Jak dobře řídit firmu? Přijmout odlišnosti a nebýt gauner, radí byznysmeni

Podle Ricarda Levyho firemní lídr hlavně inspiruje a sbližuje ostatní, jeho základní vizí je změna. Manažer je spíše výkonný pracovník - umí plánovat a organizovat, řešit problémy a je předvídatelný.

Na středeční konferenci Leadership for Life se sešlo několik desítek manažerů, podnikatelů, generálních ředitelů i konzultantů. Diskutovali o svých zkušenostech s tím, jak řídit firmy a týmy. Vzájemně se inspirovali tím, na co během svého fungování v byznysu přišli a co se jim třeba nevyplatilo.

K jednoduchosti vede dlouhá cesta

Byznysmeni často zmiňovali věci, které zní na první pohled jednoduše. Jenže právě k těm nejjednodušším věcem často vede dlouhá cesta plná vzestupů a pádů.

"Kdysi mi někdo poradil, že mám dělat věci, které mě baví, s lidmi, které mám rád, jinak budu mít průšvih. Zkusil jsem to jinak, měl jsem průšvih a zjistil, že ta rada byla správná," shrnul Janis Saramas, ředitel firmy Kofola.

Čtyřicetiletý Martin Hausenblas začínal podnikat začátkem 90. let, kdy v rodném Ústí nad Labem prodával tehdy populární potravinové doplňky Herbalife. Podnikání se mu však zvrtlo a on prodělal velké peníze. Neměl na nájem ani na jídlo a bál se komukoliv přiznat, že selhal.

"Ležel jsem doma, brečel a litoval se. Když jsem se podíval do zrcadla, viděl jsem losera na odpis. V určitém okamžiku se ve mě ale něco vzepřelo a dostal jsem vztek. To byl ten hnací motor, díky kterému jsem mohl svou situaci změnit," říká Martin Hausenblas.

Za nějakou dobu potkal mladý podnikatel spolužáka ze střední školy a založili spolu úspěšnou firmu Adler, která šije reklamí textil. Oběma společníkům trvalo spoustu let, než se naučili firmu v tandemu řídit v klidu a bez hádek.

"Pavel je můj pravý opak. Já vidím okolní svět přes nějaké svoje individuální filtry a zrovna tak on. Když se díváme na stejnou realitu každý ze svého pohledu, je to, jako bychom ji viděli úplnější a plastičtěji. Dlouho nám trvalo, než jsme tohle pochopili, přestali s naší odlišností bojovat a začali ji využívat," říká Hausenblas.

Důležitá je důvěra a svoboda

Podle Martina Dlouhého, který nyní vede aktivity Tesca na Slovensku, by si velké korporace měly dát pozor na to, aby v lidech neudusaly jejich kreativitu a spontánnost.

"Spousta lidí, kteří procházejí korporacemi, je v začátcích vedena k tomu, jak se chovat standardně, plnit všechny procesy a nevyčnívat. Čím více ale člověk stoupá, tím víc je oceňováno, pokud se chová trochu nestandardně - tedy kreativně a inovativně. Korporace pak řeší, jak naučit pracovníky zapomenout na léta vtloukané postupy a standardy a přimět je k tomu, aby začali svět zase vnímat jako místo, kde je možné cokoliv," říká Dlouhý.

O tom, že je důležité dávat lidem důvěru a svobodu, ví ze své zkušenosti hodně například ředitel firmy 3M David Vrba. "Já jsem dřív býval, co se týká řízení lidí, strašný gauner. Myslel jsem si, že vím všechno nejlíp a že můžu každému dávat rozkazy a říkat mu, co má dělat.

Trvalo mi dlouhou dobu, než jsem zjistil, že dát lidem svobodu a autonomii je mnohem efektivnější," říká Vrba. Podnikatelé, kteří si svou firmu vydřeli z nuly, mohou mít syndrom "otce zakladatele" - tedy že i poté, co firma naroste, mají potřebu kontrolovat sebemenší detail.

"Když se člověk dostane do lídrovské pozice, nemůže už firmu kontrolovat pomocí příkazů a zákazů, ale musí na to jít jinak. Musí vytvořit hodnoty, které firma vyznává a přitáhne tím lidi, kteří je budou také vyznávat," říká Martin Hausenblas.

Klíčová je podle něj také důvěra. "S mým společníkem jsme si v jednu chvíli řekli, že se přestáváme kontrolovat. Prostě si důvěřujeme, jinak to opravdu nejde," shrnuje podnikatel.