Nová ropná revoluce. Západ bude v těžbě opět soběstačný, tvrdí studie

Světové kapacity těžby ropy nyní rostou tak bezprecedentním tempem, že to může v budoucnu vést k zahlcení trhu a propadu cen. Novou "ropnou revoluci", která ještě nedávno prorokovaný "ropný zlom" odsouvá dál do nedohledna, předpověděla studie amerického výzkumníka Leonarda Maugeriho.

V tomto desetiletí by měly těžební kapacity díky předešlému boomu investic a rozvoji "nekonvenčních" zásob vzrůst nejrychleji od 80. let.

Studie je založená na analýze většiny projektů průzkumu a rozvoje ropných ložisek ve světě a pro rok 2020 předpovídá hrubý přírůstek produkčních kapacit ropy a zkapalněného plynu o více než 49 milionů barelů denně (bd), což je víc než polovina dnešních kapacit v objemu 93 milionů b/d.

Ropný zlom v nedohlednu

Po odečtení rizik nových projektů a započítání poklesu produkce na starších ropných polích by měl čistý přírůstek kapacit činit 17,6 milionu b/d proti růstu o 13 milionů b/d v minulém desetiletí.

"Žádný nedostatek ropy není. Z čistě fyzického hlediska existují stále ohromné nerozvinuté zásoby konvenční a nekonvenční ropy a žádný ´ropný zlom´ není v dohledu," uvádí studie s odkazem na předpovědi o docházení ropy, které se znovu vyrojily v minulém desetiletí kvůli tehdejšímu prudkému růstu cen. Podle Maugeriho se problémy kolem budoucí ropné těžby neskrývají pod zemí, ale na povrchu a mají podobu politických rozhodnutí a geopolitické nestability.

Ze 23 velkých producentů ropy, kteří těží nad milion barelů denně, klesnou produkční kapacity z fyzických důvodů jen v Británii a Norsku, zatímco v Mexiku a Íránu se sníží podle studie zřejmě z politických příčin. Kapacity všech ostatních by měly růst, z toho nejvíce v Iráku, USA, Kanadě a Brazílii. Dominance západní polokoule je zvrat v tradičním vývoji, kdy centrem ropné těžby byl Střední východ.

"Západní polokoule se v příštích desetiletích díky rostoucí roli nekonvenční ropy stane novým centrem ropné těžby," uvádí studie. Podle ní by se tak region mohl vrátit ke své předválečné energetické soběstačnosti.

Oživení ropných kapacit je důsledkem silného investičního cyklu, který začal v roce 2003 a nyní dosahuje vrcholu. Za poslední tři roky investice do průzkumu a těžby ropných a plynových polí vystoupaly na 1,5 bilionu dolarů (zhruba 30 bilionů Kč).

Ropa z břidlic místo ze Zálivu

Celosvětový vzestup těžebních kapacit bude v tomto a příštích desetiletích hnát zejména "dekonvencionalizace". Vedle exploze těžby ropy a plynu vázaných v horninových formacích v čele s břidlicemi v USA se prudce rozvíjí také těžba z ropných písků v Kanadě, produkce těžké ropy ve Venezuele a dobývání ropy z hlubokých zásob pod vrstvou písku a soli v brazilských pobřežních vodách.

Těžba nekonvenční ropy bude mít podle studie v příštích letech velký vliv i na oživení starších polí, jejichž průměrná míra využití činí necelých 35 procent.

Dobývání ropy z hornin a větších hloubek ale podle studie nebude znamenat zdražování, spíše naopak. Ekonomickým předpokladem nové produkce tohoto desetiletí je cena ropy kolem 70 dolarů za barel a jen necelých 20 procent předpokládaných přírůstků nebude ziskových při nižší ceně. Nyní se světové ceny ropy pohybují mezi 80 až 100 dolary za barel.

Studie předpovídá, že již využívaná americká ložiska břidlicové ropy v Severní Dakotě a Montaně by mohla odpovídat produkci velké ropné země Perského zálivu. Takových polí je přitom v USA víc než dvacet.

Po započtení všech rizikových faktorů by se těžba v USA mohla do roku 2020 zvýšit o 3,5 milionu barelů denně na 11,6 milionu barelů, a USA by tak měly druhé největší kapacity po Saúdské Arábii. Spolu s biopalivy by produkce kapalných uhlovodíků v USA mohla překročit 13 milionů b/d, což by představovalo 65 procent současné americké spotřeby.

"Boom břidlicové ropy v USA není žádná dočasná bublina , ale nejvýznamnější revoluce v ropném sektoru za řadu desetiletí. Pravděpodobně to povede celosvětové k napodobování, což by mohlo mít překvapivé výsledky," píše se ve studii.

Maugeri předpokládá, že ceny ropy zůstanou do poloviny desetiletí vysoce rozkolísané. Možné je, že kvůli slabé globální ekonomice a rostoucí nabídce ropa výrazně zlevní, nepředpokládané geopolitické faktory ji ale mohou také opět zdražit. V budoucím výhledu by ale měly ceny spíše klesat pod tlakem nových těžebních kapacit, které mohou způsobit nadprodukci. Ta by se i přes pokles cen dál zvyšovala, protože už budou v běhu nové projekty, a potlačit by ji mohlo jen výrazné dlouhodobé oživení světové ekonomiky.