Summit EU: Chceme Řecko dál v eurozóně, ale musí plnit své závazky

Podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa bude eurozóna stát za Řeckem, když si Řecko bude stát za svými závazky. Podobně se na středeční summitu vyjádřila třeba i německá kancléřka Angela Merkelová.

Herman Van Rompuy podotkl, že eurozóna už uvolnila společně s Mezinárodním měnovým fondem na podporu Řecka od roku 2010 téměř 150 miliard eur.

"Zajistíme, že evropské strukturální fondy a nástroje budou mobilizovány, aby přivedly Řecko na cestu k růstu a tvorbě míst," uvedl.

Spekulace i reálné politické debaty o tom, že by Řecko nyní 17člennou eurozónu mohlo opustit, zesílily v souvislosti s nedávnými parlamentními volbami.

V nich uspěli kritici podmínek, které Aténám mezinárodní partneři dali výměnou za schválení druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur.

Tyto podmínky vedou v Řecku k tvrdým škrtům, které vyvolávají mezi lidmi nevoli. Z Řecka stále častěji zaznívá, že bude chtít podmínky spjaté s půjčkami upravit.

Například český premiér Petr Nečas, jehož země ale není součástí eurozóny, před schůzkou podotkl, že odchod Řecka z eurozóny je reálnou variantou a že vystoupení bude za určitých podmínek jedinou možností. Dopady takového kroku by ale podle něj dolehly i na Českou republiku.

Šéfové států a vlád "sedmadvacítky" se v Bruselu k mimořádnému neformálnímu jednání, které mělo za cíl připravit červnový summit EU, sešli ve snaze hledat řešení pro nastartování růstu evropské ekonomiky. Té se v poslední době nedaří, přičemž sílí hlasy tvrdící, že je třeba se nesoustředit jen na škrty a reformy, ale i na podporu hospodářství.

Van Rompuy zdůraznil, že úsporná opatření a podpora růstu nejdou proti sobě. "Jde o dvě strany jedné mince," poznamenal. Lídři se shodli na potřebě dokončení jednotného trhu v EU. Chtějí také, aby se unie byla schopna co nejdříve dohodnout na jednotném evropském patentu, čemuž doposud brání spor o to, kde by měl sídlit patřičný patentový úřad.

Lídři také vyzvali k debatě o navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) na podporu růstu a zaměstnanosti.

Debatovalo se i o společných dluhopisech, tzv. eurobondech. "Česká republika patří mezi ty země, které se tváří velmi skepticky, velmi odtažitě na možnost vydávání těchto dluhopisů," řekl Nečas. Obává se, že by mohly vést k rozvolnění fiskální disciplíny.