Přehled dne:
- v Řecku nebude ani úřednická válka, v červnu proběhnou další předčasné volby.
- Proběhla první schůzka Merkelová - Hollande. Zkomplikoval ji úder blesku do letadla francouzského prezidenta.
- ministři financí EU se dohodli na zpřísnění bankovní regulace a zvýšení kapitálové přiměřenosti.
- podle šéfky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové je nyní důležité technicky se připravit na možnost odchodu Řecka z eurozóny. Ten dle ní bude "hodně chaotický".
- ti, co odmítli výměnu dluhopisů, vydělali. Řecko jim vyplatilo celou splatnou jistinu.
- česká ekonomika v prvním čtvrtletí o procento klesla, německá vzrostla o 0,5 procenta.
- agentura Moody's snížila rating 26 italských bank.
HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE
On-line reportáž
Ratingová agentura Moody's Investor Services snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti 26 italských bank o nejméně jeden stupeň, v případě některých až o čtyři stupně, a udělila jim výhled negativní. To znamená, že rating se v příštích měsících může dále snížit. Své rozhodnutí odůvodnila recesí země a nárůstem objemu špatných úvěrů.
Německá ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku rostla podle předběžných údajů mnohem rychleji, než se čekalo, hlavně díky vývozu. Hrubý domácí produkt se ve srovnání s předchozími třemi měsíci zvýšil o 0,5 procenta po poklesu o 0,2 procenta ve čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový statistický úřad.
Meziročně tempo růstu zrychlilo na 1,7 procenta z 1,5 procenta v posledních třech měsících loňského roku. Analytici dotazovaní agenturou Thomson Reuters očekávali mezičtvrtletní růst pouze 0,1 procenta a zpomalení meziročního růstu na 0,8 procenta. Údaje dokonce překonaly i nejvyšší odhady analytiků, kteří počítali s růstem proti předchozímu čtvrtletí nejvýše o 0,2 procenta.
Německou ekonomiku táhl na počátku roku nahoru podle statistiků hlavně vývoz. Zvýšila se však i domácí spotřeba. Naopak investice klesly. Německo má největší ekonomiku v Evropě, na které je závislá řada českých firem.
Česká ekonomika se v letošním prvním čtvrtletí propadla do hlubší recese, ve které se ocitla ve druhé polovině loňského roku. Hrubý domácí produkt podle dnešních předběžných údajů Českého statistického úřadu klesl meziročně i mezičtvrtletně shodně o jedno procento. Analytici většinou očekávali mírný růst.
"Pokles HDP byl do jisté míry důsledkem mimořádného vývoje dvou jindy relativně stabilních složek. V odvětví peněžnictví a pojišťovnictví poklesla tvorba hrubé přidané hodnoty v penzijních fondech a také u pojišťoven. Propad druhé složky, spotřební daně z tabákových výrobků, byl důsledkem předzásobení ve 4. čtvrtletí v reakci na letošní zvýšení daňové sazby, což se promítlo zejména do mezičtvrtletního srovnání," uvedl ČSÚ.
Vývoj tvorby hrubé přidané hodnoty a HDP byl podle úřadu negativně ovlivněn i dalším propadem přidané hodnoty v odvětví stavebnictví. "V běžných cenách HDP vzrostl o více než dvě procenta, což však bylo zcela eliminováno zvýšením úhrnné cenové hladiny o 3,2 procenta," konstatovali statistikové.
Celková zaměstnanost v pojetí národních účtů, očištěná o vliv sezonnosti, se v 1. čtvrtletí podle ČSÚ meziročně ani mezičtvrtletně v zásadě nezměnila.
Řecko by mělo v eurozóně zůstat, řekl po pondělním jednání ministrů financí bloku v Bruselu šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. EU se dohodla, že na Argentinu podá obchodní žalobu u Světové obchodní organizace a další byznysové zprávy.
Maďarská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla podle předběžných sezonně neupravených údajů meziročně o 0,7 procenta a zažila první pokles od posledního čtvrtletí 2009.
V předchozích třech měsících hrubý domácí produkt stoupl o 1,4 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil maďarský statistický úřad (KSH).
Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali mírnější pokles o 0,4 procenta. Ve srovnání s předchozími třemi měsíci ekonomika klesla o 1,3 procenta, když ve čtvrtém čtvrtletí růst stagnoval. Údaj za říjen až prosinec statici revidovali z původního růstu o 0,3 procenta.
