Itálie se snaží dostat z dluhové krize pomocí škrtů. Ty vás nezachrání, vzkazuje Fitch

Největšímu internetovému obchodu na světě Amazon.com klesl ve čtvrtletím čtvrtletí čistý zisk o 57 procent na 177 milionů USD (3,4 miliardy Kč). Důvodem byly vyšší provozní výdaje. Tržby naopak rostly.

Příjmy stouply o 35 procent na 17,4 miliardy USD. Zaostaly však za odhady analytiků, kteří v hlavní nákupní době před Vánocemi očekávali tržby 18,3 miliardy USD.

Prodej čteček elektronických knih a tabletů Kindle se proti čtvrtému čtvrtletí 2010 téměř ztrojnásobil. Firma však, jako obvykle, neposkytla přesné údaje o prodeji přístroje. Tablet Kindle Fire je reakcí Amazonu na oblíbený iPad firmy Apple. Prodávat se začal v listopadu.

Amazon využívá Kindle k podpoře prodeje digitálního obsahu, jako jsou elektronické knihy, hudba, filmy a aplikace. Generální ředitel Jeff Bezos dodal, že Kindle byl neprodávanějším zbožím Amazonu před Vánocemi v USA i v Evropě.

Japonští investoři setřásli vliv nepříliš příznivých výsledků velkých vývozců jako Honda Motor a nechali se vést optimistickým výhledem trh - tamní akciový trh mírně rostl.

Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 povyrostl o 0,1 procenta na 8809,79 bodu. Minulý měsíc získal 4,1 procenta a zaznamenal nejziskovější leden za posledních 13 let. Investoři čekají, že index bude nyní směřovat k dobytí hranice 9000 bodů.

Analytici poukazují na to, že na trh by mělo přijít množství investic, odkládaných dosud kvůli nejistotám ohledně čtvrtletních firemních výsledků a obav z dluhové krize v eurozóně.

"S rozplýváním těchto nejistot získávají investoři větší důvěru a zvýšený optimismus dávají najevo penězi," řekl agentuře Reuters Stefan Worrall z tokijské pobočky Credit Suisse.

Německá kancléřka Angela Merkelová zahujuje svou návštěvu Číny. V Pekingu by měla pobýt celkem tři dny. Cílem její cesty je především obnova důvěry Asie v eurozónu.

"Čínu budou jistě zajímat výsledky našeho prvního letošního summitu," napsala v oficiáním prohlášení. Merkelová se setká s čínským premiérem a na programu má i schůzky s tamními investory.

Především dobrá čísla z čínského průmyslu podpoří v úvodu akcie i na evropských burzách. Evropu dnes čeká aukce německých (6,53 miliardy dolarů) a portugalských (1,3 miliardy dolarů) dluhopisů.

Futures kontrakty na londýnský FTSE 100 rostou aktuálně o 28 bodů, na DAX o 39 bodů a na CAC 40 o 25 bodů.

"Domnívám se, že je na akciových trzích určitý prostor pro vybírání zisků po předchozích dnech růstu, nicméně zatím převažuje nákupní nálada a optimismus. Důvodem pro pokles by mohlo být  zhoršení situace v Řecku, popř. v jiných evropských zemích."

Aleš Jandejsek, Cyrrus

Fiskální pakt, který se český premiér Petr Nečas zdráhá přijmout, je nejnovějším pokusem eurozóny nastavit takový systém kontroly národních rozpočtů, který umožní přežití společné měny. Všechny předchozí pokusy totiž selhaly.

Na nedostatečné vůli a prakticky neexistujících sankcích. Na ty schválený fiskální pakt myslí, i když hlavní kritérium v podobě strukturálního deficitu je dost pružné. Největším problémem celého plánu ovšem je, že rozpočty nejsou jedinou ani hlavní příčinou současných potíží periferie eurozóny.

"Závěry summitu míří směrem, který je zbytečný, fiskální disciplínu si totiž na státech již vynutily finanční trhy," tvrdí ekonom Pavel Kohout, ředitel pro strategii společnosti Partners. Podle Kohouta je evropská krize jen z menší části krizí veřejných financí. Důležitější roli při jejím vzniku hrály potíže bank a dlouhodobé nerovnováhy platební bilance.

