Finové zmrazili euforii po summitu. Dohodnutý plán záchrany chtějí zablokovat

Finsko a Nizozemsko jsou proti tomu, aby trvalý záchranný fond eurozóny ESM nakupoval dluhopisy zemí eurozóny na sekundárním trhu.

Finská vláda oznámila, že hodlá tento krok zablokovat a mluvčí nizozemského ministra financí řekl, že by země mohla souhlasit s nákupem obligací, ale jen v určitých případech, které by se jednotlivě posuzovaly.

Na možnosti, že by záchranné fondy eurozóny nakupovaly dluhopisy kvůli stabilizaci trhů, se dohodli zástupci eurozóny na pátečním summitu.

Představitelé eurozóny domluvili několik opatření, která mají posílit měnovou unii a snížit náklady na úvěry Španělska a Itálie. Neposkytly však téměř žádné detaily svých kroků, které počítají s využitím peněz z dočasného záchranného fondu EFSF a trvalého ESM.

Nizozemský premiér Mark Rutte již v pátek uvedl, že "není velkým fanouškem" nákupu dluhopisů z peněz současných fondů, protože je to příliš nákladné, upozornil mluvčí ministerstva financí Niels Redeker.

Vyloženě však neuvedl, že Nizozemsko plán zablokuje, chce jen, aby se jednotlivé nákupy hodnotily případ od případu. Finsko podle mluvčího vlády nákupy dluhopisů na sekundárním trhu považuje za neefektivní způsob stabilizace trhů a boje s dluhovou krizí.

Nákupy dluhopisů na sekundárním trhu z peněz fondu ESM musí jednomyslně schválit všech 17 členských zemí eurozóny. Pokud se Finsko a Nizozemsko postaví proti, nebude tento krok přijat, napsala agentura Reuters.

HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE

Zprávy neuvádí, proč obě země zcela změnily názor. Podle diplomatů Finsko navrhovalo, aby dluhopisy Španělska a Itálie byly kryté státním majetkem nebo budoucími příjmy, avšak nenašlo pro svůj návrh podporu.

Lídři eurozóny se v pátek dohodli na tom, že záchranný fond bude moci kupovat dluhopisy jak při aukci, tedy při prodeji dluhopisů přímo vládou, tak na sekundárním trhu, kde se pak s dluhopisy volně obchoduje. Vláda o to ovšem musí požádat a také podepsat memorandum o porozumění týkající se makroekonomických podmínek.

Podle dohody by ESM měl nově také půjčovat přímo bankám na jejich rekapitalizaci, a ne pouze zemím, jak tomu bylo doposud. Mluvčí Evropské komise dodal, že tato možnost nebude vyžadovat změnu smlouvy upravující vznik a fungování ESM, protože správní rada fondu může činit změny, pokud se jedná o udržení finanční stability v eurozóně.

Po prohlášení Finska a Nizozemska euro oslabilo vůči dolaru o o 0,6 procenta na 1,2579 USD a k jenu kleslo až o 1,2 procenta na 99,80 JPY. Naznačujete to, že páteční euforie z nových kroků eurozóny pro boj s dluhovou krizí po summitu z konce minulého týdne částečně vyprchala.

I přesto ale evropské akciové trhy uzavřely na nejvyšší hodnotě za dva měsíce, když panevropský index FTSEurofirst 300 stoupl o 1,36 procenta.