François Hollande se hned první den v prezidentském úřadu vydá za nejmocnější ženou eurozóny Angelou Merkelovou.
Chce tím navázat na francouzsko-německou spolupráci, kterou "nastolil" jeho předchůdce Nicolas Sarkozy, a také otevřít debatu o fiskálním paktu.
5 byznysových zpráv, které by vám dnes ráno neměly uniknout
Slovenská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí pokračovala v růstu. Podle dnešních předběžných údajů slovenského statistického úřadu se hrubý domácí produkt po očištění o sezonní vlivy zvýšil proti stejnému období loni o 3,2 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,8 procenta.
"V běžných cenách se v prvním čtvrtletí 2012 vytvořil HDP v objemu 16,5587 miliardy eur (421 miliard Kč), což představuje nárůst o 4,5 procenta oproti stejnému čtvrtletí předcházejícího roku," uvedl úřad.
Japonské akcie uzavřely na nejnižší hodnotě za tři a půl měsíce. Trh táhly dolů hlavně vývozci s vysokým napojením na eurozónu, protože investoři se obávají, že Řecku se nepodaří vytvořit koaliční vládu a opustí eurozónu. Index Nikkei klesl o 73,1 bodu, tedy 0,8 procenta, na 8900,74 bodu. Oslabovalo také euro.
"Trhy nejsou nakloněny riziku, protože každý přemýšlí, pokud Řecko opustí euro, kdo bude další," komentoval situaci na trhu stratég Mitsubishi UFJ Morgan Stanley Norihiro Fudžito. Upozornil, že pojištění španělských a portugalských dluhopisů proti bankrotu prudce roste, což ukazuje, že dominový efekt již začal.
Ztrácely hlavně automobilky v čele s Mazdou, na jejímž prodeji má Evropa velký podíl. Mírné zisky zaznamenal farmaceutický sektor. Akcie firem Sony a Panasonic nejprve rostly díky zprávám ze zdrojů, že firmy jednají o společné výrobě televizorů s technologií OLED, později však své zisky smazaly.
Francouzská poptávka zůstává slabá, investice klesly, růst vývozu zpomaluje a naopak dovoz zrychluje, uvedl dnes francouzský statistický úřad INSEE. Zpráva podle analytiků ukazuje, že francouzská ekonomika zřejmě míří do recese.
Úřad rovněž revidoval směrem dolů na 0,1 procenta údaj o růstu za poslední čtvrtletí loňského roku. Podle některých analytiků by hrubý domácí produkt země mohl v dalším čtvrtletí klesnout a i v případě, že by se zemi podařilo odolat recesi, bude ekonomický růst za celý letošní rok slabý.
Spotřeba domácností, hlavní pohon růstu ekonomiky, se zvýšila o 0,2 procenta po růstu o 0,1 procenta v předchozím kvartálu. Kapitálové investice však klesly o 0,8 procenta, když na konci loňského roku naopak stouply o 1,3 procenty.
Michal Kozub, analytik Home Credit
Z ekonomiky dnes přišla velmi špatná zpráva - zatímco odhady pro toto čtvrtletí mluvily o možném růstu, realita je opačná. V mezičtvrtletním i meziročním srovnání ekonomika poklesla o 1,0 %, což znamená, že pokračuje ve své fázi recese. Na konci minulého roku ekonomika rostla aspoň tempem 0,6 %. To jsou výsledky, které jsou špatné a nedávají příliš optimismu pro tento rok.
Určitou útěchou může být, že tak špatný pokles je daný i výkyvem, který se v letošním roce už nebude opakovat - a to předzásobení spotřebitelů u tabákových výrobků, kde se od začátku roku zvýšila daňová sazba. Na špatném výsledku se podepsala i celkově velmi slabá spotřebitelská poptávka. Spotřebitelé jsou opatrní ve svých výdajích, snaží se šetřit, což se také projevuje na maloobchodních tržbách, a tak mají podniky problém s odbytem.
Od ještě horších výsledků zachraňuje ekonomiku zahraniční obchod. Dobrou kondici českých vývozců potvrdil i poslední údaj ze zahraničního obchodu, kdy vývoz a dovoz skončil rekordním rozdílem. Německá ekonomika, která je hlavní vývozní zemí, stále drží celou Evropu nad vodou, poptávka po českém zboží zatím výrazně neklesá. Daří se ale i na trzích na východ od naší hranice - například v Rusku, které se tak stává znovu objeveným trhem.