Cílem EU je nyní srazit schodky státních financí pod 0,5 procenta ročního HDP. Nejde však o prostý rozdíl mezi příjmy a výdaji státu, nýbrž o strukturální deficit, který záleží také na tom, v jaké fázi hospodářského cyklu země je. Jde vlastně o schodek, jaký by ministr financí vykázal za situace, kdy ekonomika normálně roste. To hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš považuje za rozumné. "Otupuje to tlak na vlády států, které jsou v recesi," říká Bureš.

Druhou stranou mince může být určení normálního růstu ekonomiky u zemí, jejichž situace se výrazně změnila. Například Irsko bylo historicky zvyklé v evropském kontextu na velmi vysoký růst, a přitom vůbec není jasné, zda s takovou expanzí může počítat nadále. Potom je možné část ve skutečnosti strukturálního deficitu vydávat za deficit cyklický, který při zrychlení růstu odezní. "Zde je dost zásadní prostor pro manipulace," připouští pružnost pravidla Bureš.

Celý článek Luďka Vainerta najdete v dnešních Hospodářských novinách.

Mezinárodní měnový fond evidentně není spokojen s výsledky prvního záchranného balíku z jara 2010, který za úvěry v globálně rekordní sumě 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč) vyžadoval po Řecku drastické škrty výdajů a zvyšování daní.

To vedlo k těžkým sociálním nepokojům a k prohlubování ekonomického propadu, který dál podkopal veřejné finance a nutil Atény k dalším a dalším úsporným krokům se stejně neblahými důsledky. Razantní úspory bez ohledu na ekonomiku si vynucovalo zejména Německo.

"Budeme muset poněkud zpomalit, co se týče adaptace veřejných financí, a pohnout rychleji - mnohem rychleji - se zaváděním reforem," řekl šéf inspekčního týmu Mezinárodního měnového fondu Poul Thomsen.

Zástupce MMF sdělil, že "trojka" mezinárodních věřitelů, tedy vedle fondu zástupci Evropské komise a Evropské centrální banky, jsou už ke sjednání druhého záchranného programu v předpokládané sumě 130 miliard eur velmi blízko. Atény potřebují nové peníze už příští měsíc, jinak hrozí zemi vyhlášení platební neschopnosti. "Jednání o programu bude dokončeno velmi brzy, je to otázka dní," řekl Thomsen.

K mezivládní smlouvě o rozpočtové unii (říká se jí „kompakt“) se Česká republika rozhodla na pondělním summitu EU spolu s Británií nepřipojit.

Pokud komentátor analyzuje nějaké rozhodnutí vlády, měl by vyjmenovat všechna pro a proti. Zde však žádná PRO nenalezneme, i kdybychom se na kousíčky krájeli. Je snad pro tento stát užitečné či důležité, že se dohoda nelíbí panu prezidentovi? Je snad premiér Klausův pohůnek?

Nebo jde snad o to, že smlouvu nechtějí komentátoři Lidových novin, kteří si připadají jako tvůrci zahraniční politiky ODS? Nebo že se kontrolování rozpočtu v Bruselu nelíbí různým šíbrům a zlodějům přisátým na zdroje od českých daňových poplatníků? A že se nemůžeme zúčastnit summitů eurozóny? A proč bychom měli, když v eurozóně nejsme? A proč to Polákům nevadí apod.?

Žádné PRO tedy nenajdeme. Můžeme si pouze argumenty rozdělit do skupiny „je to spíše jedno, alespoň zatím“ a do skupiny „je to možná důležitá křižovatka českých dějin“.

CELÝ KOMENTÁŘ JANA MACHÁČKA - NAJDETE ZDE

Prosincová nezaměstnanost znovu ukázala na propastné rozdíly mezi členskými zeměmi eurozóny. Zatímco v Německu poklesla nezaměstnanost na 5,5 % (nejnižší úroveň za posledních dvacet jedna let), v Itálii se šplhá na osmiletá maxima (8,9 %) a ve Španělsku atakuje těžko uvěřitelných 23 %.

