Dohoda ACTA je politicky mrtvá. Oživit ji mohou USA

Kontroverzní dohoda proti padělatelství nejspíš v Evropě skončila. Mezinárodní smlouvu, kvůli které počátkem roku vyšly do ulic tisíce lidí, včera nepodpořil klíčový výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod.

Dohodu tak téměř jistě odmítne schválit celý parlament a v EU v současné podobě nevstoupí v platnost. Možná se ale v rámci bruselského boje ještě vrátí.

Nic nezmění ani soud

Poslanci odmítli žádost Evropské komise, aby se svým hlasováním parlament počkal do rozhodnutí Soudního dvora EU. Ten má na návrh komisaře pro obchod Karla De Guchta říct, jestli je ACTA v souladu s evropským právem. Namísto toho se přiklonili k doporučení celou dohodu odmítnout.

Aktéři okolo ACTA, vítězové a poražení

Dalších 9
fotografií

"I kdyby soud řekl, že ACTA je v souladu s evropskými smlouvami - a jsem si skoro jistý, že to řekne - nic to neznamená, protože je to už mrtvý text. Je to politické rozhodnutí," řekl britský labouristický europoslanec David Martin, který je zpravodajem dohody a její odmítnutí navrhuje. "Dokonce ani velice přesvědčivé soudní rozhodnutí by neodstranilo naše pochybnosti," uvedla liberální europoslankyně Marietje Schaakeová.

V zákulisí se proto záhy objevil názor, že nejde o samotnou dohodu, ale o souboj evropských institucí. Parlament získal Lisabonskou smlouvou nové pravomoci schvalovat mezinárodní dohody a mohl by se tak chtít do budoucna vymezit vůči komisi, která je dojednává.

V narážce na masové celoevropské protesty ze začátku roku tak bylo slyšet i ironické hlasy, že nedostatek demokracie byl doplněn "demokracií ulice".

Poslanci své jasné stanovisko 19 proti 12 hlasujícím zdůvodňují obavou z omezení práv občanů EU. Bojí se především nejasných formulací textu smlouvy, rozšíření odpovědnosti poskytovatelů internetových služeb a také možné větší trestněprávní odpovědnosti za porušování autorských práv.

Naopak se snaží zdůraznit, že rozhodně neoponují samotné ochraně práv duševního vlastnictví, které za dohodou ACTA vidí komise podporovaná řadou evropských exportérů.

Doslova podle čtvrteční deklarace výboru "ACTA poskytuje užitečný základ pro boj proti padělaným produktům a zajišťuje přiměřenou ochranu zákazníků, stejně jako společností". Podle poslanců tak není na místě ani debata o často zmiňovaných prohlídkách elektroniky na letištích.

Podobné stanovisko zaujalo nedávno i české ministerstvo průmyslu a obchodu, které dohodu ACTA za Českou republiku vyjednávalo. Podle ministra Martina Kuby (ODS) by ACTA na českém právním řádu nic nezměnila. Přesto její ratifikaci v Česku pozastavil, než se rozhodne na unijní úrovni.

Již dříve se proti dohodě postavily i čtyři další výbory europarlamentu a všeobecně se očekává, že jí poslanci definitivně odmítnou za čtrnáct dní na jednání ve Štrasburku.

Komisař De Gucht ale chce prý i v takovém případě stanovisko Evropského soudu. Je tak možné, že by se komise pokusila smlouvu znovu vyjednat a vypustit z ní sporné části týkající se internetu.

"V takovém případě je možné, že by se do parlamentu vrátila," řekl HN europoslanec David Martin.

S takovou změnou by ale musely souhlasit i ostatní země mimo EU, především Spojené státy. Ty se ale mohou rozhodnout pokračovat i bez EU. Pro platnost ACTA je potřeba souhlasu schválení v šesti státech USA.