Dnes se všechny řecké parlamentní strany sejdou znovu u prezidenta a budou mít jednu z posledních šancí odvrátit předčasné volby. Šance na úspěch je ale malá. Zatímco extrémní levice si libuje v nárůstu svých preferencí a zjevně touží po nových předčasných volbách, tak menší politické strany (Demokratická levice) by musely dost drasticky otočit svojí dosavadní rétoriku. Prezidentem protlačovaná vláda technokratů má tak malou naději na úspěch a pravděpodobnější jsou dál předčasné volby a další eskalace napětí.
To se včera nezadržitelně šířilo z Athén i na ostatní periferie - především do Itálie a Španělska. Španělské výnosy včera vystřelily uprostřed seance vzhůru až o 30 bps a akcie spadly na osmi a půlletá minima. Není divu, že investoři mají z řecké nákazy strach. Eventuální řecký euro-exit by totiž Řekům výrazně reálně znehodnotil jejich domácí úspory a taková zkušenost by mohla podpořit odliv vkladů z ostatních periferních ekonomik, kde lidé dostanou strach o hodnotu svých úspor. To by na periferiích ještě zhoršilo již tak špatnou dostupnost prostředků na poskytování domácích úvěrů a na nákupy dluhopisů vlastních vlád. Strach z Řecka včera navíc rozdmýchalo oznámení agentury Moody's, která začala snižovat ratingy evropským bankám.
Bez stabilizace politické situace v Řecku nelze ani v nadcházejících seancích čekat trvalejší úlevu. Německé HDP za první kvartál sice dopadlo o něco lépe, periferie ale dál krvácejí, a těžko se jen tak postaví na nohy. Dnešní zasedání ministrů financí eurozóny také nic zásadního přinést nemůže - v Řecku není s kým jednat a Francouzi ještě nemají nového ministra.
Jan Bureš, Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny
Nejsilnější německá opoziční strana sociální demokracie (SPD) dnes podmínila svou podporu smlouvě o rozpočtové odpovědnosti v Evropské unii v německém parlamentu novými investičními a prorůstovými opatřeními v EU. Bez hlasů opozice přitom kancléřka Angela Merkelová fiskální pakt, jehož je iniciátorkou a hlavní zastánkyní, doma neprosadí.
Vedení SPD požaduje mimo jiné vytvoření investičního a rozvojového fondu a programu na podporu růstu a zaměstnanosti. Tyto návrhy odpovídají linii, kterou razí nový francouzský prezident, socialista François Hollande, jenž dnes navečer přijede do Berlína na svou první zahraniční návštěvu.
Hollandeova hostitelka Merkelová s impulzy na podporu růstu a zaměstnanosti v EU souhlasí. Rozhodně ale odmítá, aby byly realizovány za cenu dalšího zadlužování, jak to plánuje Hollande. Nechce kvůli tomu také znovu otevírat fiskální pakt.
Fiskální pakt musí v Německu schválit obě komory parlamentu dvoutřetinovou většinou. Tu vládní středopravá koalice ani v jedné části parlamentu nemá, v horní komoře je dokonce v menšině.
Z pohledu měnové politiky jsou data zveřejněná v tomto měsíci protiinflační – spotřebitelská inflace se nachází 0,4 pb pod prognózou ČNB a HDP dokonce o 1 pb. Nicméně pro centrální bankéře důležitější korigovaná inflace se nachází mírně nad jejich prognózou.
A vysvětlení poklesu HDP ze strany ČSÚ také nedává důvod pro snižování sazeb (stavebnictví zaznamená v druhém čtvrtletí růst, jelikož únorové mrazy dočasně zhoršily výsledek za první kvartál; zvýšení spotřební daně z cigaret také negativně ovlivnilo pouze první čtvrtletí).
ČNB bude mít na svém červnovém zasedání již finální údaje o HDP, které snad více osvětlí dnes zveřejněná čísla. Pokud se potvrdí pokles ekonomiky v tomto rozsahu, mohou se další členové bankovní rady přiklonit ke snížení sazeb (na květnovém zasedání pro nižší sazby hlasovali již dva členové bankovní rady).
Autor: Jan Škop, Komerční banka
Polibek na levou tvář, polibek na pravou tvář, jako to dělal jeho předchůdce Nicolas Sarkozy? Klasické políbení ruky ve stylu Jacquesa Chiraka? Nebo jen střízlivé potřesení rukou na německý způsob?