Podobný vývoj nejen skrze trh práce vidíme v eurozóně poslední dva roky. Jenom dokládá, jak těžké je uvnitř měnové unie obnovit konkurenceschopnost, pokud vaše hospodářské cykly úplně neladí s Německem. Nic na tom nezmění ani nově přijatý fiskální pakt. Ten možná příště včas praští přes prsty chronické rozpočtové uličníky jako Řecko.

Hlubší problémy, které mají původ v různé konkurenceschopnosti členských zemí euro-klubu a v nemožnosti nastavit měnovou politiku potřebám slabších (nižší sazby, slabší kurz), ale neřeší. Zaostávání v konkurenceschopnosti byl dlouhodobý proces, který se v řadě případů nijak negativně neodrážel v hospodaření jednotlivých států (Španělsko, Irsko), ale pouze v narůstajícím zadlužením bank, domácností nebo podniků.

Názorným příkladem jsou Španělsko a Irsko, kde problém spadl na bedra státu až s krachem banky Lehman Brothers. Až dluh bank spolu se ztrátou pracovních míst v bankovnictví a stavebnictví katapultoval přebytkový irský i španělský rozpočet do závratných deficitů.

Zveřejnění čísel o nezaměstnanosti bude na konci týdne také na programu v USA. Tam předstihové indikátory ukazují na další slušný nárůst pracovních míst (okolo 200 tisíc), což mohou trhy přijmout s úlevou. Na druhé straně, pohled k nám domů do Česka tak optimistický není.

Nezaměstnanost byla v prosinci sice o 1 procentní bod níže než před rokem, ale přispělo k tomu zvýhodnění odchodů do předčasného důchodu. Firmy navíc zůstávají opatrné a prakticky nevytvářejí nová pracovní místa, což se při výrazném zpomalení ekonomiky v tomto roce těžko změní. Český trh práce tak za německým bude dál významně zaostávat.

Británie se sice nepřipojila k evropské dohodě o rozpočtové kázni, premiér David Cameron nicméně vyvolal v zemi rozruch tím, že ustoupil od původního záměru zabránit institucím EU, aby se na realizaci paktu podílely. Za svůj obrat si vysloužil ocenění koaličních partnerů, liberálních demokratů, ale posměch opozičních labouristů.

V prosinci Cameron v Bruselu vetoval možnost, aby pakt byl součástí unijních smluv, takže nyní bude mezivládní dohodou. Současně se postavil proti tomu, aby účastnické země paktu používaly instituce určené všem 27 členským státům EU. V pondělí na summitu od této hrozby ustoupil, i když uvedl, že britské "právní obavy" zůstávají a že Británie bude "jako ostříž" sledovat, zda se "nebude podkopávat jednotný trh EU".

Jeho patrná změna názoru vedla některé představitele euroskeptického křídla jeho Konzervativní strany k obviněním, že se snaží hlavně uklidnit své proevropské koaliční partnery, liberální demokraty, uvedla BBC - ČLÁNEK (V AJ) NAJDETE ZDE.

Nadšení kupodivu vyvolalo Řecko, které je prý jen krůček od dohody s věřiteli. Nebudeme sarkastičtí, abychom připomínali, že stejnou větu použil tamní ministr financí před třemi dny, ani to, že evropští státníci v tomto duchu mluvili již v prosinci.

To, co si evropští politici slibovali od summitu, se jim včera splnilo. Trhy většiny Evropy vyletěly vzhůru, grafy zářily zelenou a euro se, alespoň zpočátku, ocitlo v hledáčku nákupčích.

Jenom dohodnutý pakt rozpočtové stability stejně jako shoda na předčasném spuštění stálého eurovalu ale nebyly však hlavním důvodem, proč burzy reagovaly jako po dvojité dávce kokainu. V obou případech jde o cosi, co lze nazvat opatřeními "dlouhého horizontu", zatímco obchodníci málokdy přemýšlejí v rámci přesahujícím osmihodinovou burzovní seanci.

CELÝ KOMENTÁŘ JULIE HRSTKOVÉ - NAJDETE ZDE

Naprosto mimořádné odměny dostali zaměstnanci jisté australské autobusové firmy, kterým vedení rozdělilo celkem 15 milionů australských dolarů (téměř 310 milionů korun) coby poděkování za loajalitu.

