"Eurozóna dnes inkasuje trpké ovoce stromů, které před lety – při koncipování společné měny – muselo vypadat více než lákavě.
A třebaže dnešní problémy eurozóny musely být – i navzdory lákavé fata morganě – dopředu předvídatelné, může se jim s čistým svědomím posmívat jenom provinční debil," psal v eseji pro HN přesně před dvěma lety Miroslav Zámečník.
Jeho poznámka tehdy měla reálný základ. Dost lidí v České republice mělo pocit, že se nás to díky tomu, že jsme nepřijali euro, netýká. Někteří možná cítili i jistou škodolibou radost.
A někdo je ještě dnes překvapený, když kvůli Řecku česká koruna před dovolenými oslabuje ještě víc než samotné euro.
Současná ekonomická situace Evropy je kritická. Zemím jižního křídla eurozóny narůstají dluhy jak valící se sněhová koule a peníze ze záchranných fondů jako by mizely v černé díře.
Zatímco s odchodem Řecka z eurozóny se již prakticky počítá, vrásky na čele teď Bruselu dělají hlavně španělské banky. Ty potřebují podle odhadů až sto miliard eur. Kdo je ale Španělům půjčí, když již teď jen obtížně prodávají dluhopisy potřebné k financování současného státního dluhu?
Speciál: Dluhová krize
Kvůli škrtům a slabému růstu klesá v těchto zemích spotřeba, což dopadá i na tuzemské exportéry.
HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE
Jaké šance má Evropa vybřednout z této dluhové a bankovní krize a co může udělat Česká republika, aby její dopady minimalizovala?
Od 10:00 bude na IHNED.cz on-line diskutovat se čtenáři ekonom Miroslav Zámečník, partner společnosti Boston Venture Central Europe a člen Národní ekonomické rady vlády.
Miroslav Zámečník odpovídal na dotazy čtenářů IHNED.cz.
Upozornění: Dotazy zveřejňuje redakce se zpožděním. Děkujeme za pochopení.
Online rozhovor
Dobrý den pane Zámečníku. Zajímal by mě váš názor na vydávání společných evropských dluhopisů - eurobondů. Mám takový pocit, že se k tomu nezadržitelně směřuje.
Vůbec bych nevylučoval, že k nějaké formě se k vydávání společných eurobondů dospěje, existují různé návrhy, rozhodně bych nečekal, že se budou nové emise plošně konvertovat do eurobondů. Pravděpodobnější je nějaká forma "sladítka", tedy možnost refinancovat dluh do určité míry prostřednictvím společných eurobondů za odměnu v případě dodržování programu dohodnutého s "trojkou" (Komise, ECB, MMF). Země jižního křídla by tak získala jako odměnu výrazně nižší úrokové náklady, a do značné míry by se tak potlačilo riziko morálního hazardu, že začnou stabilizační programy příjemci odbývat, což byl oprávněný argument odpůrců společných bondů. Ale tohle bude určitě předmětem ještě mnoha diskusí.
Dobrý den pane Zámečníku,
- mohou se podle Vás €uroatlantické ekonomiky nadále obejít bez celní ochrany dovozů zboží, vyráběného v Indoasii a Oceánii za otrockých pracovních podmínek, dětmi a bez ochrany pořírody €uroatlantických standardů?
- mohou se podle Vás €uroatlantické ekonomiky nadále obejít bez veřejné kontroly výkonu zastupitelské moci v podobné formě a rozsahu, jako ve Švýcasku?
- je k dispozici kvantifikace podílů salda schodků a nebo přebytků fondů zdravotního, sociálního a důchodového zabezpečení na dluzích rozpočtů €uroatlantických států ?
Děkuji Vám za odpověďi.
JZ
Tohle je docela komplikované téma- na jedné straně chcete udržet volný obchod, na čemž by zrovna Česku mělo hodně záležet vzhledem k závislosti na exportu, na straně druhé je zjevné, že třeba jednostranné závazky na snížení emisí skleníkových plynů vyspělými zeměmi bez odpovídajícího závazku zejména Číny znamenají jednostrannou zátěž Západu. Tohle je klasický americký argument, prioč se USA nechtějí k ničemu zavázat, pokud tak neučiní Čína.
Veřejná kontrola- nemusíme jít rovnou do Švýcarska, třeba zveřejňování smluv na internetu jako podmínka jejich účinnosti a objednávek a faktur veřejného sektoru, jak je oprosazuje poslanec Farský podle slovenského vzoru je zásadní kontrolní nástroj.
Salda a nekryté závazky do budoucnosti existují a počítají se běžně v rámci všech členských zemí EU. na www.europa.eu si to rychle najdete, pro Česko na mfcr.cz
Dobrý den,
eurobankovky vydávané bankami v česku jsou převážně řecké. Bude je možné bez problémů vyměnit v prvních dnes po zániku eura v Řecku na přepážkách českých bank? Nebo řecký motiv na jedné ze stran nehraje roli?
Motiv nehraje roli.
Dobrý deň, EU prijatím tvrdých rozpočtových pravidiel, ich následnou kontrolou a možným krátením dotácií jednotlivým členom získala silnejšie práva na kontrolu a riadenie finančých trhov v EU, podľa mňa to úplne stačí, len to chce čas, kým jednotlivé členské štáty, zkonsolidujú svoje verejné financie. Ja by som viac nerobil. Mňa prekvapuje trh s jeho očakávaním, že konsolidácia prebehne za pár dní :-)
Zdravím, a souhlasím s tím, že fiskální konsolidace je běh na dlouhou trať. "Trochu" to komplikuje skutečnost, že když budou konsolidovat všichni, tedy i země s přebytky bežného účtu jako Německo, nemá Evropa žádný růstový impuls, a země s vysokými deficity v eurozóně se dostávají do negativní spirály, protože se nedokáží z krize "vyexportovat". EU jako celek je hodně uzavřená ekonomika, na to nezapomínejme.
Dobrý den,
v případě že by byly zavedeny eurobondy, kdo by za ně ručil, kdo by je splácel? Kdo by půjčené peníze rozděloval? EU? Ta přece nemá žádné své příjmy. Jednotlivé státy podle svého podílu na EU? Co když pak některý stát nebude splácet svůj podíl, zatáhne to někdo za něj? Nebo poklesne cena dluhopisu okamžitě po vydání o podíl zemí PIGS, které to stejně nesplatí?
Už jsem na to zkusil částečně odpovědět, pokud má mít celé cvičení nějaký smysl, musí jít o solidární ručení. na jedné straně nemůžete "europeizovat" celý dluh, protože skutečně riskujete morální hazard- někdo bude táhnout, někdo se poveze. Jestliže se k tomu přistoupí, tak podle mne jen jako motivační nástroj na dodržování přijatého programu.
Dobrý den,
Je má domněnka správná, že na současné krizi eurozóny nejvíce vydělává SRN a její export. Naopak po té co k euru přistoupili PIGS, tak díky růstu mezd a cenové hladině svých výrobků, přišli o značnou část své konkurenceschopnosti (tj. za jejich současným propadem či stagnací stojí společná měna)?
PIIGS nejsou ani trochu homogenní skupina, úplně bych z toho vyčlenil IRsko, které mělo a má konkurenceschopnou ekonomiku a mělo rozpočtové přebytky i přebytky obchodní bilance a běžného účtu. Irský problém byla kolosální bublina na realitním trhu a ohromná bilance irských bank v poměru k irskému HDP. Docela hezky si můžete nasimulovat příběh Německa a Španělska na Google Public Data Explorer, jak se vyvíjely investice a schodek běžného účtu v čase mezi oběma zeměmi. V zásadě Německo na eurozóně hodně vydělávalo, protože kdyby mělo marku, byla by o dost pevnější než euro. Většinu přebytku recyklovalo v rámci eurozóny, ťakže teď je v kostce řečeno německé dilema následující: buď bude nést náklady na restrukturalizaci dluhu v případě bankrotu dlužnických zemí odpisem pohledávek a náklady na rekapitalizaci německých bank, anebo zafinancuje velkou část nákladů na stabilizaci dlužnických zemí. Expanzí německé poptávky po dovozech by mohlo pomoci celé eurozóně, aniž by muselo přímo vyplácet peníze přes eurovaly. Cenou je zvýšená inflace v Německu. Pád eurozóny není v německém zájmu- samostatná německá měna nebo nějaké tvrdé euro omezené na severské země ve skutečnosti není atraktivní pro německý exportně orientovaný průmysl, který by byl silně poškozen. Plus německé banky, které by musely odepsat své pohledávky na jihu a jsou velmi slabě kapitalizované. Zbytek je politika.
