Česko kývlo na nový záchranný fond eurozóny. K ničemu nás to nezavazuje, tvrdí Nečas

Sněmovna po řadě odkladů v úterý schválila budoucí vytvoření nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

Fond by měl za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny. Opozicí ovládaný Senát už vládní návrh, který doplňuje Lisabonskou smlouvu, podpořil před půldruhým měsícem. K přijetí byla třeba ústavní většina zákonodárců.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) zdůraznil, že fond "přispěje k uklidnění situace na finančních trzích, což bude mít pozitivní dopad i na Českou republiku".

Připomněl, že Česku před zavedení eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Uvedl, že případné začlenění ČR do fondu by bylo předmětem samostatné smlouvy.

Proti souhlasu s fondem, který vznikne k 1. červenci, se postavili zástupci dříve vládních Věcí veřejných. Varovali, že by se přijetím Česko do budoucna zavázalo k mnohamiliardovým výdajům.

Premiér Petr Nečas (ODS) to označil za "absolutní nesmysl". Souhlas sněmovny podle něj nyní znamená pouze vytvoření právního rámce pro existenci a fungování ESM. Námitky jsou podle premiéra založeny na stejné logice, jako kdyby schválením zákona o registrovaném partnerství se poslanci zavázali takovýto svazek uzavřít.

Smlouva dluhů

Mezi kritiky patřil i Michal Doktor (dříve ODS), podle něhož je fond v příkrém rozporu s principy obezřetného investování, neboť bude znamenat poskytování půjčky zemím, které splácejí staré dluhy vytvářením nových.

"Evropský stabilizační mechanismus je smlouvou dluhů," řekl.

Mechanismus, na kterém se před rokem dohodla Evropská rada, má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun).

Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu. Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze zbývajících 12,5 procenta na počtu obyvatel.

Pokud by ČR byla členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun; tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun. Nečas řekl, že podpoření fondu nijak ČR k zavedení eura nepřiblíží.