Jak informoval list The Herald Sun, asi 1800 zaměstnanců melbournské společnosti Grenda Corp. dostalo bonusy 8300 až 30.000 australských dolarů poté, co majitelé prodali svou 66 let fungující firmu za celkem 400 milionů australských dolarů.

Ze zisku z prodeje vyplatili zaměstnancům tučné odměny "na rozloučenou" - a to přesto, že všichni souhlasili, že budou pracovat i pod novým vedením.

Podle blogera IHNED.cz Viléma Semeráka z CERGE-EI je čerstvě odmítnutá fiskální smlouva je velmi podobná návrhům, které se na domácí politické scéně objevují již řadu let. Je tedy vůbec nějaký důvod být proti?

Co jsme vlastně prostřednictvím své vlády odmítli?

Navrhovaná smlouva „Treaty on stability, coordination and governance in the economic and monetary union“ je na evropské poměry vcelku krátký a srozumitelný text. Jejím jádrem je snaha zavést striktnějších limitů pro deficitní hospodaření (strukturální schodek rozpočtu na úrovni 0,5% HDP) a více automatických (a v porovnání s původním Paktem stability a růstu snáze uplatnitelných) sankcí, a to tak, aby byl výsledek slučitelný se stávající legislativou EU.

Navrhovaná smlouva zdaleka není dokonalá, jde o kompromisní řešení, které se však zdá být dostatečně přijatelné pro vlády 25 států Unie.

ČLÁNEK ČTĚTE ZDE

Meziroční inflace v eurozóně v lednu zůstala na prosincové úrovni 2,7 procenta. V prvním rychlém odhadu to bez dalších podrobností uvedl Evropský statistický úřad (Eurostat).

Růst cen v eurozóně se měří takzvaným indexem spotřebitelských cen měnové unie (MUICP). Rychlý odhad bývá zpravidla přesný, konečný výsledek se od něj málokdy liší o více než o desetinu procentního bodu. V prosinci se tak nicméně stalo, neboť u něj původně statistici počítali s inflací ve výši 2,8 procenta, což pak nakonec snížili na 2,7 procenta.

Jen v krátkosti z domácích luhů a hájů. Poslanecká sněmovna dnes ve zrychleném projednávání schválila vládní návrh na vydání státních dluhopisů na krytí téměř celého letošního schodku státního rozpočtu. Návrh zákona nyní dostane k posouzení Senát.

Stát chce vydat dluhopisy v objemu 101,3 miliardy korun a se splatností až 55 let, přičemž schválený schodek představuje 105 miliard korun. O částku 101,3 miliardy se pak zvýší státní dluh. Ke konci roku by měl vzrůst až na 1,602 bilionu korun. Další část peněz na krytí schodku chce stát získat například zvýšením dlouhodobých úvěrů od Evropské investiční banky.

Pěkný graf o tom, jak se díky eurokrizi pomalu ale jistě stahují mračna nad Portugalskem ukazuje server Telegraph. Podobnost s Řeckem na vývoji výnosů 10letých státních dluhopisů podle něj nemůže být čistě jen náhodná. Posuďte sami:

Tak s nadcházejícím polednem (ještě předtím, než vyrazíte na oběd) se mrkneme na finanční trhy. Dás e říci, že na trzích vládne optimismus. Důvodem jsou zprávy, že jednání Řecka se soukromými věřiteli o odpuštění části dluhu jsou těsně před uzavřením a konečná dohoda by mohla být podepsána už dnes. Pavol Mokoš z Patria Direct uvedl, že pozitivní nálada na trhy přichází z Číny po lepších makrodatech z průmyslu a z bankovního sektoru, kde výnosy na desetiletých italských dluhopisech klesají na nejnižší úroveň od začátku prosince.Úspěšný prodej mají za sebou i německé dluhopisy ( o tom později.

britský index FTSE 100: 1,29 %

německý DAX: 1,87 %

francouzský CAC 40: 1,52 %

španělský IBEX: 1,49 %

A je čas se také podívat na pražskou burzu. Její vývoj kopíruje západoevrospké trhy, nicméně růst není až tak silný. Hlavní index PX roste o 0,35 %. Hlavním motorem jsou bankovní tituly - a .

Nejvíce zatím zdražily akcie developer . Velký objem obchodů je vidět na akciích elektrárenské firmy , které oscilují kolem úrovně 780 korun.