Dobrý den pane Zámečníku, jaký předpokládáte vývoj pro ekonomiku České republiky v případě bankrotu Španělska a Řecka, pokud tedy nepředpokládáme, že Řecko již v řízeném bankrotu je. Jaký to bude mít vliv na kurz koruny, na exportéry a na vývoj HDP a v důsledku na zaměstnanost a schodek našeho statátního rozpočtu?
Česko před problémy eurozóny ve skutečnosti nemá kam utéci,koruna by oslabila, což by pomohlo udržet vývoz, respektive tlumit jeho pád. Všechny ostatní veličiny by se nutně oproti současnému stavu musely zhoršit. Bohužel, manévrovací prostor Česka je mizivý, takže máme jednoznačný zájem na stabilitě eurozóny. Ale to mají třeba i Američani nebo Čína. Nezapomínejme, že váha EU ve světové ekonomice je obrovská.
Porad se mluvi o rustu HDP. Mam laicky dotaz. Pokud si stat pujci 150 mld a v danem roce jde na splatku dluhu rekneme 50 mld, nalije do ekonomiky 100 mld navic. Je udaj o vysi HDP nejak ocisten o to, kolik si stat pujcil (o tech 100 mld)? Je udaj o rustu HDP nejak ocisten o to, jaky je rozdil mezi vysi pujcky ve srovnavanych obdobich? Pokud to tak neni, znamena to, ze i kdyby tech 100 mld utratil naprosto nesmyslne, zvysi tak vyrazne HDP? V pripade ceskeho HDP by to znamenalo priblizne 2.5% (100/4000) bez jakekoliv multiplikace. Je z pohledu budouciho vyvoje dobre, ze porad roste cesky export a vyrovnava tak z hlediska HDP propad ve spotrebe domacnosti a ve vladnich vydajich? Mate pocit, ze "krize" muze CR pomoct? Vidite rust efektivity verejne spravy? Je to klic k prosperite? Dekuji.
MMF spočetl loni na jaře fiskální multiplikátory pro českou ekonomiku. Jednoroční fiskální impuls v rozsahu 1% HDP znamená v případě, že by se všechno vrhlo do investic, zvýšení HDP jen asi o 0,43%. Žádná sláva, a to je ještě nejefektivnější opatření, v případě snižování daní nebo transferů opbyvatelstvu je multiplikační efekt ještě výrazně slabší. Jiná věc je, že vláda by neměla byznys a domácnosti strašit, protože HDP pak vlivem omezení investic a spotřebitelské poptávky klesá víc, než by odpovídalo samotnému rozsahu fiskální konsolidace. Očekávání a důvěra jsou v ekonomice důležité faktory.
Efektivita veřejné správy- kvalita českých institucí vychází ze všech mezinárodních srovnání jako nejslabší český faktor. Potřebujeme podstatně vyšší míru transparence nejen ve veřejných zakázkách, ale i v rozhodování obecně. Politizace veřejné správy Česko velmi táhne dolů, a mít funkční zákon o státní službě je jedna z nejvyšších priorit, uvidíme jak dopadnou legislativní návrhy, pokud vím letos na podzim. O iniciativě poslance Farského se zveřeňováním smul veřejného sektoru, objednávek a faktur jsem už psal.
Dobrý den,
mám otázku ohledně pomoci postiženým bankám.
Myslíte, že nalévání peněz do bank(Anglie, Španělsko, Dexia atd.) postižených krizí je správné? Na jedné straně jde o ochranu vkladů, na druhou stranu banky stím už počitají a po opadnutí negativnách nálad se znova pouštějí do riskantních operací na trhu s vědomím, že se jim opět pomůže. Neměla by se i tady nechat neviditelná ruka trhu? Jak vy by jste osobně řešil tento problém.
Děkuji
Docela dobře si pamatuji asijskou krizi 1997 a taky českou bankovní krizi na přelomu tisíciletí. Proti morálnímu hazardu, o němž se zmiňujete, se v principu dá bojovat jenom tak, že akcionáři bank musejí v případě státní záchrany bank přijít o majetek, a případ Irska ukazuje, že o něj musejí přijít i investoři do dluhopisů, poskytovatelé půjček, jinak se dostatne do problémů samotná vláda, která se prudce zadluží. Stejný příběh je Španělsko- potřebuje sanovat, ale nemá na to. Nechat věcem volný průběh (volná ruka) může zafungovat jen v situaci, kdy bankovní sektor je v poměru k ekonomice maličký- asi před deseti lety to udělali s velkou čáastí bankovního sektoru v Srbsku, prostě ty banky zavřely. "Systémové" banky nemůžete nechat padnout, to by rozvrátilo celou ekonomiku.