Nový francouzský prezident François Hollande stojí před těžkým rozhodnutím i ohledně toho, jak při dnešní první schůzce německou kancléřku pozdravit. Angela Merkelová vůči němu během volební kampaně projevovala chlad, Hollande ji zase provokoval, nějak spolu ale vyjít musejí, napsala agentura DPA.
Bez ohledu na pozdrav, žádná velká rozhodnutí se v úterý čekat nedají. I sama kancléřka tlumila očekávání, když řekla, že to bude jen "seznamovací rozhovor". Po volebním debaklu své strany v Severním Porýní-Vestfálsku ji beztak trápí jiné starosti.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka pohloubení recese české ekonomiky posouvá do popředí úvahy o uvolnění měnové politiky.
"Na posledním jednání ČNB hlasovali pro snížení úrokových sazeb dva členové bankovní rady. Nyní je možné, že se jejich řady na dalším jednání rozrostou," uvedl.
Marek dále upozornil, že z evropských zemí, které dnes ráno zveřejnily výsledky HDP za 1. čtvrtletí, hlásí Česká republika nejhorší údaje.
V Německu se HDP ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšilo o 0,5 procenta, v Rakousku o 0,2 procenta, na Slovensku dokonce o 0,8 procenta.
Pražská burza dopoledne opět ztrácela, hlavní index PX kolem prohloubuje propad na 0,8 procenta na 886 bodů. Nedaří se zejména pojišťovně a , oslabuje i mediální , vyplývá z průběžných výsledků burzy.
Pražská burza přitom zahájila růstem o 0,3 procenta, postupně z něj ale ukrajuje poté, co v pondělí propadla o necelá dvě procenta pod psychologickou hranici 900 bodů.
Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank
,,Vstupujeme do velmi obtížného období pro evropskou politiku a její oblíbený všelék, kterým je strategie protahování a předstírání. Kalendář s rizikovými událostmi je přeplněný, což znamená, že koncové riziko i systémové riziko stoupá. A stále více to vypadá tak, že hlavním makroekonomickým tématem je, jak tato rizika umlčet. Pokud vás zajímá, jak to bude vypadat v několika následujících měsících, je třeba pochopit naši současnou polohu na mapě politické krize. Krize má totiž obecně tři fáze."
Skupina akcionářů zvažuje možnost právních kroků vůči státem kontrolované bance Bankia, která je čtvrtou největší bankou ve Španělsku, kvůli možnému poškození investorů.
Akcie banky od loňské nabídky akcií zaměřené na drobné akcionáře ztratily více než polovinu hodnoty. Oznámil to mluvčí Španělské asociace minoritních akcionářů veřejných firem (AEMEC) Ángel Fernández-Albor a dodal, že podle asociace tichá podpora primární nabídky vládou maskovala špatnou dohodu pro investory.
Bankia vznikla v roce 2010 spojením sedmi spořitelen, které měly problémy se svou další existencí. Nyní vlastní více než deset procent vkladů v zemi. Má však rovněž vysoké napojení na rizikový realitní majetek.
Ministři financí členských zemí Evropské unie se v Bruselu dohodli na pravidlech kapitálové přiměřenosti. Banky v EU by na jejich základě měly posílit kapitálové rezervy. Dohoda mezi státy unie by měla umožnit to, aby normy začaly platit od příštího roku. Nyní o tom budou jednat země EU s europoslanci.
Pravidla by měla stanovit, kolik kapitálu budou muset banky a finanční domy dát stranou kvůli krytí rizik. Jde o reakci na finanční krizi z roku 2008 a její následky. Ty vedly k tomu, že vlády řady evropských zemí musely přijít s masivními záchrannými balíky pomoci pro své zasažené bankovní domy.
Jednání mezi státy nebyla snadná. Na minulé schůzce se shodu najít nepodařilo ani po více než deset hodin trvajícím zasedání. Problém byl mimo jiné v tom, zda a případně o kolik by mohly jednotlivé země po vlastních bankách žádat ještě vyšší míru rezerv, než jakou by měla zavést unijní pravidla.
Celá věc souvisí s tím, jak do unijního práva vepsat mezinárodní dohody o pravidlech kapitálové přiměřenosti (Basel III). Ta by se měla týkat 120 hlavních světových bank, z nichž na EU připadá 45. V unii je ale kolem 8300 bank a unie chce pokrýt novými pravidly všechny.
Některé banky by podle těchto pravidel měly zvýšit základní kapitál až třikrát, aby jeho poměr k riziovým aktivům dosahoval 7 procent. Plán z dílny anglické centrální banky počítá ještě se třemi procenty navíc, uvádí agentura Bloomberg.