Největší brzdou silnějšího růstu indexu PX jsou cenné papíry , jež ztratily 0,57 procenta na 383,80 koruny.

Jak už jsme nakousli u pohledu na trhy, tak Němci dnes v pohodě prodali v aukci 10leté dluhopisy za 4,093 miliardy eur, přičemž poptávka byla ještě vyšší a investoři chtěli 5,683 miliardy, (bid to cover ratio 1,4). Oproti aukci z kraje ledna výnos klesl na 1,82 % z 1,93 %.

A neprodávali jen Němci, ale i Portugalci.

Portugalsko prodálo 6měsíční dluhopisy za 750 milionů eur při výnosu 4,463 % (poptávka - bid-to-cover 2,6) Při aukci 18. ledna dosahoval výnos 4,74 % a bid-to-cover ratio činilo 3,0). Kromě toho prodávalo i 3měsíční dluhopisy ve stejném objemu 750 milionů eur při výnosu 4,068 %. I zde byla poměrně silná poptávka. (bid-to-cover ratio dosáhlo 2,8) Srovnáme-li to s aukcí 18. ledna pak tehdy byl výnos 4,346 % a poptávka přesáhla nabídku 4,1 krát.

...alei i Britové:

Velká Británie nabídla dluhopisy se splatností až v roce 2025. "5% gilty se prodaly v objemu 2,5 miliardy GBP při průměrném výnosu v aukci 2,356 % a bid-to-cover 1,88x. Poslední aukce srovnatelných obligací britské vlády přitom proběhla 4. května loňského roku za horších podmínek – akceptovaný výnos 3,835 % a bid-to-cover 1,25x," uvádí Patria Online.

A do třetice šli s kůží na trh i Češi.

"Příznivého výsledku dosáhla česká aukce 3,40% dluhopisů se splatností v roce 2015. Umístěno bylo 8,0 miliardy korun při plánu 5-8 miliard při průměrném dosaženém výnosu v aukci 2,025 %. V poslední aukci této splatnosti přitom průměrný výnos dosáhl 3,07 procenta. Silná byla také poptávka, která objemem 19,4 miliardy korun dosáhla poměru bid-to-cover přes 2,4x," uvedl server Patria Online.

Dnešní aukce podle analytiků potvrdila, že německé dluhopisy neztrácejí přitažlivost ani poté, co se minulý měsíc situace na trhu dluhopisů rizikovějších zemí eurozóny zlepšila, když Evropská centrální banka uvolnila bankám rozsáhlé dlouhodobé úvěry.

Brusel definitivně zablokoval spojení německého operátora trhu cenných papírů Deutsche Börse s jeho americkým konkurentem NYSE Euronext. Překazil tak vytvoření největší burzy na světě. V tiskové zprávě o tom informovala samotná Deutsche Börse.

Evropská komise tak vyhověla doporučení komisaře pro konkurenceschopnost Joaquína Almunii, který po analýzách nabyl přesvědčení, že fúze obou firem by ohrozila konkurenci mezi burzami v Evropě.

,,Spojení obou burz by vedlo k téměř monopolnímu postavení v oblasti obchodů s deriváty," napsal Almunia v prohlášení.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE ZDE

Obavy z blížícího se nedostatku úvěrů (credit crunch) pro reálnou ekonomiku, tedy pro podniky a jednotlivce, znovu obcházejí Evropu. Evropská centrální banka (ECB) totiž dnes varovala, že evropské finanční instituce znatelně utáhly úvěrové standardy, resp. podmínky půjček. 

Z ankety ECB mezi evropskými bankami, která byla zaměřená na oblast poskytování úvěrů, vyplývá, že firmy a jednotlivci mají o hodně těžší získat úvěr i v prvním čtvrtletí tohoto roku. Ankleta dále ukázala, že se snížila poptávka po hypotékách a spotřebitelských úvěrech.

Britský Institut pro fiskální studie (IFS) předpovídá Velké Británii prudký propad do recese, a to v případě, že dojde k rozpadu eurozóny.

Nabízíme graf od oxfordských ekonomů, který názorně ukazuje budoucí možný vývoj růstu britského HDP.

