Bezprecedentní krach Sazky přišel před rokem. Firma ale zůstává loterijním lídrem

Loterijní společnost Sazka patřila dlouhá léta alespoň navenek k nejstabilnějším českým podnikům a svým akcionářům, sportovním svazům, rozdávala každý rok stovky milionů korun.

V pozadí ale již doutnaly problémy spojené s financováním víceúčelové haly v pražských Vysočanech, které se naplno projevily na přelomu let 2010 a 2011.

Vrcholem krize bylo loni 30. května vyhlášení konkurzu na Sazku, jejíž loterijní byznys pak o pět měsíců později převzali noví majitelé.

Namísto sportovních svazů dnes peníze z nejpopulárnější české loterie Sportka i dalších her putují finančním skupinám PPF a KKCG.

Jejich společný podnik nabídl za Sazku 3,81 miliardy korun a přes protesty konkurenční Penty, jež vlastní sázkovou firmu Fortuna a která se výběrového řízení odmítla účastnit, ji koupil.

A ani žaloba někdejšího majoritního vlastníka, Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV), i dalších akcionářů, kteří s prodejem nesouhlasí, zatím transakci nezvrátila.

Sazce klesly tržby

Loňské problémy Sazky přitom neměly vliv jen na vlastnickou strukturu, nejistota kolem dalšího osudu firmy, která se již koncem března 2011 ocitla v úpadku, vyvolala nervozitu i mezi sázejícími.

Ta se odrazila v tržbách firmy, jež v prvních měsících loňského roku meziročně klesly o polovinu.

A v březnu, po zveřejnění průtahů s výplatou stomilionové výhry, se například ve Sportce prosázelo týdně jen kolem deseti milionů korun namísto obvyklého pětinásobku.

Velkou ranou pro hospodaření Sazky bylo také ukončení smluv na dobíjení předplacených karet mobilních operátorů, kterým firma nakonec dlužila stovky milionů korun.

Důvěru operátorů i sázkařů se sice podařilo získat zpět, tržby "nové Sazky" se ale stále pohybují pod úrovní předchozích let.

Za letošní první čtvrtletí utržila z loterií 1,7 miliardy korun, dříve to ale bylo až o stovky milionů korun za kvartál více. Celoroční tržby z loterií se totiž pohybovaly kolem devíti miliard korun.

Nové loterie neoslnily

Na druhou stranu ale Sazka úspěšně čelí konkurenci, která loni přišla na trh číselných loterií. Pokusy získat podíl na úkor tradiční Sportky, která funguje již od roku 1957, přes optimistická očekávání (v médiích se loni objevily například odhady, že nové hry obsadí až tři čtvrtiny trhu) zatím příliš nevyšly.

Loterie Fortuny, jež vytvořila poměrně rozsáhlou síť terminálů, či sázkové kanceláře Tipsport dnes mají méně než deset procent trhu a přes 90 procent připadá Sazce.

Náklady na rozjezd nové loterie srazily zisk Fortuny o více než polovinu - čtěte ZDE

Odchod dlouholetého vládce

Změny, kterými Sazka prošla v uplynulém roce, se nemohly vyhnout ani jejímu vedení. V létě tak po 16 letech skončil ve funkci předsedy představenstva Aleš Hušák, již předtím odvolaný z postu generálního ředitele.

Hušákovo dlouholeté působení v Sazce přitom dodnes vyvolává vášně. Na jednu stranu za jeho vlády firma výrazně rostla a v rekordních letech 2002 a 2003 odvedla svým akcionářům více než miliardu korun, které směřovaly zejména na podporu sportu na všech úrovních.

Právě Hušák, kritizovaný pro autoritativní způsob řízení firmy, ale před více než deseti lety stál za rozhodnutím vybudovat víceúčelovou halu v pražských Vysočanech, která nakonec stáhla Sazku ke dnu.

Rozbuška v podobě arény

Kvůli Sazka Areně (od března 2008 nese jméno O2 arena) se dokonce Hušák dostal do sporu s tehdejším premiérem Vladimírem Špidlou (ČSSD), jehož kabinet odmítl dát státní záruku na šestimiliardový úvěr na halu, stavěnou kvůli mistrovství světa v ledním hokeji.

Stavba pokračovala dál a Hušák na otevření haly v březnu 2004 premiéra Špidlu nepozval. Peníze nakonec pocházely ze dvou zdrojů. Kromě úvěrů to byly zejména dluhopisy, kvůli jejichž splácení nejprve dostávaly sportovní svazy stále méně peněz.

A když pak Sazka koncem roku 2010 oznámila, že uhradí jen část splátky dluhopisů, vypluly její potíže na povrch a začal boj o ovládnutí firmy. Úspěšně z něj vyšly PPF a KKCG, které se nedávno dohodly i s Pentou, jež koupi dlouho napadala.