Dobrý den,
rád bych se zeptal, co brání centrálním bankám v tom, aby vytisknuté peníze (v rámci QEx,LTRO,...) jednoduše "nalily" místo bankám rovnou dlužníkům? Banky totiž ty peníze - jak známo - buď nepoužijí vůbec (a uloží je zpět u CB) nebo nakoupí dluhopisy krachujících zemí (a v budoucnu z těch peněz tedy stejně neuvidí nic. No a vše nakonec zaplatí daňový poplatník.
Proč to neudělat prostě takto:
Máte u banky hypotéku nebo úvěr? Tady máte hotovost. Tu ale musíte vrátit rovnou do banky a tím svůj dluh splatit...
Bankám by tím zmizely rizikové úvěry a lidem/firmám by to umožnilo své příjmy, které momentálně vynakládají na splácení úroků, použít na spotřebu - což by pomohlo celé ekonomice...
Nebylo by toto mnohem efektivnější v boji proti růstu zadlužení a klesající spotřebě?
Bankovní sektor nemůžete obejít, kdo by to administroval, takový "bypass" se dá dělat výčtově na velmi malý okruh subjektů. Rizikové úvěry z ekonomiky nezmizí, když už v ní jednou jsou a vždy je někdo musí zaplatit, otázka je, do které rozvahy je přesunete. Docela pomůže chápání tohohle problému si ekonomiku rozkreslilt do bilancí (aktiva/pasiva) jednotlivých sektorů- bank, vlády, nefinančních firem a obyvatelstva.
Dobrý den, moje otázka je jednoduchá. Máte založené penzijní připojištění ?
Mám. Ale do druhého pilíře už nepůjdu, je mi 50.
dobrý den, co si myslíte o návrhu zavést pro Řecko tzv. Geuro? Není úplně jedno, zda se nová "paralelní" měna bude jmenovat Geuro, drachma nebo jakkoli jinak?
Paralelní měny nejsou něco, co by svět neznal, ale nefungují.Historicky mělo třeba Rusko někdy v dvacátých letech ruble a červonce, a jak to dopadlo. Tvrdé červonce zmizely, zůstal rubl. Stejně tak Kuba- normální a konvertibilní peso. To není řešení.
Dobrý den, myslíte si, že jsme od EU čistými příjemci od vstupu, když započítáte privatizaci za směšné ceny např. české spořitelny, kdy Rakušáci to měli zpět do 5 let, co do toho dali. A dále bych moh pokračovat-škoda, KB, MUS, OKD,
Privatizace za směšné ceny: Češi prodávali některé banky pod tlakem a za levno, ale alternativou bylo ponechat je ve státním vlastnictví. Drahé bylo čištění bank před privatizací poté, co rozpůjčovaly peníze nerestrukturalizovaným podnikům, které je nebyly schopny splácet. Souhlasím, že to nebylo nejšťastnější řešení, dnes spíše pro ekonomické historiky.
Úplně jiná opera je doprivatizování MUS atd., to je policejní záležitost.
Transfery z Unie bych nemíchal s privátními přímými zahraničními investicemi, to jsou dvě jiné kapsy.
Dobrý den. Jak lze řešit "daňové úniky" FO a PO způsobených daňovými ráji? Jak je možné postihovat regulátory trhu, kteří nekonají řádně svoji práci (ČTÚ, ÚOHS, AMÚ...)? Děkuji.
Tři věci najednou, tak zkusím po částech odpovědět.
Daňové úniky se dají dobře řešit propojením registrů a spoluprací se zahraničními protějšky.Myslím, že se dožijeme majetkových přiznání i zrušení anonymních akcií v listinné podobě.
S transferovými cenami a různými formami poplatků je to složitější, protože to vyžaduje hodně nimravou práci daňové správy.
Souhlasím s Vámi, že úroveň regulátorů v ČR s výjimkou ČNB je neslavná, ale to je něco jiného než problematika daňových úniků, i když závažné téma, které poškozuje konkurenceschopnost ekonomiky citelným způsobem.
Omluvím se všem ostatním tazatelům, na které se nedostalo, bohužel vypršel čas, nikoli téma.
Děkuji za dotazy a někdy příště nashledanou.
MZ
Dobry den!
Mam hypoteku v EUR. Ocekava se pripadny propad CZK tak jako v 08 (jiz postupne zacal). Jde spolehat na nasledne posileni CZK na uroven 24/23 CZK. Dekuji
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