Můžeme si na něm všimnout, že pokud dojde k rozpadu eurozóny, Birtánie zažije prudký ekonomický propad. Z něho se ale během dvou let dostane, a její HDP pak bude vyšší, než by tomu bylo v ostatních scénářích.

Řecká vláda omezila ode dneška subvence pro nové instalace na výrobu elektřiny ze solárních zdrojů, protože předlužená země si nemůže dovolit platit její vysoké ceny. Řecko navíc údajně také už vydalo dostatek licencí, které potřebuje ke splnění stanoveného cíle. Řecko je za poslední týden po Španělsku další slunnou zemí evropského jihu, která kvůli dluhové krizi omezuje podporu drahé solární produkci.

Řecko začalo výrazně rozvíjet solární energetiku až loni ve spolupráci s Německem a Atény dokonce předložily plán stát se v tomto oboru evropskou mocností. Minulý rok se instalovaný výkon fotovoltaických panelů zvýšil trojnásobně na 580 megawattů, což jsou ovšem stále asi jen dvě setiny celkových kapacit produkce elektřiny v Řecku.

Stát hospodařil letos v lednu s přebytkem 21 miliard korun. Ten je vyšší než v lednu 2011, kdy státní rozpočet vykázal přebytek 10,6 miliardy Kč. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí.

Na celý rok 2012 je schválen rozpočet se schodkem 105 miliard korun; loni rozpočet skončil v deficitu 142,8 miliardy korun. Letošní lednový přebytek je nejvyšší od roku 2000.

Celou zprávu ministerstva financí najdete ZDE

Státu se v lednu podařilo vybrat na daních přibližně o deset procent víc než za loňský leden. Daně přitom tvoří drtivou většinu příjmů do státního rozpočtu a lednová statistika naznačuje, jak se může vyvíjet výběr daní v následujících měsících a tím i stav stáního rozpočtu.

Loňský leden přitom příjmy do státní kasy zaznamenaly velký propad, nynější situace, zdá se, se z pohledu státu zlepšuje.

Pozitivní zprávou pro stát je, že vybral více jak na spotřebních daních včetně DPH, tak i na dani z příjmů fyzických osob.

Za růstem příjmů z DPH jednoznačně stojí zvýšení snížené sazby z 10 na 14 % a taky vyšší zdanění cigaret - což ovlivnilo chování nakupujících na konci roku.

Od ledna například vzrostla sazba daně z cigaret o pět haléřů za kus a proto se obchodníci snažili naplnit své sklady cigaretami koupenými za původní, tedy nižší sazbu daně.

Slovenská vláda dnes podpořila vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který se má stát nástupcem nynějšího záchranného fondu EFSF na pomoc zadluženým zemím eurozóny. Materiál musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Kvůli neshodám v koalici ohledně posílení pravomocí EFSF loni na podzim padla vláda premiérky Ivety Radičové a strany se dohodly na předčasných volbách, které se uskuteční v březnu. Slovensko podpořilo eurofond jako poslední země eurozóny.

Pakt o rozpočtové kázni, k němuž se za Česko na pondělním summitu EU odmítl připojit premiér Petr Nečas, podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye nevytváří v rámci unie nějakou separátní organizaci.

Van Rompuy v debatě rovněž vyslovil politování nad tím, že pakt nakonec kvůli odporu Británie na prosincovém summitu musel vzniknout ve formě mezivládní dohody, nikoli v rámci smluv EU.

Kritizoval to třeba šéf socialistických europoslanců Hannes Swoboda. "Místo sjednocování Evropy tato smlouva Evropu rozděluje na EU27 a EU25," řekl.

Van Rompuy zároveň uvedl, že v krátkodobém horizontu ekonomice pomůže slabší euro.

Celý projev si můžete přečíst ZDE

Tolik očekáváná zpráva pro letošní rok už je na světě, fenomenální Facebook jde na burzu. Mediální "masáž" je dokonalá, všichni o tom hovoří, všichni šílí, takže všichni se budou chtít zúčastnit.

Co se týče ekonomiky FB, 89 procent příjmů pochází z reklamy, proti 11 procentům plateb za služby FB. Tržby v hodnotě 4,2 mld. USD vypadají úžasně, ale například pro jinou fenomenální společnost Apple to znamená tři týdny práce. :-)

Celý blog si přečtěte ZDE

Podle analytika nextFinance Martina Prokopa opouští eurozónu pár velký fondů. "Nechtějí mít ani evropské akcie, ani dluhopisy, a tak své peníze sypou do USA, Velké Británie nebo Asie. A k tomu ještě drží velkou zásobu peněz," uvádí Prokop.

"Eurozóna je v plamenech a velké fondy vědí, že prohraje ten, kdo ji opustí jako poslední."

"Ti menší to ještě nevědí nebo raději nechtějí vědět. Mají nějakou alternativu? Něco by tu bylo. V dobách krize se pravidelně daří korporátním dluhopisům, jejichž cena roste s klesajícími úrokovými sazbami. A protože ECB bude pokračovat ve snižování své úrokové sazby, měla by cena korporátních dluhopisů ještě vzrůst," dodal Prokop.

Wall Street zahájil den růstem, momentálně si index Dow Jones připisuje 1,12 % a širší S&P 500 posiluje o 1,07 %.

Technologický index Nasdaq roste o 0,98 %.

Pražská burza ve středu vzrostla o 1,21 %, akcie rostly hlavně v poslední hodině a půl obchodování.

Největší nárůst zaznamenala banka Erste, jejíž akcie posílily o 4,01 %. Konkurenční Komerční banka si připsala 1,38 %.

V mínusu se objevily například akcie AAA (-0,99 %), Fortuny (-0,51 %), NWR (-0,42 %), Pegasu (-0,27 %) a Telefóniky (-0,26 %).

Belgie ve druhém pololetí loňského roku vstoupila do recese. Ukázaly to předběžné údaje tamní centrální banky.

Podle nich hrubý domácí produkt této šesté největší ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku klesl o 0,2 procenta. Navázal tak na pokles o 0,1 procenta ve třetím čtvrtletí.

Slabá výkonnost belgické ekonomiky tak potvrzuje obavy z toho, že do recese vstoupila i celá eurozóna. Ekonomové recesi většinou definují jako situaci, kdy ekonomika vykazuje pokles alespoň dvě čtvrtletí po sobě.

Vývoj belgické ekonomiky často slouží jako vodítko toho, co lze později čekat v celé Evropské unii. Řada západoevropských zemí už je recesi velmi blízko, dostaly se do ní většinou v důsledku přetrvávající dluhové krize v eurozóně a negativních dopadů úsporných opatření. Ta mají zabránit tomu, aby se současná krize opakovala.

Koruna dnes zpevnila vůči evropské i americké měně. K euru si proti úternímu závěru polepšila o 11 haléřů na 25,17 Kč/EUR a k dolaru o 23 haléřů na 19,07 Kč/USD, vyplývá z informací serveru Patria Online.

Dařilo se i dalším středoevropským měnám, podle analytiků to bylo díky pokračující pozitivní náladě na globálních trzích.

Máme tady prohlášení z ratingové agentury Fitch, od jejího šéfa na ratingy zemí Davida Rileyho. Zajímavé je v tom, že naznačuje, na co se bude soustředit, když bude rozhodovat o snížení nebo zachování ratingu zejména evropských zemí.

"Nemyslíme si, že škrty v rozpočtech si Itálie pod sebou podřezává větev. Nicméně v jejím případě by další škrty nebyly důvěryhodné ano proveditelné. Měli by se více zaměřit na hospodářský růst," uvedl Riley.

Přitom Itálie se snaží uklidnit trhy právě rychlými a razantními škrty ve výši 30 miliard eur (756 miliard Kč).

Riley tvrdí, že Itálie dlouhodobě neustojí situaci, kdy se růst bude pohybovat kolem nuly a výnosy z dluhopisů budou na čtyřmi procenty. Momentálně se pohybují okolo 3,8 %, přitom v listopadu překonaly hranici 7 % a dolů je srazily až ohlášené škrty a intervence ECB.

"Pokud výnosy klesnou pod 2% nebo se přiblíží k 1,5 %, a zároveň růst bude kolem 1,5 %, pak budou v udržitelné dluhové pozici," řekl Riley.