Rozhodnutí dává současnému dánskému předsednictví pravomoc zahájit konkrétní jednání, jejichž první kolo se má uskutečnit 23. května.
Futures na Wall Street rostou poté, co stagnace HDP v eurozóně naznačila, že se Evropě v prvním čtvrtletí podařilo nejtěsnějším rozdílem vyhnout recesi, uvádí Patria.cz.
Řecké parlamentní strany se dnes nedohodly na vytvoření vlády odborníků, jak navrhoval prezident Karolos Papulias. Země tak směřuje k dalším předčasným parlamentním volbám, které se uskuteční v červnu. Vyplývá to z oznámení prezidentského úřadu v Aténách.
Burzy i měny v Evropě, které doposud kolísaly, nyní padají. V červených číslech jsou burzy v celé západní, střední a východní Evropě kromě Slovenska, zatím ztrácejí mezi jedním až dvěma procenty.
Euro propadá na čerstvé 4měsíční minimum pod úroveň 1,28 k dolaru až na 1,2780 USD/EUR.
Více o situaci v Řecku čtěte zde.
Ministři financí členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu dohodli na pravidlech kapitálové přiměřenosti. Banky v EU by na jejich základě měly posílit kapitálové rezervy. Dohoda mezi státy unie by měla umožnit to, aby normy začaly platit od příštího roku. Nyní o tom budou jednat země EU s europoslanci.
Za chvíli vám přineseme text přímo z Bruselu ...
ČNB bude nadále dohlížet na české banky. Podle nové evropské směrnice o bankách na ně měl totiž dohlížet regulátor země, ve které má sídlo mateřská banka. Tomu se Česku podařilo zabránit. Europoslanci chtějí do směrnice dostat i tvrdá omezení pro odměny manažerů bank.
Celý článek Marka Hudemy z Bruselu si přečtěte ZDE
Burzy v Evropě byly na tom v průběhu dne smíšeně. Až do doby, než dorazila z Řecka zpráva, že nebude ani úřednická vláda a budou se konat další předčasné volby. Podle médií se odhaduje, že hlasování se bude konat 10. nebo 17. června
Ihned poté všechny hlavní burzy zamířily dolů, německý index DAX, francouzský CAC 40 i britský FTSE 100 ztratily více než půl procenta.
Pád zažila i Praha. Hlavní index PX totiž klesl o 1,93 %.
Největší ztráty zaznamenaly akcie Kit Digital (-5,82 %), následované pojišťovnou VIG (-4,7 %) a bankovní Erste (-4,6%).
V plusu dokázaly být jen akcie Phillip Morris (+1,57 %), AAA (+0,21 %) a Unipetrol (+0,06 %).
Proti dnešní schůzce francouzského prezidenta Francoise Hollanda s německou kancléřkou Angelou Merkelovou je i příroda.
Agentura Reuters informuje, že do letadla nové hlavy Francie udeřil blesk a stroj se musel vrátit do Paříže.
Hollande se pokusí do Německa dostat dalším letadlem.
Novému prezidentovi dnes počasí nepřeje - při slavnostním ceremoniálu jeho nástupu do úřadu zmokl.
Než se něco dozvíme z první schůzky HoMera (nebo Merde, jak chcete), která byla zpožděná úderem blesku do Hollandova letadla (na druhý pokus už do Berlína přiletěl), pojďme se podívat na Řecko a jeho předčasné volby. Kolega ze zahraničního oddělení Ondřej Blažek se v textu zaměřuje na stranu Nový úsvit.
"Černoch z Afriky se podle nich nikdy nemůže stát Řekem a nevěří na plynové komory v Osvětimi. Řekové jim v posledních volbách dali 7 procent hlasů. Která stanoviska zastávají neonacisté z Nového úsvitu a mají šanci uspět i v opakovaných volbách?"
Celý článek najdete ZDE
Řecko v úterý vyplatilo celou splatnou jistinu 435 milionů eur (11,1 miliardy Kč) těm držitelům dluhopisů, kteří na rozdíl od velké většiny ostatních nepřistoupili letos na jejich výměnu. Dosluhující vláda tím chce zabránit vleklým soudním sporům v době, kdy se země po volbách ocitla v politickém patu a čekají ji nové volby, které mohou vést až k jejímu odchodu z eurozóny.
