Další německé "Nein". Merkelová tentokrát odmítla přímé nákupy dluhopisů Španělska

Jan Strouhal, editor HN Byznys

Dobré ráno, jsme rádi, že Vás zajímá dění kolem dluhové krize v Evropě. Na pořadu dne je stále vyjednávání o nové vládě v Řecku. Zástupci zemí G20 pak v Mexiku řeší, jak zabránit, aby se evropské problémy přelily do ostatních částí světa. ČNB pak zveřejní zprávu o finanční stabilitě země.

S chutí do toho...

Druhým dnem dnes v Řecku bude pokračovat horečné úsilí politiků o sestavení příští koaliční vlády. Vítězkanedělních voleb, Konzervativní strana Nová demokracie (ND) se pokouší zajistit co nejširší zastoupení politických stran, které by posílilo platformu pro obtížný boj s obřím zadlužením. Příslib přímé vládní účasti ale zatím od žádné strany nemá.

Levicové hnutí PASOK, hlavní potenciální spojenec ND, nad formou své podpory váhá. Šéf strany Evangelos Venizelos chce na dnešek svolat jednání šéfů čtyř nejsilnějších stran, které by se pod patronátem prezidenta Karolose Papuliase na budoucím uspořádání dohodly.

Krajně levicová SYRIZA, ve volbách těsně druhá, už ale předem jakýkoli podíl na vládě odmítla, stejně jako pravicová strana Nezávislí Řekové. Demokratická levice si klade podmínky.

Antonis Samaras, šéf ND pověřený sestavením kabinetu, chce s Venizelosem o dalším postupu jednat. Podle funkcionářů PASOK chce tato strana vládu podpořit, nicméně forma její podpory zůstává nejasná. Dohody o příští vládě chtějí ale socialisté dosáhnout už dnes.

Akcie ve Spojených státech zahájily týden smíšeně. Náladu na trhu stále negativně ovlivňují obavy ze stupňování krize v eurozóně, dařilo se však technologickým firmám v čele s Applem.

V závěru obchodování index Dow Jones klesl o 25,28 bodu, tedy 0,2 procenta, na 12.741,89 bodu. Širší index Standard & Poor's 50 stoupl o 1,94 bodu, neboli 0,14 procenta, na 1344,78 bodu. Index technologického trhu Nasdaq posílil o 22,53 bodu, čili 0,78 procenta, na 2895,33 bodu.

Mezinárodní měnový fond navýšil své nové úvěrové zdroje pro boj s dluhovou krizí na 456 miliard USD (9,2 bilionu Kč). Další peníze slíbilo fondu poskytnout 12 zemí, včetně skupiny BRICS, tedy Číny, Brazílie, Ruska, Indie a Jihoafrické republiky. Uvedla to v prohlášení zveřejněném v rámci summitu zemí skupiny G20 výkonná ředitelka MMF Christne Lagardeová.

V dubnu členové MMF slíbily poskytnout 430 miliard USD pro boj s dopady dluhové krize v eurozóně na globální ekonomiku.

"Tyto zdroje budou k dispozici k předcházení krizí a jejich řešení a pokrytí potenciálních finančních potřeb všech členů MMF," uvedla Lagardeová. "Budou čerpány pouze tehdy, pokud budou potřebné jako druhá linie obrany," dodala.

Politická mapa Evropy se v posledních měsících lehce změnila. Jak se mohou vyvinout další návrhy na řešení krize?

Ptejte se politologa a ekonoma Petra Robejška, který bude na HN Byznys odpovídat dnes od 13:00.

DO ON-LINE ROZHOVORU SE DOSTANETE TUDY.

Japonské akcie se dnes stáhly z měsíčního maxima. Pondělní nadšení způsobené vítězstvím stran podporujících program zahraniční finanční pomoci v řeckých parlamentních volbách vystřídaly obavy o španělský bankovní sektor a finanční zdraví země. Index Nikkei klesl o 0,8 procenta na 8655,87 bodu.

Petr Hampl, sociolog

Povrchní pozorovatelé možná napíšou, že Řekové se v poslední chvíli přece jen zalekli prudké změny a návratu k drachmě. Proto dali přednost dalším rokům stagnace. Rokům, kdy každý měsíc budou krachovat další fabriky, hotely a restaurace. Rokům, kdy stále víc lidí bude hladovět. Rokům, kdy bitky na ulicích budou součástí každodenního života. Rokům postupujícího rozkladu společnosti bez šance na změnu.

CELÝ BLOG SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

Více než tisíc lékárem po celém Řecku, které stále ještě odolávají bankrotu, bude muset zavřít. Fondy sociálního zabezpečení jim totiž dluží obrovské částky, píše list Kathimerini. Oficiální čísla lékárnické asociace uvádějí, že o majetek přišlo už na sto lékárníků.

Stále častěji se také ozývají další a další členové sdružení, kteří žádají o finnační podporu. Od začátku roku se měsíční příjem lékáren snížil v průměru na 95 milionů eur - z loňských 120 milionů eur za měsíc.

Nouriel Roubini, ekonom

Zhoršuje se krize v eurozóně, v USA trvá fiskální pat, neudržitelný růstový model Číny by ji mohl poslat pod vodu a napětí na Blízkém východě se blíží bodu varu. Tato rizika už dnes zhoršují hospodářské zpomalení, v roce 2013 mohou ale vyústit v globální recesi.

CELÝ KOMENTÁŘ SI PŘEČTĚTE ZDE.

Již brzy by mělo být zveřejněno jméno nového řeckého ministra financí. A právě na jeho stole už čeká studie Centra pro plánování a ekonomického výzkumu (KEPE) - společně s návrhem, aby v letech 2013-2014 ušetřil 11,5 miliardy eur, jak požadují státní věřitelé.

KEPE odhaduje, že by stát mohl ušetřit jednu miliardu eur, pokud bude vyplácet penze v maximální výši 2400 eur měsíčně, informuje list Kathimerini. Dalších 1,1 miliardy eur by přinesly škrty ve veřejném sektoru a 1,2 miliard by se mohlo ušetřit ve státní správě.

Tuzemský bankovní sektor jako celek je podle výsledků zátěžových testů, které provedla Česká národní banka, nadále odolný vůči případnému nepříznivému vývoji. Stabilita by neměla být ohrožena ani při výrazně nepříznivém vývoji. V takovém případě by ale některé instituce utrpěly ztráty, které by si mohly vyžádat kapitálové injekce od akcionářů v řádech miliard korun.

Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě, kterou dnes zveřejnila ČNB. Výsledky jsou tak podobné i předchozím testům, které ČNB provedla.

Německý ústavní soud potvrdil výtku zákonodárců, že německá vláda v čele s Angelou Merkelovou neodstatečně informovala parlament o parametrech záchranného mechanismu ESM.

ESM by měl nabýt účinnosti v červenci, zatím ho ale neschválilo několik státu eurozóny, a to včetně Německa. Rozhodnutí ústavního soudu ale pro plánované fungování toho mechanismu zatím nic neznamená. Může ale ovlivnit hlasování o něm v parlamentu.

Druhý, podrobnější audit španělských bank bude trvat déle, než se původně plánovalo. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj ze španělské centrální banky uvedla, že dokončení druhého auditu bude posunuto na září z 31. července. První audit, který určí, kolik peněz si Španělské půjčí od eurozóny, má být podle plánu hotov do 21. června.

Španělský bankovní sektor se kvůli nesplácení úvěrů do realit dostal do těžké krize a minulý týden vláda pro něj požádala eurozónu o finanční pomoc až 100 miliard eur (2,6 bilionu Kč). Částka má být zpřesněna po výsledcích auditu.

Předseda Evropské komise José Barroso reagoval v pondělí na summitu zemí skupiny G20 v mexickém Los Cabos velmi podrážděně na kritiku způsobu, jakým eurozóna řeší svou dluhovou krizi. Nenecháme se poučovat, prohlásil mimo jiné, poté co znepokojení vyjádřili zástupci USA, Číny, Indie nebo Jižní Koreje.

"Upřímně, nepřicházíme sem, aby nás někdo poučoval, pokud jde o demokracii nebo o to, jak zvládat ekonomiku. Protože Evropská unie má model, na který můžeme být velmi hrdí," nechal se slyšet Barroso, který také řekl, že Evropa o svých problémech mluví velmi otevřeně. Zároveň vyjádřil přání, aby podobně otevřené byly i další země.

"Jedna věc je velmi důležitá. V Evropě jsme otevřenými demokraciemi. Ne všechny země G20 jsou demokraciemi, ale my ano," uvedl také Barroso, přičemž zdůraznil, že krize nezačala v Evropě, a vyzval ostatní země ke spolupráci při jejím řešení.

Řečtí politici se opět nemohou shodnout na programu nového kabinetu. I po domluvení koalice konzervativců a socialistů, které podpořila Demokratická levice, nyní zástupci stran znovu jednají o dodržení nepopulárních přísných škrtů.

Ty jsou ovšem podmínkou miliardového balíčku, o který požádali, a Evropa v čele s německou kancléřkou Abngelou Merkelovou o nich nehodlá diskutovat.

"Vláda bude, ale nedokážu říct, že ji zformujeme ještě dnes v noci. Doufám, že dosáhneme dohody do konce týdne," uvedl lídr Demokratické levice Fotis Kouvelis.

Během dopoledne v Evropě proběhly dvě zajímavé aukce dluhopisů.

Jedna se konala v Dánsku, a zajímavá je tím, že země dokázala prodat 18měsíční bondy v hodnotě 215 milionů eur za negativní výnos - 0,08 %.

Trhy se ale spíše soustředí na Španělsko. To také provedlo aukci, v níž prodalo 18měsíční poukázky v celkové hodnotě 640 milionů eur. Průměrný výnos byl 5,1 %. V předchozí aukci přitom činil 3,3 %.

Akciové indexy v Evropě se během dopoledne podívaly i do záporných čísel, v poslední hodině ale nabírají zisky. Aktuálně:

A v kladném teritoriu se pohybuje i index PX pražské burzy. K růstu mu nejvíce pomáhá a .

Důvěra investorů a analytiků v Německou ekonomiku tento měsíc klesla nejvíce od října 1998. Index německého výzkumného ústavu ZEW se snížil na minus 16,9 bodu z 10,8 bodu v květnu a zaostal výrazně za odhady analytiků. Důvodem je zhoršení stavu španělského bankovního sektoru a nejistota před řeckými parlamentními volbami.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v průměru pokles indexu jen na čtyři body. Údaje ZEW se zakládají na průzkumu u 274 analytiků a investorů z období od 29. května do 18. června.

"Očekávání odborníků z finančních trhů jsou silným varováním před příliš optimistickým hodnocením ekonomických perspektiv Německa do konce letošního roku," uvedl prezident ZEW Wolfgang Franz.

Vůdce strany SYRIZA Alexis Tsipras několikrát zopakoval, že volební výsledky předurčily jeho straně roli aktivní opozice. Slíbil nicméně, že ve všech krocích, které povedou k zmírňování zátěže vyvolané úspornými opatřeními, budoucí koalici podpoří.

Podle komentáře serveru listu To Vima si vedení SYRIZA na rozdíl od svých stoupenců oddychlo, že strana skončila jako druhá a že ji tak nečeká střetnutí s evropskými partnery ohledně zmírnění podmínek pomoci. Nepřímo tak přiznalo, že si vytyčilo prakticky nereálný cíl přestat podmínky plnit a přitom udržet zemi v eurozóně. Straně tak zůstane pohodlné postavení, ze kterého může beztrestně výkonnou pomoc tvrdě kritizovat.

Jan Novotný, Manchester Business School

,,Výsledky voleb naznačují, že okamžitá hrozba překotného odchodu země z eurozóny je odvrácena. To nicméně nemění fakt, že řešení ekonomických problémů Řecka nebude snadné, neboť obě pro-evropské strany mají jinou představu, jak na to.

Co se týče samotné eurozóny, ta se nyní musí vypořádat s nastartováním snad všech svých ekonomik, k čemuž jí snad klid v Řecku trochu pomůže. V současné době půjde především o to, jestli se podaří odvrátit izolacionistické tendence a dojde k větší spolupráci nebo budeme svědky obchodních válek na různých frontách."

NÁZORY 11 EKONOMŮ SI MŮŽETE PŘEČÍST V SOUHRNNÉM ČLÁNKU ZDE

Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace, ke Zprávě o finanční stabilitě 2011/2012, kterou dnes vydala ČNB.

„Výsledky testů ČNB potvrzují, že bankovní sektor je silnou stránkou české ekonomiky. Poslední série až extrémně zátěžových testů s velmi nepravděpodobnými scénáři vývoje, zveřejněná ve Zprávě o finanční stabilitě 2011/2012, potvrzuje vysokou stabilitu a odolnost českého bankovního sektoru vůči všem šokům. Banky požívají důvěry svých klientů a svými obchodními aktivitami podporují chod ekonomiky a nadále pracují s předpokladem, že se celková atmosféra v ekonomice bude do budoucna spíše zlepšovat, a to i přestože některé statistické údaje o hospodářství z poslední doby zaostaly za očekáváními."

,,Pokračující problémy v eurozóně samozřejmě sledujeme, ale i v dramatických scénářích český bankovní sektor odolá a bude plnit svou funkci. Expozice českých bank vůči zahraničním mateřským společnostem zůstává v souhrnu nevýrazná a navíc je zřetelné, že si mateřské společnosti velmi váží kvality svého aktiva, které v českých bankách mají."

V posledních dvou dnech se sem tam objeví výroky politiků, v nichž hovoří o tom, že je EU připravena Řecku uvolnit podmínky záchranné pomoci. Včera ale jasné NE tomuto kroku řekla německá kancléřka Angela Merkelová. I přes to stále někteří představitelé tvrdí, že vyjednání delší splatnosti dluhu je možné.

Do toho ale přišel šéf euroskupiny Jean-Calude Juncker s přiznáním, že řecký úsporný program bude zřejmě muset být udržován po delší čas, než se původně očekávalo. Jestli by to ale znamenalo i prodloužení splatnosti dluhu, je nejasné.

Teď trochu více k předchozí flash zprávě. Mluvčí Evropské komise potvrdil, že EU nebude s Řeckem vyjednávat o nové dohodě, která by měla změkčit podmínky zahraniční pomoci. Zemi pomůže s reformami a oživením ekonomiky.

,,Nedávno jsme se dohodli na druhém programu pomoci, tudíž teď nikdo nemluví o dalším novém memorandu. Nyní chceme zajistit, aby Řecko mělo vládu a tato vláda převezme zodpovědnost za nastavený program a jeho implementaci, aby se země mohla vrátit k růstu," řekl na tiskové konferenci mluvčí komise.

"V městském provozu by měla být předepsána třicítka jako nová nejvyšší povolená rychlost. Na hlavních tazích by měla platit výjimka a rychlost 50 kilometrů v hodině by tam měla být zřetelně vyznačena," přiblížil plány opozice na regulaci rychlosti dopravy ve městech dopravní expert sociálních demokratů (SPD) Sören Bartol.

Hromadné stahování vkladů z řeckých bank se po volbách zastavilo a peníze se pomalu vracejí na účty. Řekové tím reagují na vítězství sil, které chtějí za každou cenu udržet euro a jsou v zájmu toho ochotny pokračovat ve vládních úsporách a reformách, řeklo dnes agentuře Reuters několik řeckých bankéřů.

Ve dnech před nedělními volbami hrozilo vítězství radikální levice, která chtěla "roztrhat" dohody s mezinárodními věřiteli, a Řekové si ve strachu z odchodu od eura a z návratu drachmy vybírali z bank až 800 milionů eur (přes 20 miliard Kč) denně. "Krvácení se zastavilo," konstatoval jeden z bankéřů.

Tuzemský bankovní sektor jako celek je podle výsledků zátěžových testů, které provedla Česká národní banka, nadále odolný vůči případnému nepříznivému vývoji. Stabilita by neměla být ohrožena ani při výrazně nepříznivém vývoji. V takovém případě by ale některé instituce utrpěly ztráty, které by si mohly vyžádat kapitálové injekce od akcionářů v řádech miliard korun.. Výsledky jsou tak podobné i předchozím testům, které ČNB provedla.

Od konce 20. století zřejmě politické strany v Evropě nedokážou vyprodukovat autentické vůdce, vůdce hodné toho označení. Jen vzpomínkou dnes totiž zůstává epocha Mitterrandů, Kohlů či Gonzálezů (Felipe González byl dlouholetým vůdcem španělských socialistů a v letech 1982-1996 předseda vlády): mužů vybavených jasnou vizí a sebedůvěrou. A to právě v době, kdy evropská rovnováha a celá evropská konstrukce čelí své největší krizi, píše italský deník Corriere della Sera.

Absence politických vůdců patří k nejvíce zřejmým symptomům oslabení a krize evropské politické sféry a je důsledkem ztráty části suverenity jednotlivých států. Když totiž stále větší část záležitostí, které mají vyšší důležitost a které dříve bývaly v rukou národní politiky, a tedy voličů, začíná být určována globalizací a finančními trhy anebo o nich rozhoduje unijní byrokracie v Bruselu či kolektivní instance, jako jsou různé summity, G8, G20 atd., s nimiž jednotlivé vlády stále víceméně souhlasí, pak je nevyhnutelné, že národní politika rovněž ztrácí jakoukoli schopnost uplatňovat se na základě toho, čím odjakživa byla. A tam, kde je jen máloco k rozhodování, těžko může být někdo, kdo by byl skutečně schopen lidi vést.

Evropské burzy jsou před závěrem v zelených číslech. Frankfurt nebo Londýn připisují kolem procenta, milánská burza dokonce dvě procenta.

Britský premiér David Cameron si na summitu skupiny G20 v Mexiku udělal terč z plánů nového socialistického francouzského prezidenta Françoise Hollandea na prudké zvyšování daňové zátěže bohatých lidí a velkých společností.

Cameron vyprovokoval rozčilené reakce Paříže zvláště tím, že slíbil s otevřenou náručí uvítat v Británii francouzské podnikatele a firmy, které z jejich země vyženou drakonické daně.

Cameron prohlásil, že pro francouzské bohaté a podnikatele "rozvine červený koberec", pokud Hollande splní předvolební slib a zvýší horní sazbu daně pro příjmy nad milionem eur (25,4 milionu Kč) ročně na 75 procent. Řekl, že "přivítá v Británii více francouzských podniků, které budou platit daně na naše zdravotnictví, školy a všechno ostatní".

Francouzští činitelé Cameronova slova urychleně odsoudili. "Doufám, že to byla vyjádření vyřčená po večeři a že (Cameron) nebyl plně při smyslech, když to říkal, protože takové věci se prostě neříkají," řekl ve francouzské rozhlasové stanici Europe-1 socialistický kandidát na šéfa parlamentu Claude Bartolone. Šéf francouzských komunistů Pierre Laurent odsoudil Camerona za to, že prý chce udělat z Británie daňový ráj.

Britská vláda letos snížila nejvyšší sazbu daně z příjmu na 45 procent z 50 procent, kam ji před několika lety zvedla předešlá labouristická vláda z původních 40 procent. Vláda poukázala na to, že tato sazba žádné zásadní příjmy nikdy nepřinesla, protože bohatí mají při vysoké sazbě motivaci snížit své daňové povinnosti na minimum.

Nabídka volných pracovních míst ve Spojených státech v dubnu klesla nejníže za posledních pět měsíců. Ukázala to zpráva tamního ministerstva práce.

Zaměstnavatelé podle statistiky nabízeli zhruba 3,42 milionu míst, což je asi o 325.000 méně než v březnu. Zpráva tak potvrzuje, že trh práce v USA v posledních měsících narazil na nové potíže.

Pražská burza ve svém závěru výrazně posílila a zakončila v plusu 1,73 %. Největší růst zaznamenala Erste (1,98 %) a NWR (1,23 %).

V Aténách nyní probíhají jednání o nové vládě. Podle řeckých médií tamní levice souhlasí s tím, aby byl premiérem předseda vítězné konzervativní Nové demokracie Antonis Samaras.

Na CNBC můžete sledovat výpověď šéfa JP Morgan Chase Jamieho Dimona k obří ztrátě dvě miliardy dolarů během několika dnů.

Ztráta byla prý výsledkem nevhodně zvolené zajišťovací strategie, jejímž smyslem naopak mělo být investice banky chránit před znehodnocením.

Jamie Dimon begins House testimony - LIVE VIDEO: cnb.cx/mUhK0T

— CNBC (@CNBC) June 19, 2012

Dimon: JPMorgan Chase is not too big to fail.

— CNBC (@CNBC) June 19, 2012

Slovenská vláda znovu získá silnější vliv na cenovou politiku velkých polostátních energetických firem, v nichž zahraniční investoři mají manažerskou kontrolu.

Sněmovna dnes hlasy vládních poslanců a části opozice schválila návrh zákona, podle kterého návrh na změnu regulovaných cen energií budou muset ještě před jeho podáním regulačnímu úřadu odsouhlasit akcionáři nebo podílnici podniku.

Akcie na burzách v západní Evropě výrazně zpevnily a jejich hlavní index vystoupil na zhruba měsíční maximum. K růstu přispěly spekulace, podle nichž horší ekonomické vyhlídky donutí americkou centrální banku (Fed) k zásahu. Ten by se mohl dostavit hned ve středu, kdy končí dvoudenní schůzka měnového výboru banky.

Panevropský index FTSEurofirst 300 podle předběžného závěru zpevnil o 1,6 % a uzavřel na hodnotě 1009,08 bodu. Užší index Euro Stoxx 50, který sleduje pouze obchodování v zemích eurozóny, přidal 1,97 % na 2198,01 bodu.

Index frankfurtské burzy DAX připsal 1,84 %, londýnský FTSE 100 vzrostl o 1,73 % a milánská burza připsala dokonce 3,35 %.

Video statement by President Van#Rompuy on the discussions at the #G20 bit.ly/LwIoaa #euHvR

— Herman Van Rompuy (@euHvR) June 19, 2012

Agentura AP přináší další úryvky z návrhu závěrečného prohlášení ze summitu G20.

Už včera jej komentoval editor Financial Times Chris Adams jako "bla, bla, bla".

G20 draft communique says euro area countries agree to take all necessary policy measures to safeguard... blah, blah, blah

— Chris Adams (@chrisadamsmkts) June 18, 2012

Naráží tak na to, že komuniké je plné obecných, hezky znějících frází, ale téměř žádný konkrétnější krok, jak z krize ven. Leda jen navýšení úvěrových zdrojů MMF na 456 miliard dolarů, tedy dvojnásobek současného stavu.

"Jsme jednotní v odhodlání podpořit růst a vznik pracovních míst."

"Silný, udržitelný a vyvážený růst je nadále hlavní prioritou G20, protože vede ke vzniku pracovních míst a zvyšuje blahobyt lidí na celém světě."

Členové eurozóny "přijmou všechna nutná politická opatření pro zajištění stability a soudržnosti eurozóny".

Britský Telegraph píše, že po summitu G20, tedy v noci našeho času, proběhne schůzka k dluhové krizi ve složení Angela Merkelová (Německo), Francois Hollande (Francie), Mariano Rajoy (Španělsko), Mario Monti (Itálie) a David Cameron (Británie).

Kurz evropské měny dnes díky signálům příznivého politického vývoje v Řecku posílil. Dolar všeobecně klesal kvůli očekávání, že by americká centrální banka (Fed) mohla ve středu přistoupit ke zmírnění měnové politiky.

Euro k dolaru kolem 18:15 SELČ posílilo o 0,9 procenta na 1,2689 USD a přiblížilo se měsíčnímu maximu 1,2748 USD, kam dočasně vystoupilo v krátké euforii z výsledku řeckých voleb. Dolar vůči jenu oslabil o 0,3 procenta na 78,91 JPY a dolarový index vůči koši měn klesl o 0,7 procenta.

Angela Merkelová podle britského Guardianu patrně na noční schůzce kývne na to, aby záchranný fond EFSF ve výši 750 miliard eur kupoval dluhopisy ohrožených zemí. A to na primárním i sekundárním trhu.

Týkat se to bude hlavně Španělska, které si půjčuje za víc než 7 procent. Tento kontroverzní krok, který dřív prováděla i ECB, má za cíl srazit výnosy z dluhopisů dolů.

Euro po této zprávě roste.

Německo popírá, že by se na summitu G20 hovořilo o tom, že evropské záchranné fondy budou přímo kupovat dluhopisy

German official says no discussions at G20 meeting about any plans to use EU's rescue funds to buy bonds of crisis-hit members - RTRS

— Chris Adams (@chrisadamsmkts) June 19, 2012