Senát kývnul na návrh vlády zákona o ovzduší. Projděte si přehled, čeho všeho se týká

Po dnech válečného stavu mezi vládou a průmyslovou lobby se definitivně dostal do finále nový zákon o ovzduší.Ten dnes po několikahodinové diskusi schválili senátoři. Pro přijetí zákona bylo potřeba nejméně 33 senátorů ze 64 přítomných, přičemž s ním souhlasilo 47 senátorů.

Z jeho projednávání se stala napínavá hra o výši poplatků za znečišťování ovzduší v níž se objevili tři silné strany. Jedním z nich byla vláda, která chtěla poplatky za znečišťování výrazně zvýšit. Na opačné straně "barikády" pak stáli průmyslníci, kteří dokázali přesvědčit parlament, aby poplatky od roku 2015 zcela zrušil.

A do této partie pak vstoupili senátoři, kteří se rozhodli, že se postaví průmyslové lobby a také sněmovně. Poplatky do zákona původně chtěli vrátit, byť v měkčí podobě, než jak navrhovala vláda, ale nakonec schválili vládní návrh s jisou úpravou výše poplatků po roce 2021.

"Senátoři napravili nejhorší chybu sněmovny. Pro statisíce lidí na Ostravsku, kteří trpí a musí dýchat špinavý vzduch, to je velká úleva,“ pochválil konečný návrh, který prošel Senátem Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha.

Podívejte se na přehled grafů, jaké změny mohly poplatky potkat v jednotlivých variantách vlády, sněmovny, hospodářského výboru Senátu a jaké nakonec schválil Senát (nejtlustší modrá čára):

Celé bitva kolem zákona o ovzduší se točí kolem velkého balíku peněz. Český průmysl totiž v příštích 8 letech vynaloží celkem 340  miliard korun na budoucí nároky ochrany ovzduší a klimatu. Tato částka se skládá z plateb firem za povolenky, vypouštěné emise, ekologickou daň nebo poplatky za znečišťování vody.

Z 340 miliard pak 205 miliard korun zaplatí energetické společnosti jako ČEZ či EPH a dalších 135 miliard korun zaplatí průmyslové firmy.

Čtěte více

Staré elektrárny nekončí

Nový zákon o ovzduší však nepřináší jen změny v poplatcích za za znečištění ovzduší.

Zákon také ušetřil staré uhelné elektrárny, jejichž provoz měl být ukončen. Senát totiž odkládá platnost přísnějších evropských norem za miliardy.

Existující průmyslové provozy nebudou podle senátního návrhu nového zákona o ovzduší muset přísné emisní limity dodržovat hned od roku 2016, ale budou se k nim postupně blížit až do roku 2020.

U některých elektráren je to otázka bytí a nebytí. ČEZ například uvažoval kvůli limitům o uzavření elektrárny Chvaletice. Nyní její další provoz "přehodnocuje".

Projděte si další změny, který nový zákon přináší.