V historicky rekordní výměně státních dluhopisů, která byla součástí druhého záchranného programu pro Řecko, se zúčastnilo 96,9 procenta soukromých vlastníků dluhopisů, vesměs evropských bank, a země restrukturalizovala státní dluh v objemu zhruba 199 miliard eur (asi pět bilionů Kč). Řecko nabídlo výměnu v březnu a zdůrazňovalo tehdy, že ti, kdo se k ní nepřipojí, nedostanou ze svých pohledávek nic.
Hedgeové fondy mohou vydělat
Zatímco asi 97 procent držitelů řeckých dluhopisů přišlo o téměř 75 procent reálné hodnoty investic, ti, kdo ji odmítli, mohou díky dnešnímu rozhodnutí Atén dosáhnout značných zisků. Řada hedgeových fondů totiž nakoupila řecké dluhopisy po vypuknutí dluhové krize před dvěma lety hluboko pod jejich nominální hodnotou a nyní ji získávají celou.
Pokud by Řecko dluhopisy splatné k dnešnímu datu nesplatilo, aktivovalo by to doložky o takzvané křížové platební neschopnosti. Tím by mohli požadovat okamžité splacení svých pohledávek další držitelé řeckých dluhopisů vydaných podle zahraničního práva, kteří se k výměně nepřihlásili. Nejmenovaný řecký vládní činitel agentuře Reuters řekl, že ze zbývajících nevyměněných dluhopisů v hodnotě 6,4 miliardy eur by se to mohlo týkat obligací za asi čtyři miliardy eur.
Zbylým majitelům nevyměněných dluhopisů dnešní krok vlády dává naději, že i oni budou moci na neúčasti na výměně profitovat. Ministerstvo financí však prohlásilo, že tento krok "nepředurčuje žádné budoucí rozhodnutí ohledně přístupu ke zbývajícím dluhopisům, které nebyly nabídnuty do výměny".
Hrozí žaloby od těch, co dluhopisy vyměnili
Papadimosovu vládu vedla k jejímu rozhodnutí snaha nenechat po sobě problémy, které by musela řešit budoucí vláda, a zároveň nepředurčovat její kroky a nechat jí otevřené možnosti. Řecko je po nedávných volbách v politickém patu a příští měsíc zemi čekají nové volby.
Komplikací může pro Řecko být reakce ostatních věřitelů, kteří si nechali své dluhopisy vyměnit s hlubokou ztrátou a mohli by protestovat, nebo dokonce podávat žaloby. Jeden ze zdrojů blízký věřitelům nazval rozhodnutí "skandální" a popřál Řecku "hodně štěstí do další restrukturalizace dluhu".
Hollande na druhý pokus do Berlína dorazil, nyní jej čeká večeře s Angelou Merkelovou.
Angela Merkelová a Francois Hollande se na probíhající tiskové konferenci snaží zakrýt spory, které mezi Německem a Francií panují zejména v otázce fiskálního paktu a politiky Evropské centrální banky.
Hollande několikrát zmínil, že vztah obou zemí bere za vyvážený. Zejména v posledních měsících to spíše vypadalo tak, že diktuje Merkelová a Nicolas Sarkozy pouze sekunduje.
Angela Merkelová zase zmiňovala zejména témata, na kterých se obě strany shodnou - tedy podporu konkurenceschopnosti a Řecko.
"Byli bychom rádi, aby si Řecko ponechalo euro. Trojka spolu s Řeckem dohodla memorandum, a to by mělo být dodrženo," uvedla Merkelová. Téměř totožná slova zopakoval následně i Hollande.
Nechyběl ani humor - Hollande rpvně řekl, že úder blesku do letadla by mohlo být dobré znamení, Merkelová se zas na dotaz jedné novinářky odpověděla: "Strach, ten já mám málokdy".
Dotazy novinářů směřovaly zejména k fiskálnímu paktu. Výroky obou státníků pak nebyly tak jednoznačné, jak tomu bylo dříve. Angela Merkelová zopakovala, že fiskální pakt už je scchválen a probíhá ratifikace, Francois Hollande zase uvedl, že do fiskálního paktu si přeje dostat podporu růstu.
Angela Merkelová řekla, že ona podporuje větší konkurenceschopnost a Hollande nepřímo naznačil, že by ústopek mohli udělat oba - fiskální pakt by se znovu neotvíral, ale vznikl by k němu jakoby přídavek, který by pojednával právě o podpoře růstu.
Oba dva nicméně uvedli, že se jedná o rpvní z řady schůzek, další setkání by mělo proběhnout už příští týden.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist