektrárny, to jinde v Evropě nevidíte. Navíc často na místech, která nejsou vůbec optimální, jsou daleko od dolů, třeba ve středním Polsku. Můžeme se pozastavovat i nad tím, že významná část privatizací končí prodejem jinému státnímu podniku. Jsem ale přesvědčen, že se tato situace změní.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 20 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.

Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru