Krize v USA: Nejvíce na ni doplatila střední vrstva, průměrná rodina zchudla o třetinu

Majetky amerických rodin se po nedávné ekonomické krizi scvrkly. Hluboký ekonomický pokles vymazal téměř dvě desetiletí prosperity a vrátil je na úroveň začátku 90. let minulého století. Zároveň se snížily i příjmy rodin. Informoval o tom list The New York Times s odvoláním na nové údaje americké centrální banky.

Mediánová rodina přišla o milion korun

Hypotetická rodina, která je bohatší než polovina amerických rodin a chudší než zbývající polovina, měla v roce 2010 čisté jmění 77 300 dolarů (zhruba 1,5 milionu korun). Ještě v posledním předkrizovém roce 2007 to přitom bylo 126 400 dolarů (asi 2,5 milionu korun).

Třetinu poklesu měl na svědomí dramatický propad cen nemovitostí. Medián rodinného čistého příjmu se zároveň snížil ze 49 600 dolarů ročně (asi 992 000 korun) v roce 2007 na 45 800 dolarů (916 000 koroun) ročně.

Nejvíce utrpěla střední třída

Nejvíce podle americké centrální banky v krizi utrpěla střední třída. Ztráty dodnes omezují její schopnost a ochotu utrácet. "(Nové údaje) doplňují podrobnosti na obrázku, o kterém už jsme věděli, že je ošklivý. Tyto podrobnosti to velmi zvýrazňují," uvedl ekonom Jared Bernstein, který dříve býval poradcem viceprezidenta Joea Bidena. "Ukazují, jak ničivé to bylo pro střední třídu," dodal.

Dopad krize na jednotlivé skupiny obyvatel podle americké centrální banky nebyl stejný. Chudí a bohatí lidé ji pocítili méně než střední třída. Její bohatství výrazně negativně ovlivnil otřes na realitním trhu a pokles příjmu. Chudí si naopak paradoxně během krize polepšili díky posílení vládních sociálních programů.

Krize také přinejmenším dočasně snížila příjmovou nerovnost mezi americkými rodinami. Průměrný příjem bohatých klesl rychleji než u střední třídy. Deset procent nejbohatších amerických domácností přesto v roce 2010 v průměru vlastnilo 2,9 milionu dolarů (téměř 60 milionů korun).

Utrácení na úkor úspor

The New York Times podotýkají, že vzhledem k rozsahu ztrát vlastně výdaje amerických spotřebitelů jsou překvapivě čilé. Děje se tak ale na úkor splátek dluhů z minulosti a úspor. Podíl amerických rodin, které v předchozím roce něco ušetřily, v roce 2010 klesl na 52 procent z 56,4 procenta v roce 2007. Celková výše úspor ale od tohoto roku vzrostla. Podle centrální banky to znamená, že malá část rodin spoří více, zatímco stále větší počet rodin neušetří nic.

Šetření americké centrální banky také ukázalo posun v důvodech, proč americké rodiny spoří. Svědčí o nedostatku důvěry v ekonomiku. Více rodin než dříve uvádělo, že šetří proto, aby se připravilo na možné problémy. Méně rodin naopak spoří na stáří, na školné pro děti či na splátky domu.

Klesá podíl kreditek, roste dluh na vzdělání

Americká centrální banka také zjistila, že americké domácnosti jen nepatrně snížily své zadlužení. Podíl zadlužených rodin se sice během posledních třech let snížil o 2,1 procenta na 74,9 procenta, medián dlužné částky ale zůstal stejný. Břemeno dluhů navíc zřejmě ztěžklo kvůli poklesu příjmů rodin. Větší prostor k dýchání dlužníkům naopak daly nízké úrokové sazby.

V uplynulých letech se ve Spojených státech také změnil typ dluhů. Klesá podíl kreditních karet. Naopak roste podíl peněz vypůjčených na vzdělání. Podle americké centrální banky tyto půjčky poprvé v americké historii v rodinných závazcích předčily splátky na pořízení automobilu.