Fitch minulý měsíc snížila úvěrové hodnocení Itálie o dva stupně na A-. Krátce před tímto krokem však upozornila, že neočekává, že se Itálie dostane do platební neschopnosti.

Italská vláda kromě škrtů vypracovala i rozsáhlý liberalizační plán, který má odstranit překážky pro hospodářský růst.

Řecko zkrachuje, ale zůstane v eurozóně

Riley také uvedl svou prognózu budoucího vývoje - řekl, že Řecko zkrachuje, ale zůstane v eurozóně. Ta však bude jiná, než jaká byla dosud.

Evropské akcie skončily ještě výrazněji v plusu než pražská burza.

Londýnský index FTSE 100 vzrostl o 1,92 %, pařížský CAC 40 si připsal 2,09 % a frankfurtský DAX dokonce 2,43 %.

Francouzská média informují, že Řecko podepsalo se soukromými věřiteli dohodu. Odepíší 72 % hodnoty pohledávek.

Americký prezident Barack Obama chce po Kongresu pět až deset miliard dolarů (až 190 miliard Kč) na pomoc lidem, kteří mají problémy se splácením hypoték. Peníze by měly zmírnit jeden z nejpalčivějších problémů Spojených států, kde se po nedávné hypoteční a finanční krizi mnoho majitelů domů ocitlo v obtížné situaci.

Program by měl umožnit refinancovat hypotéku až 3,5 milionu lidí, kteří například nedosáhnou na současné rekordně nízké sazby, protože hodnota jejich nemovitosti je nižší než jejich závazek. Obama opatření, které musí schválit Kongres, slíbil ve své nedávné zprávě o stavu unie.

Celou zprávu si přečtěte ZDE

Pojďme na Slovensko, kde po pouhém měsíci platnosti ruší spotřební daň na ovocná vína a medovinu. Stalo se tak po tlaku výrobců, kteří pohrozili zrušením výroby a začali propouštět.

Nová daň výrazně zdražila ovocná vína například z jablek nebo rybízu, která se tak prý stala neprodejnými. Původně se počítalo také se zdaněním vína vyráběného z hroznů, což se ale nestalo. Zavedení spotřební daně na víno plánuje v Česku ministr financí Miroslav Kalousek.

Producenti ovocných vín si stěžovali, že po uvalení spotřební daně ve výši 1,35 eura (34 korun) na litr se cena jejich produktů na pultech obchodů několikanásobně zvýšila. Dostala se tak prý na úroveň nejlevnějších hroznových vín z dovozu.

Sněmovna výrobcům ovocných vín a medoviny nakonec ustoupila. Bleskovou novelou zákona prostřednictvím takzvaného přílepku, tedy při projednávání jiné normy, snížila sazbu spotřební daně od března na nulu. Pokud novelu podepíše prezident, výrobci ovocných vín budou moci také požádat úřady o vrácení už zaplacené spotřební daně.

Pojďme zpět do Atén, podle francouzských médií už měla být podepsána dohoda se soukromými věřiteli, nakonec tomu tak není.

"Jsme blízko završení dohody o dobrovolné účasti soukromého sektoru v rámci podmínek, o nichž na začátku tohoto týdne z titulu své funkce předsedy euroskupiny veřejně mluvil předseda lucemburské vlády Jean-Claude Juncker. Vzhledem k tomu, že jednání o dalších otázkách postoupila do další fáze, dokončení předpokládáme tento týden," píše se ve sdělení Ústavu pro mezinárodní finance (IIF), který vyjednává za věřitelské banky.

Dohoda s věřiteli je nutná k tomu, aby Řecko mohlo začít čerpat i druhý záchranný úvěr za 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Na něm se dohodlo s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) už loni v říjnu.

Americká letecká společnost American Airlines má v úmyslu propustit 12.000 až 14.000 zaměstnanců, to je asi 16 procent pracovní síly.

Třetí největší letecký přepravce v USA od listopadu funguje v režimu bankrotové ochrany a chce snížit náklady asi o 20 procent.

Pro dnešek ukončujeme on-line reportáž s tím, že burzy v Evropě i Americe skončily v zelených číslech a v Aténách stále nebyla podepsána dohoda se soukromými věřiteli o škrtnutí dluhu.

Děkujeme čtenářům za pozornost a přejeme hezký zbytek večera.